Vypravěčské desatero (storytelling) Martina Haka

Rubriku DESATER již jistě dobře znáte. Oslovujeme pro vás osobnosti, které mohou, z pozice své odbornosti, sestavit deset bodů – pravidel k rozličným aspektům divadla. Jejich rady zaměřené zcela prakticky, vám, jak doufáme, poslouží jako inspirační zdroje.

K desateru pro „vypravěčský výkon“, čili tzv. „storytelling“, jsme oslovili specialistu na slovo – Martina Haka.

Martin Hak – herec, vypravěč, „storyteller“

Martin Hak se narodil v sedmdesátém čtvrtém roce a dětství a jinošství vyběhal v lesích kolem města Chocně. Vyučil se nástrojařem, pak strojařem a pak učitelem od divadla z DIFA JAMU. Pracoval v soukromé ZŠ, v SVČ Lužánky v Brně, v projektu ACOR na FF MU, a od roku 2000 až doposud také jako vypravěč příběhů a učitel vyprávění (storytelling) na volné noze. Co se dětí a manželek týká, žije v hojnosti, dostatku, šťasten. Když vidí kočku, je ostražitý jako rys. Má rád sýr, dřevo, ticho, šípy, oheň a příběhy kouzelné a starší než uši báby prabáby.

Následující Vypravěčské desatero je dle autora platné bez pořadí, protože to všechno je ve hře zároveň. A navíc to prý ani není všechno.

Storytelling – desatero

1 – Buď tam, kde jsi. Nebuď jinde.

Než se s publikem společně vypravíme „do jiného světa“, do světa příběhu, je důležité ujistit se, odkud vycházíme. To proto, abychom věděli, kde žijeme, a kam se budeme osvěženi z příběhu vracet.

2 – Dívej se, pozoruj. Vnímej všemi smysly.

Publikum i příběh. Vidět, slyšet, čichat, hmatat, chutnat, cítit, … můžeme i to, co tu právě teď není.

3 – Nedělej, že něco není, když to je.

Obejmi celou chvíli, celý svět, v aktu vyprávění. Zahrň do své tvorby a hry i to, co zdánlivě překáží.

4 – Hraj si.

Hra souvisí s radostí a hlubokým štěstím. Vytvoř situaci aktu vyprávění tak bezpečnou, důvěryplnou a svobodnou, aby hra byla možná. 

5 – Vyprávěj příběh a věz při tom, že o příběh nejde.

Je to jen materiál. Vyprávění příběhu je vysoká hra. Nutnou podmínkou sice je vytvářet „vizuál“ světa příběhu, tzv. obrazy děje. Avšak to důležité, o co běží, vidět není. Dílo s vysokou přidanou hodnotou z příběhu vytvoříš v čase vyprávění Ty společně s druhými. Jde o porozumění na úrovni témat a o osobní objevy, nové úhly pohledu na vlastní život a na svět, ve kterém spolu žijeme.

6 – Podporuj setkání, protkání.

Bez setkání není vyprávění. Blízkost je důležitá. Propojuj sebe a lidi, lidi a lidi, příběh a sebe, příběh a lidi… a je-li v publiku prázdné místo, žádej laskavě o jeho obsazení. Prázdné místo je mezera v propojení a pohlcuje teplo blízkosti. Je jako díra ve zdi v pokoji, kde se chceme ohřát u kamen.

7 – Přesuň postupně střed pozornosti od sebe k příběhu a pak dál.

Vypravěč je tu od toho, aby se příběh mohl vyjevit v obrazech děje, a abychom v něm mohli začít zkoumat svět. Svatá chvíle nastane, když vypravěč „zmizí“. Když zůstane jen krajina příběhu otevřená objevům.

8 – Nehraj divadlo.

Divadlo je krásné, ale vyprávění příběhů je něco docela jiného. Tvou hlavní úlohou (rolí) je úloha vypravěče – průvodce dějem a situací aktu vyprávění. Vypravěč samosebou vstupuje do postav děje příběhu a jednáním za postavu se jeho výkon divadlu podobá. Ale zatímco na divadle je herec často 100% času postavou v ději, vypravěč používá hereckou pozici jen občas. Může takto střídat mnoho postav děje, nesmí však zapomenout na svou hlavní úlohu – průvodce tím vším.

9 – Vymýšlej si.

Vymýšlet si je skvělé; vymýšlet si skvěle je bláznivě nádherné; vymýšlet si je dovoleno. Jen vždycky, když to děláš, řekni všem jasně, že to děláš. Kdybys to neudělal, mohl bys někomu ublížit. A ještě raději dodávám, že vymýšlet si neznamená lhát. Lhaní je něco docela jiného. Lhář chce něco získat nebo si něco udržet. Moc, peníze, přízeň, obdiv, klid, bezpečí… a dělá to tak, aby to druzí nevěděli. A to vypravěč nikdy nesmí. Lež je jedovatá bylina v zahradě moci a vypravěčství snadno může být mocným nástrojem v rukách toho, kdo chce ovládat.

10 – Nezapomeň se ptát a pro otázky vytvářet prostor.

Kdo se neptá, je mrtev. Život se skrývá v otázce (a v hledání odpovědí). Živé vyprávění příběhů se bez otázek neobejde a tím je také obhájena jeho „dialogická forma“. Vypravěčský výkon je péče o dialog v proudu otázek a odpovědí. Ptej se pohybem, očima, slovy, mlčením…

Storytelling na vlastní kůži?

Zaujal vás storytelling? Martin Hak vypravěčství zprostředkovává nejen jako vypravěč, ale i jako lektor. Můžete se s ním často potkat během léta na seminářích na Jiráskově Hronově, v Olomouci na čtyřdenní intenzivní dílně StorySEČ nebo na kurzech, které pořádá, či pro vás rád na míru uspořádá. Mrkněte na jeho web Vypravěč, kde najdete všechny podstatné reference a kontakt.

O DESATERECH

Desatera na portálu Divadelník.cz přibývají postupně (byť nepravidelně). K některým tématům se jistě budeme vracet i vícekrát. To proto, abychom vám nabídli vícero úhlů pohledu různých odborníků na jednotlivé aspekty divadelní tvorby.

Již publikovaná Desatera:

Desatero písňových textů Jana Duchka
Desatero improvizace Filipa Kardy
Režijní desatero Adama Doležala
Scénografické desatero Petra Kolínského
Herecké desatero Jana Kašky
Licenční desatero Michala Zahálky
Světelné desatero Pavla Hurycha
Loutkářské desatero podle Tomáše Běhala
Kostýmní desatero Miroslava Krále

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím,
vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!