S Ladislavem Langrem (Hlavně) důstojně!
Divadelní Spolek Jiří Poděbrady nedávno oznámil datum premiéry své nové inscenace s (řekněme poněkud funerálním) názvem Hlavně důstojně. Ne že by důstojnost nutně musela souviset pouze s posledními věcmi člověka, ale plakát k inscenaci již potenciálního diváka nenechá na pochybách. Inscenace (po vynucené pauze) spatří světlo světa v Poděbradech v Divadle Na Kovárně v sobotu 9. dubna 2022.
Vytáhnout z režiséra inscenace Ladislava „Lály“ Langra nějaké bližší informace není jen tak. Zde alespoň pár – sice informačně nevyčerpávajících – zato sofistikovaných a uvolněných odpovědí.
S ohledem na ten název, považuješ se za důstojného režiséra? Respektive, co si představuješ pod takovým slovem „důstojný“?
LL: Po důstojnosti každý středostavový průměrňák (jako jsem já) podvědomě touží, ale každý si pod tím vykládá něco jiného. Já osobně v tom vnímám myšlenku, která mě provází od školních let, „hlavně se neztrapnit“.
Váš soubor, asi stejně jako většinu ostatních, při přípravách zaskočil koronavirus. Byla to jediná (byť jistě závažná) komplikace?
LL: Začali jsme zkoušet v září 2019. Asi měsíc před premiérou přišel první lockdown. Na covid, bohužel, zemřel jeden herec, kamarád. Dlouhé omezení vycházení způsobilo, že nám otěhotněla jedna herečka, další dva herci to po nekonečné době nečinnosti vzdali. Další komplikace si, s dovolením, raději nechám pro sebe.
Žánr a dějová linka
O čem „Hlavně důstojně“ je a jaký je to žánr?
LL: Je to lehce černá a mírně bláznivá komedie vycházející ze situace, která dříve nebo později potká každého z nás. Ovšem toto poslední rozloučení je vlastně jen kulisou k tomu, aby si přítomní příbuzní na pohřbu řešili své problémy a do všech těch zmatků ještě přijde zvláštní smuteční host… Jediným cílem inscenace je zkusit HLAVNĚ DŮSTOJNĚ diváky pobavit. Myslím, že po tom všem, co si prožíváme, je každý úsměv moc potřebný.
Pod textem je podepsána autorská dvojice Barnet & Kraus. Prozraď, o koho jde.
LL: Jedná se o autorskou poděbradskou dvojici. Oba autoři netouží se veřejnosti představovat, zůstávají v anonymitě. A toto jejich rozhodnutí je nutno respektovat. Prostě si chtěli vyzkoušet napsat nějaký dramatický text a v jejich hře se zřetelně objevují inspirace z řady filmů s podobou tématikou. Přiznám se, že jsem jim někde trochu poradil a pomohl.
Kdo se vlastně v inscenaci objeví?
LL: Příležitost dostalo třináct členů souboru. Hlavních rolí se ujali Jakub Charvát, Tomáš Krombholz a Martin Daněk. Důležitou postavu zde ztvárňuje Jaroslav Brendl.
Důstojně důmyslná scénografie
Když už kopeme ten „hrob“, dovol mi zajít trochu do hloubky. O tobě je známo (tedy spíš se šeptá), že jsi náročný režisér a máš vše důkladně promyšlené. Také jsi pověstný tím, že dovedeš vymyslet funkční a nápaditou scénografii. Necháš laskavého čtenáře nahlédnout trochu pod pokličku? Jak vznikla scéna k aktuální inscenaci a jaké volíš režijní postupy?
LL: A myslíš, že to někoho zajímá? No budiž, jsou to tvoje otázky. Tentokrát se musím přiznat, že tahle scéna asi nebude patřit k těm zvlášť zapamatovatelným. Protože se všechno odehrává na pohřbu a všichni herci jsou nudně ve smutečním, tak jsem to zasadil do poněkud rozjásaných až kýčovitých barev festovních kulis, což sice vymaže negativní černobílý dojem, ale divák to zdaleka nemusí takhle přečíst. A jaký jsem režisér? Nic moc, ale alespoň se pokaždé fakt snažím.
Autorská hudba
Myslím, že jsi mi říkal, že jsi do inscenace použil původní autorskou hudbu. Je to tak a prozradíš, kdo je autorem?
LL: Dlouhodobě spolupracuji s výtečným poděbradským muzikantem, občanským povoláním lékařem, kterým je Jan Frič. On vždycky říká, že se moc těší na moje zcela srozumitelná zadání, kdy mu přesně a zcela jasně popíšu, že třeba potřebuji, aby to byla teskně dramatická tónika z disharmonie přecházející v jemnou insitní melodii s rytmizujícím vrcholem a skrytou parodií s inspirací vzdáleně dorážející vánice a to vše do tečky na 29 vteřin. Ale zvládá to a podotýkám, že není psychiatr, ale internista! Letos k počítačové hudbě dokonce naživo sám iniciativně nahrával autentický pozoun.
Plakát – plány – popis hry Hlavně důstojně
Promiň, ale jako externí pracovník v pohřebnictví si nemohu odpustit otázku ke genezi excelentního plakátu, který vytvořila Jolana Daňková. Jak vznikal a kdo stál (proboha) dole?
LL: Možná tě to překvapí, ale dole stála fotografka. Myslel jsem, že bude fajn ukázat pohled, který nikdo běžně nezažijeme, a když už jsme tam dole, tak z toho zase už nic nemáme. Všem se nápad zalíbil, plakát se, podle mě, povedl, ale jen ve skrytu duše doufám, že ten plakát nebude na té komedii to nejlepší.
Inscenace má tedy před premiérou. Co chystáš dál? Máš nějaký vyhlédnutý titul nebo si to zatím chceš nechat pro sebe?
LL: Ano, mám titul! Chtěl bych v něm reflektovat poslední dva roky a pokusit se zobecnit to, co jsme prožili, a co nás totálně vykolejilo, změnilo a někdy bohužel i zmařilo životy. Moc mě to téma provokuje.
Jak s divadlem začínal Ladislav Langr? Celý příběh najdete v naší rubrice – VÍCE ZDE. Další podrobnosti o inscenaci a o Divadelním spolku Jiří najdete na jejich webu. Spolek také můžete sledovat na facebooku.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím,
vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
