NaOko Prozření Barbory Novákové v Chomutově
O reprodukci vědí dnešní teenageři bezpochyby mnohem více než před 100 lety. Nemálo k tomu jistě přispívá fakt, že se sexuální výchovou se dnes začíná téměř už ve školce. A tak to, jak dochází k početí dítěte, bývá utajeno už jen minoritní skupině lidí. Situace ve společnosti se v tomto ohledu otočila, ale zdá se, že Wedekindovo Probuzení jara a komunikačně informační tabu mezi dětmi a rodiči, které může vést až k nesmyslné smrti, láká k inscenování stále další a další generace. Téměř po třech letech od premiéry Probuzení jara, inscenace radarovského souboru Za oponou, se v premiéře dne 10. června 2023 “probudila” inscenace nová. Tentokrát s titulem “Prozření” v režii Barbory Novákové z divadla NaOko Chomutov.
Synopse Prozření
S příchodem jarního slunce v žačkách rodinné školy i v mladých gymnazistech kvete zvědavost v rozmanité květy. Na konci léta jejich naléhavé otázky přinesou plody. Jsou ale shnilé, páchnou ztrouchnivělým strachem a předsudky jejich rodičů, a tak upadnou, aniž by měly šanci dozrát. Svalí se do studeného listí podzimu a tam černají, rozkládají se a otravují zem kolem sebe, dokud je nepřikryje sníh. Divadelní hra Prozření odehrávající se ve 90. letech devatenáctého století variuje náměty přes sto let staré, ale věčně aktuální hry, Probuzení jara. Vypráví příběhy mladých lidí, kteří poznávají svou sexualitu a hledají svůj hlas i sami sebe v nepříznivé době. (Zdroj Divadlo Naoko Chomutov)
Poselství tragického příběhu
Báro, jaká byla tvá cesta k Wedekindovu textu? Lukáš Křížek, se kterým jsem dělala rozhovor v roce 2020 k jeho inscenaci v Radaru (Probuzení (jara) Lukáše Křížka Za oponou), říkal, že mu text tak trochu “naservírovalo podvědomí”. Vzhledem k tomu, že vás oba spojuje Chomutov, říkám si, že by to nemusela být náhoda. Jak se dostal k tobě?
BN: Má cesta k Wedekindovu textu byla prostá. Jako studentka konzervatoře a VOŠ Jaroslava Ježka v hudebně dramatickém oboru jsem se setkala se spoustou literárně dramatických děl v muzikálových inscenacích. Když jsme se spolužáky hledali vhodné dílo pro absolutoria, někdo přišel s nápadem udělat Probuzení jara. Dnes už přesně netuším, kdo to byl, ale dílo, tématika a zpracování s námi velmi rezonovalo. Všichni jsme byli za jedno. S Lukášem se znám velmi dobře, ale náhoda to opravdu je. Možná z nás ohledně Probuzení jara jen vyvěrají stejné emoce, otázky, potřeba předat poselství tohoto díla. Ačkoliv jsem nad tím hodně přemýšlela, nemyslím si, že by prostředí, ze kterého pocházíme evokovalo, ke zpracování tohoto tragického příběhu.
Zkušenost ze Semaforu
Jak moc jiná je pro tebe zkušenost hraní v Probuzení jara v divadle Semafor a poté tvá vlastní adaptace a režírování? Pomohla (ta zkušenost) ti být kreativní? Nebo ti spíš podrážela případná báze nohy v rozletu?
BN: Být herec a režisér je jako disciplína sprintu a vytrvalostního běhu. Sice je to běh, ale každá disciplína vyžaduje jiný tréninkový plán. Upřímně řečeno bylo mi ku prospěchu věci, že jsem si ten příběh již několikrát prožila a nechala ho do sebe natolik vrýt. Dlouhou dobu jsem si přála, aby se naskytla vhodná situace a soubor byl Probuzením jara nadšený.
Rozhodně jsem využila nápadu minimalistické scény o jednom stolu, pár židlích, lavici a několika drobných rekvizit. Ne, že bych to přímo kopírovala, ale nechtěla jsem ubírat pozornost slovům, emocím a faktům, která se odehrávají mezi jednotlivými postavami. Tuto myšlenku jsem chtěla zachovat, krom toho, že je i velmi výhodná pro převoz a je celkem dobře skladná atd. Pravdou je také to, že když Lukáš s Radarem vypustili Probuzení jara na jevištní světlo, tak se naši herci jeli podívat, ale já jsem nemohla. Zakázala jsem si to, abych se neovlivňovala, protože vím, že Lukáš pro dílo dýchá a je hlava plná skvělých idejí.
