Jaká byla Kaškova Zbraslav 2021?

Přehlídka Kaškova Zbraslav dosáhla v tomto roce, i přes opět vyhlášený nouzový stav, svého čtvrtstoletí. Přehlídku od počátku pořádá Amatérská divadelní asociace (ADA) a za dobu svého trvání prošla různými formami. Nějakou dobu se (ale pouze v lichých letech) pořádala i jako Národní přehlídka jednoaktových her. Dnes už toto dělení let na liché a sudé neplatí. Kaškova Zbraslav se přeměnila v přehlídku zcela nesoutěžní (tj. nepostupovou), jejímž hlavním cílem je setkání divadelníků a vzájemné reflektování své tvorby. V tomto krátkém ohlédnutí Vám chceme především přinést alespoň trochu atmosféry.

Anotace přehlídky ze stránek pořadatele – ADA

Přehlídka se koná v Divadle Jana Kašky na Zbraslavi, obvykle během posledního listopadového víkendu. Neomezuje se pouze na jednoaktové hry, ovšem představení by mělo trvat maximálně 75 minut. Podmínkou účasti je setrvání souborů na celé přehlídce v roli diváků a zároveň lektorů, účastnících se moderované diskuse po každém představení. (Zdroj: web ADA)

Jediným soutěžním aspektem přehlídky bývá „kulinářská soutěž“ napříč divadelními soubory:

Součástí přehlídky je soutěž o nejlepší pochutinu – soubory se mohou s ostatními podělit nejen o své umění divadelní, ale také kulinářské. Nabídnuté pochutiny jsou jediné, které podléhají soutěži; jejich umístění na základě vizuální lákavosti, přitažlivosti servisu a samozřejmě chutnosti určuje všeobecné hlasování.

Vzhledem k anticovidovým opatřením se však letos v rámci přehlídky Kaškova Zbraslav 2021 tato soutěž neuskutečnila. Organizátoři ovšem nezaháleli, a aby to souborům nebylo líto, dostali od nich všichni zúčastnění z rukou glosátora-moderátora a duše celé přehlídky, Pepé Šedivého, první cenu.

A to vlastně vystihuje atmosféru celé přehlídky, ve které se divadelníci (byť ne nutně pouze), co odehráli, dívají na další divadelníky a dávají si navzájem soucítící zpětnou vazbu. Během jednoho dne se totiž obvykle přenesete z role hrajícího do role lektorujícího – bez ohledu na vaše profesní zařazení. A byť vás k tomu nikdo nenutí, chcete kolegy pochválit nebo jim třeba pomoci zpětnou vazbou v dalším rozvoji.

• 

• 

Jaké inscenace se představily na přehlídce Kaškova Zbraslav 2021?

Nebudeme objevovat Ameriku a rovnou ty z vás, které zajímá program a profesionální reflexe zúčastněných her, odkážeme na výstižně sepsaný článek od Petry Richter Kohutové na Amatérské scéně. Ve článku 25. Kaškova Zbraslav – setkání v čase absurdity se dozvíte, jak to jednotlivým divadelníkům šlo. A kde byly případně jaké trhliny…

Účastníci přehlídky Kaškova Zbraslav 2021

DS CAMPANUM – Divadlo REFEKTÁŘ – 23. DIVADELNÍ DIVIZE – DS PROMĚNA. Detailní program přehlídky najdete v našem předchozím článku – Pozvánce na Kaškovu Zbraslav 2021.

Než nám však utečete k Petřině článku, chceme Vám přinést trochu atmosféry skrze zúčastněné, jichž jsme se zeptali:

Čím pro Vás byla Kaškova Zbraslav 2021?

---

Sekce diváků z řad účinkujících

Klára Hüttlová (Divadlo Refektář): „Kaškova Zbraslav je pro mě festival, kam se ráda vracím. Divadlo má perfektní zázemí, úžasně se tam hraje a je to příjemný prostor, kde může divák pohodlně strávit strávit celý den. Letos to bylo o to výjimečnější, že každé představení je ohroženo potencionální nemocí, karanténou, nebo vládním rozhodnutím. Takže ano, užila jsem si to moc, byť naše představení dokáže mít podle mého i lepší energii. Navíc mi udělo radost, že dorazili diváci, které jsem pozvala jen o den dříve (a byli z našeho představení nadšení). Je určitě dobrá zpráva, že divadlo stále žije a Kaškova Zbraslav 2021 tuhle šílenou dobu přežila. Snad přežije i ty budoucí. A já jsem ráda, že letos (pravděpodobně) naposledy, jsem hrála právě tady.“

