Jak s divadlem začínala Vlaďka Koďousková?

Jaká byla cesta k divadlu toho či onoho divadelníka? Nás to zajímá a věříme, že i vás! Vybraní herci, režiséři, vedoucí souborů, technici z řad ochotníků se s námi dělí o své divadelní začátky. Vystupte společně s námi ze své „divadelní bubliny“ a odhalte nejrůznější cesty, které přivedly k divadlu nadšence v rámci celé České republiky. Každý příběh je originál. Každý je inspirativní.

„Nevyzpytatelné jsou cesty osudu. Vždy nás ale dovede tam, kam dojít máme!“ — autor neznámý.

V devatenáctém příspěvku tohoto seriálu vypráví o své cestě k divadlu Vlaďka Koďousková.

Vlaďka Koďousková

DS Vojan Desná – Mladá Haluz

režisérka, herečka, vedoucí souboru

členka představenstva SČDO
předsedkyně Jizerskohorské oblasti SČDO
členka odborné rady NIPOS-ARTAMA
členka přípravného výboru KDP Vysoké nad Jizerou

V divadle od malička? Kdepak!

Jak jsem s divadlem začínala… Většina lidí si myslí, že jsem na jeviště lezla už jako batole. Ale tak to vůbec nebylo. Po divadle jsem sice pošilhávala už od mládí, ale kromě nějakých recitačních soutěží mě zcela míjelo. Rodiče byli založeni spíše sportovně, a tak jsem se věnovala sportu i já. Když jsem se vdala a přišly děti, tak na divadlo také nedošlo.

Setkání se Štefanem Pustaiem

Děti rostly, čas ubíhal a najednou jsem měla čtyřicítku dávno za sebou. A pak mě jednou ve frontě v samoobsluze oslovil režisér místního spolku Vojan Desná Štefan Pustai. Říkal, že připravují sérii monologů a jestli bych to nechtěla zkusit. Slovo dalo slovo a už to jelo. Byly to monology a jeden dialog od Aldo Nicolaje. Měla jsem hrát nevěstu ve Svatbě s kameny. Pak to další herečka vzdala a já začala zkoušet i Vdovu v monologu Sůl a tabák. A světe div se! My se s tím tenkrát dostali až na národní přehlídku Krakonošův divadelní podzim! 

Semináře, semináře a zase semináře

Byla to krásná práce a já Štefanovi nepřestanu být nikdy vděčná za to, co mě naučil. A tím nemyslím jen hraní jako takové, ale naučil mě milovat divadlo, kterému jsem doslova propadla. Okamžitě jsem začala navštěvovat různé semináře a nasávala jsem všechny informace jako houba. Naskočila jsem do posledního vagónu rozjetého divadelního vlaku a já potřebovala být blíž lokomotivě. Divadelní spolek v Desné však, bohužel, zůstal na nádraží. 

Vlaďka Koďousková zakládá Mladou haluz

To jsem nemohla dopustit. Nejmladší dcera tehdy studovala na gymnáziu, oslovila pár kamarádů a my se vrhli do zkoušení hry sami. Jako další větev Vojanu jsme si začali říkat Mladá haluz. Všichni zcela nezkušení, o režii jsem nevěděla vůbec nic a ani jsem neměla tušení jak sehnat nějakou šikovnou hru. Objevila jsem Ženu v trysku století, a tak jsme se do ní pustili. 

Režijní začátky

Ano, jevila známky všech začátečnických chyb, dramaturgických, hereckých a hlavně režijních. Měli jsme dokonce tu drzost, že jsme s tím šli na přehlídku. Týden před ní mi jeden student oznámil, že odjíždí do ciziny. Ani to nás neodradilo. Dva dny před přehlídkou jsem přepisovala dvě dějství a zaskočil můj manžel, který divadlo také nikdy nehrál. Nápovědu jsme sehnali den před přehlídkou, takže nevěděla o hře vůbec nic. Tak se stalo, že jsme nedopatřením vynechali asi pět stran textu. A to byla tehdy jediná pochvala: že jsme dobře vyškrtali text.