Cílový divák Prozření
Téma objevování sexuality a předsudky rodičů jsou věčné. Každopádně věk, forma a dopady se mění. U hry na svém webu uvádíte, že jde o “historickou tragédii”. Kdo je vaším cílovým divákem? A co bys mu ráda touto “historickou tragédií” předala?
BN: Myslím si, že cílová skupina je širokospektrá. Mladého diváka má vybídnout k tomu, aby hovořil o svých problémech, nebál se předsudků a uvědomil si, že ne vždy bývaly tyto informace dostupné, tak jako jsou dnes, a jaké to mělo dopady. Generacím, které se již staly rodiči, má dílo naznačit, jak důležitá je komunikace, že je úplně jedno, co si o mně nebo o mém synovi/dceři myslí támhle Blažka od vedle, že každý z nás je občas trochu pokrytec a taky jak se výchovou tyto „kouzelné formule“ celkem snadno předávají.
Prozření variace Probuzení…
Báro, u hry jsi uvedena jako autorka adaptace. V anotaci píšete, že jde o “variaci” na původní Probuzení jara. Jak daleko jsi ve svém variování (úpravě) zašla?
BN: Vycházela jsem ze spousty materiálů. Překlad Josefa Balvína, libreto a texty písní Stevena Satera i scénář vytvořený Monikou Kobrovou pro absolutoria na KJJ. Nicméně v průběhu obsazování souboru do jednotlivých rolí vznikla zajímavá situace, kdy jedna z našich hereček toužila být obsazena, ale jaksi se vymykala typologii postav. Ona herečka pro mě byla inspirujícím faktorem, a tak jsme s kolegyní pro ni připsaly novou postavu Brigity, která se zamiluje do své nejlepší přítelkyně. Vyzná jí své city, ale setkává se s tvrdým odmítnutím. Přišlo mi to jako skvělý nápad otevřít další tabuizované téma v té době a přitom v době dnešní tolik aktuální. Měla jsem také pocit, že bychom tímto mohli vzbudit zájem o divadlo/kulturu u mladších generací.
Nedá mi, abych se tě nezeptala, stejně jako před 3 roky Lukáše: Jak jsi vyřešila 37 postav, které se původním textu vyskytují?
BN: Upřímně jsem je nikdy nedopočítala a vlastně ve mně teď trochu hrklo, protože představa, že dostanu 37 herců na zkoušku v amatérském souboru, aniž by někdo z nich chyběl, je science fiction. No, ale teď vážně. Mým cílem bylo vypíchnout dominující osudy postav např. Vendulky, Mořice, Ilsy ad. Menší role pro mě pouze dokreslovaly atmosféru prostředí, doby a situace.
Seškrtala jsem to na 8 teenagerů – šest holek a dva kluky. Také dvě dospělé osoby, které jsou matkou a otcem všech dětí, učiteli ad. a nesou myšlenku toho, že všichni dospělí jsou vlastně stejní. Pokrytci žijící v zajetých kolejích společenského tabu a stereotypu. Pro mě je toto dílo nadčasové a některé ty situace jsou bohužel stále neměnné dodnes. Stačí ti k tomu prostý trojúhelník.
Obsazení Prozření
Představ, prosím obsazení hry. Ideálně i s dovětkem, proč sis koho vybrala, aby danou postavu hrál.
BN: Vendulka (Wendla): Viktorie Sasová Nevinná/zvídavá
Michael (Melchior): Martin Petr Filosof
Mojmír (Moritz): Tadeáš Zeman Krize identity
Maruška (Martha): Anna Směšná Bitá
Eliška (Ilse): Anežka Klimešová Padlá
Dorotka (Thea): Amálie Rezková Sebestředná
Nina (Anna): Helena Macíková Spravedlivá/Pokrytec
Brigita (Nově vytvořená postava): Marie Leitgebová Homosexuální
Matka: Daniela Hájková/Iva Nováková
Otec/Učitel: Daniel Magni
Hlavním kritériem byl mladistvý věk, který se nám v souboru sešel. Následným, aby každý z představitelů měl osobní, blízkou či vzdálenou, zkušenost s osudy postav. Výhodou bylo i to, že se herci znali v rámci souboru již delší dobu, nebo od dětství, a byli na sebe zvyklí. Matky máme dvě z důvodu očekávaného mateřství jedné z hereček. A samo sebou kritérium pro dospělé role bylo, aby byli rodiči. Užší výběr do konkrétních postav vycházel hlavně z osobnostních rysů každého jedince.
Scénografie
Jaký klíč jste zvolili pro scénografii a kdo ji vytvářel? (A to jak kulisy, tak kostýmy a rekvizity.)