XY (23. divadelní divize): Jak správně poznamenává už Aristoteles ve svém slavném pojednání o komedii, „Είμαστε αυτό που κάνουμε επανειλημμένως. Η τελειότητα, έτσι, δεν είναι μια πράξη αλλά μια συνήθεια!“, přehlídka Kaškova Zbraslav nám potvrdila tato slova docela, aneb jak parafrázuje Jarda Bosák, kvalita se prosadí: Erudice aktérů, ať už našich nebo cizích, těch na jevišti či pod ním, dala vzniknout celé řádce vyřčených i zamlčených traktátů o práci s divadlem, textem, reflektory, lidmi, herci, narativním potenciálem, diváky, zákazem občerstvení, znaky a figurami a scénografií mimo finanční možnosti práce za minimální mzdu. Není možno nečerpat ze studnic těchto znalostí ještě mnoho dalších sezón, či snad do konce naší umělecko-populární kariéry na prknech jevištních. Ještě jednou děkujeme za skvělý den mezi úžasnými lidmi z uměleckého průmyslu a těšíme se na lepší časy, o koroně nemluvě.

Helena Kubů (Divadlo Proměna): Setkání zkušených a nadšených divadelníků, zpětná vazba, inspirace, postřehy, motivace do další práci na naší divadelní hře. 

Martin Kozák (j. h. Divadlo Refektář, jinak OS ŽUMPA Nučice): Kaškárna pro mě byla v té hektice posledních dní oázou klidu a milým pohlazením, což asi bylo dle reakcí trochu vidět na jevišti. Divadlo Jana Kašky je prostě úžasný prostor, a když se v něm sejde taková sestava, jako se sešla letos, je to úžasný zážitek.

Sekce diváků (pouze) diváků

Dana Krátká (Divadlo A+O Praha): „Hlavně jsem byla ráda, že byla. Do poslední chvíle jsem čekala, zda se z covid důvodů nezruší, kolik souborů zruší úča. Nakonec jsme přišli pouze o hlavní soutěž, kterou jsem stejně nikdy se svými mňamkami nevyhrála. Představení byla pro mě průměrná, ale vzhledem k tomu, že se vlastně velkou část roku nemohlo zkoušet, tak to bylo prima.“

Kristýna Horová (Divadlo A+O Praha): „Kaškova Zbraslav pro mě letos rozhodně nepostrádala vtip, humor a vlastně nechyběla ani kritika současné společnosti. Asi nejvýraznější pro mě bylo představení Ticho v podání souboru 23. divadelní divize.“

Jakub Pilař (OS ŽUMPA Nučice a naše redakce Divadelník.cz): Zbraslavskou kulinářsko-divadelní přehlídku navštěvuji pravidelně a každý rok je na ní k vidění něco, co mě překvapí a nabídne mi zážitek, který na jiné přehlídce nenajdu. Pro mě to byl před lety například Jarda Střelka z České Kamenice, pražské Divadlo Amatérů a jejich legendární taneční výstup Sandokana nebo letošní 23. divadelní divize. Text Ticho od Jiřího Burýška mě neskutečně bavil. Skvělou sebeironii, vtip a absurditu ale trochu přehlušila určitá nedivadelnost souboru, sic si myslím, že i tohle byl cíl a záměr představitelů. Vzpomeňme si na Horu bez, která svou nedivadelností nadchla Hronov….nebo možná jen mě… Přehlídky pořádané Amatérskou divadelní asociací nejsou pompézní, nepotrpí si na rituály, tradice nebo strojenost a i proto je tak příjemné být jejich součástí. Díky.

Sekce diváků z řad účinkujících, kteří bývají lektory (sekce Marka Friče)

Marek Frič (DS CAMPANUM, lektor na POPADu, Divadelní Kovárně): Tento ročník byl pro mne návratem na desky po dlouhé době. Samozřejmě jsem doufal, že přijdou ovace, nebo nějaká reakce. Ale nějak nic moc nebylo. Tak nevím, jestli jsme byli tak dobří nebo tak zlí, že to nestálo ani za zmínku. Vlastně jo, světla jsme neměli „vlevo dolů“ dost silná, zato blikání až moc. – Díky, Pavle H.

Kaškova Zbraslav je jiná přehlídka, není tam hodnocení nějaké poroty, ale jen diskuze s diváky. A diváci jsou na rozdíl od „poroty“ kamarádi. Nakonec jsme tedy aj my (ze Spícího lva) v zákulisí dostali nějaké postřehy, vesměs dobré. Na mé roli matky, že je fajn, snad to, že mě na scéně – jako herce – nepoznali (aspoň chvíli). To je taky dobré. Opakující se situace – úprava M. Uhrinové – dobrý materiál pro začínající herce. Na stylizované herectví si také nakonec zvykli.