Pohádky, komedie a Jiráskův Hronov

Ale nevzdali jsme to. S neuvěřitelnou drzostí jsme se pustili rovnou do Shakespeara. Hlavním motivem bylo to, že vše zavinil Puk, a tak jsme hru místo Sen noci svatojánské nazvali Puko – viny. A ono se to docela podařilo a pocítili jsme první závan úspěchu. Následovala pohádka S čerty nejsou žerty, která už zaznamenala úspěch daleko větší. Sáhla jsem i do her pro dospělé diváky a s Úžasnou svatbou jsme se dostali na národní přehlídku do Volyně. Naším největším úspěchem je asi (zatím) hra Natěrač, se kterou jsme měli tu čest okusit i jeviště na Jiráskově Hronově. 

Režijní školička a přehlídky

Ale nic nebylo zadarmo. Jezdila jsem (a jezdím) po všech možných přehlídkách, kde čerpám vědomosti hlavně z rozborů poroty. Absolvovala jsem i různé semináře a vrcholem mého vzdělání byla režijní škola pod vedením Františka Zborníka a Petry Kohutové (dnes Petry Richter Kohutové). Ale ani dnes jsem neusnula na vavřínech a hltám dál všechny poznatky, které odborní lektoři vypustí z úst. Jsem si vědoma, že jsem zkušené režiséry ještě zdaleka nedohnala, ale pracuji na tom. 

Návrat na jeviště

Kromě toho jsem se nevzdala ani hereckého potěšení. Vím, že bych neuměla (a ani nechtěla) režírovat a v té samé hře i hrát, a tak jsem vděčně přijala nabídku režisérů z okolních souborů, např. v Josefově Dole nebo v Tanvaldu. Mezitím dozrál jeden z členů našeho souboru a ujal se režie hry Kyanid o páté, kde si mohu zahrát. Víte, jak je těžké do toho nekecat? Ale snažím se být poslušná a režisérovy instrukce plně respektovat a vyhovět jim. 

Kdo je Vlaďka Koďousková?

Vlaďka Koďousková, civilním zaměstnáním mistrová v učňovském středisku potravin, normovačka, aktuálně působí jako redaktorka Tanvaldského zdravodaje. V dětství se účastnila recitačních soutěží, v národním kole v Praze získala cenu za přednes. Ke skutečnému divadlu se dostala až v dospělosti. V Desné ji oslovil Štefan Pustai. Bylo to v době, kdy připravoval scénku k osmdesátému výročí protržení přehrady na Bílé Desné, později pak sérii monologů. V sousedním Tanvaldu vedla dramatický kroužek, odtud vzešli členové nově fungujícího spolku Vojan Desná – Mladá haluz, který chtěl navázat na tradici původního Vojanu, ale zároveň se odlišit jako nová nastupující generace. Vlaďka působila v souborech v Tanvaldu, v Josefově Dole, v Lučanech nad Nisou i na Smržovce. Divadlu se věnuje se svým manželem Láďou, dcerou Lenkou i vnučkou Terezkou.

Již publikované příspěvky – Jak s divadlem začínal/a…?:

David Skrbek – šermíř, herec (Kolínská společnost po právu, DS Jiří Poděbrady)
Vlaďka Zborníková – herečka (DK Jirásek Česká Lípa)
František Kunst – principál, herec (Zmatkaři Dobronín)
Hanka Řehořová – herečka (DS Gaudium)
Pavel Volf – herec (Divadlo Navenek Kadaň)
Lukáš Křížek – dramaturg, režisér, herec (Divadlo Radar – Načerno)
Libor Ulovec – herec, režisér (Pibimpap-Rizoto [nesklonn.] Praha)
Tereza Matějíčková Fialová – herečka (ZMATKAŘI Dobronín)
Robert Kotál Kunesch – herec, principál (DS Ragueneau, Plzeň)
Petr Theodor Pidrman – herec, lektor (Divadlo Polárka, Brno)
Petra Richter Kohutová – dramaturgyně, lektorka, porotkyně
Honza Raclavský – herec, zvukař, osvětlovač a režisér (DS Kroměříž, Dostavník Přerov, Stodola Jiříkovice, Smotaná hadice Křenovice)
Naďa Kubínková – herečka, režisérka (Divadlo EXIL Pardubice)
Ladislav Langr – autor divadelních her, herec, režisér, organizátor (DS Jiří Poděbrady)
Štěpán Kňákal – herec, režisér (DK Jirásek Česká Lípa)
Vladimír Altán Mátl – režisér, herec, scénograf (ZMATKAŘI Dobronín)
Ondřej Benda – herec a režisér (ŠAMU Štítina)
Tomáš Václ – herec a režisér (Divadlo v Roztocké Jilemnici)

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!