Reflexe spoludivadelních účastníků – Co není, přece je

„Co není, přece je“ v podání Refektáře mě přinutilo být divákem. Nejdříve úvod od Pepy Š – vygooglil, že refektář je společná jídelna mnichů, pak jsem se dozvěděl, že Spící lev je puzzle, které se čte [pazl]. Většinou jsem na přehlídkách „lektorem,“ ale tady jsem chtěl být víc divákem. Popravdě, hra začala být už od poloviny dost dlouhá na jedno sezení – chtělo by to přestávku. Diskuze vystihla většinu lepších i horších postřehů. Mária U. se snažila být „analytickou porotkyní,“ ale raději jsem ji rýpnul do žeber, ať se krotí. Uvědomil jsem si, že takový ten kamarádský pohovor nedokáže uchopit a pojmenovat problémy inscenace (zejména dle zvyklostí fakt podrobných rozborů na POPADu a Divadelní kovárně), není na to čas a dostatečná příprava.

Nevěděl jsem, jak nebýt analytický a nekritický. Každopádně Jindřiška byla úžasná Vraždová, většina bravurně zvládla vícero postav. Živý zpěv na scéně – palec nahoru. Do diskuze se (mírně kriticky a analyticky) zapojují i moji spoluherci. Jo, myslím, že proto tady existuje tato přehlídka: aby si vzájemně všichni řekli, co a kde je napadlo (temporytmus, nadbytečná postava kata, atd.). To o vyčnívající černé podprsence ale říct nechtěli…

Reflexe spoludivadelních účastníků – Ticho

Hodně rychlé „Ticho“ od 23. Divadelní divize mě přinutilo přemýšlet nad tím, jak se v pozitivním smyslu zeptat a upozornit na zásadní problém. Musím přiznat, že divácky to představení mělo asi největší ohlas, nakonec tam bylo i nejvíc diváků. Zeptal jsem se tedy, „proč to bylo tak rychlé“ a dozvěděl jsem se, že režisér to tak chtěl a navíc se snažil o to, aby to nebylo moc divadelní. Zezadu spoluporotkyně (Petra RK) naznačila něco o dynamice, ale myslím, že to nemělo u režiséra odezvu. V podstatě celý jeho ležérní posed naznačoval… Myslím, že většina divadelníků, včetně mých spoluherců, by ocenila nějaké to pojmenování, co hrálo a co nikoliv, ale to by potřebovalo divadelní dialog, který by sice ocenili herci, ale režisér se nezdál, že by to ocenil.

Reflexe spoludivadelních účastníků – Čas pro život

„Čas pro život“ od Proměny byl zvláštní. Znám ten soubor, jejich herectví je vskutku krásné pokud se ukazuje určitá životní zkušenost. Tak to bylo v případě reprodukovaných meziher, kde „výkřiky do prázdné scény“ herci říkali skutečně se životní zkušeností a vše bylo uvěřitelné. Scénická akce však nebyla úplně přesná, i kvůli alternaci narychlo. Mne například nadchla scénka s ženskou kabelkou. Ale prý jsem to nemohl pochopit správně, protože nemám ženskou kabelku. Vendulka v diskuzi správně podotkla, že v textu je zbytečně mnoho „času.“

Pandemická doba se podepsala na představení a vlastně co jsme viděli, byl jen poslepovaný zbytek souboru mimo karanténu. Snad tedy celek funguje, i když nacvičený v bojových podmínkách. Každopádně myslím, že úmysl byl dobrý.

Lektor o přehlídce bez lektorů

Byl jsem prvně na tomto typu přehlídky bez lektorů. Rád jsem si zahrál, ale samotnou odezvou nejsem plně spokojen. Asi už jsem si moc zvykl na to, že rozbor může být kompaktnější a opírat se o nějakou argumentaci. Že by mohl být dokonce prodiskutován dřív, než se přednese souboru. Ano, zbraslavský typ rozboru pojmenuje zásadní věci, je o okamžitých pocitech, a vlastně plně navazuje na formu čerstvě vygooglených informací. A ti, co chtějí více, můžou přijít na POPAD a kovárnu.

Tak asi tak narychlo….

Sekce organizátorů

Pavel Hurych (ADA): „Obraťte se na mou tiskovou mluvčí.“ /Pozn. red. Takže připomínáme, přečtěte si článek na AS od Petry Richter Kohutové!!!/

Děkujeme všem našim čtenářům. A všem divadelníkům přejeme, aby nás případný další lockdown nesrazil psychicky na kolena. A jestli skutečně přijde, tak i přesto snad brzy na shledanou v divadelních sálech!

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím,
vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!