BN: Měla jsem jasnou vizi scénografie. Kulisy musely být dřevěné kvůli prostředí přírody a s ní spjatých metafor. Také masivní, aby udržely váhu člověka, nebo více osob, k čemuž nám dobře posloužily antikvariáty. Kostýmy, k mému překvapení, byly snadno dostupné na e-shopech s módními oděvy. Co se týče rekvizit, byly ve větší míře v našem fundusu, ale největší starosti mi dělala zbraň. Vzhledem k živé hudbě jsem nechtěla pouštět jediný reprodukovaný zvuk ze záznamu, který by komplikoval i timming, a tak jsem hledala variantu, jak vytvořit zvuk reálný. Mám ráda naturální chod věcí, ale zároveň jsem se bála o bezpečí souboru jak fyzicky, tak právně. Nakonec jsme situaci efektně vyřešili souhrou kolegů, atrapou a plynovou zbraní, přičemž je soubor v ústraní, ale stejně vždy trnu, protože náhoda je blbec.
Prozření jako muzikál
Máš vystudovaný “muzikál” na KJJ v Praze a zdá se, že se tím docela úspěšně i živíš. V Divadlu NaOko se dokonce pouštíš do muzikálových režií a choreaografií, nelákalo tě tedy sáhnout po americkém muzikálovém zpracování “Spring Awakening”, které u nás uváděly už profesionální scény v Brně a Plzni?
BN: Ano, ano muzikál jsem vystudovala a dodnes působím v některých inscenacích RockOpery Praha a hraji v kouzelném muzikálu Popelka na Ledě zlou sestru Doru. Po studiích jsem se vrátila do rodného města a začala učit na ZUŠ T. G. Masaryka v Chomutově populární zpěv a od letošního školního roku i literárně-dramatický obor. Choreografii a režii jsem se více začala věnovat zde s žáky ZUŠ. A už při studiích jsem společně se svou bývalou učitelkou tance Světlanou Dundrovou a právě Lukášem Křížkem tvořila muzikálová představení, která tvořím dodnes. Každý rok nové dílo open air v rámci festivalu OTEVŘENO.
V našem souboru NaOko působím jako člen vedení ve funkci PR manažer, dále pak režisér, choreograf a maskér. Paradoxem je, že pro naše divadlo jsem zatím žádný muzikál nezinscenovala. Samozřejmě že mě srdce táhlo za muzikálovým zpracováním, dokonce jsem si napsala i vlastní hudbu a některé texty. Na žádost herců ze souboru jsem však zůstala u činohry. Dílo živě doprovází Daniel Magni hrou na elektroakustickou kytaru. Pravda, v závěru díla zazní jedna píseň z mého skladatelského šuplíčku, jejíž text jsem si nechala napsat Milanem Pavlatou.
Hudební složka Prozření
Jak to máte v rámci inscenace (a souboru vůbec) s hudbou a textováním? Vypomáháte si v rámci souboru členy? Nebo spolupracujete s “profi” externisty?
BN: Jak rád říká náš umělecký šéf Jakub Kubík: „Máme svého dvorního skladatele“ Filipa Stejskala, který nám píše hudbu pro vybrané hry. Avšak máme v souboru dvořany, kteří mají své kapely a jsou schopni se o hudební složku postarat. Texty písní jsou záležitostí jednotlivého dramatika či dramaturga. V rámci inscenace PROZŘENÍ se na hudebních aranžích podílel Daniel Magni a moje maličkost. Text závěrečné písně jsem si nechala napsat Milanem Pavlatou, protože nápad vyplynul na povrch pozdě, časový limit do uvedení premiéry se krátil, měla jsem spousty práce s ostatními složkami a cítila se pod tlakem, což mě vyhazovalo z tvůrčího psaní. Byla to sázka do loterie, protože Milan žije v Německu a komunikace probíhala pouze přes chat, ale napsal text přesně dle mých představ, vystihl všechna má přání a jsem mu neskutečně vděčná za ta krásná slova a ochotu napsat pro nás text za vlídný úsměv.
Když se hraje, můžeš si užívat luxusu “být pouze divák”? Nebo figuruješ během představení v technice?
BN: Ten luxus si ani neumím představit. Mohla bych, samozřejmě, ale dělá mi problém svěřit své miminko do rukou někoho jiného. Měla jsem to tak vždy a sama sebe stavím do role zvukaře nebo osvětlovače.
Kam na Prozření?
Jaké štace Prozření chystáte? Máte “přehlídkové ambice”?
BN: 12. října 2023 nás čeká divadelní festival v Chomutově, kde odehrajeme dvě dopolední představení pro školy a od 17:00 jedno pro veřejnost. 11. listopadu 2023 přivezeme PROZŘENÍ do Nučic, kde se nám poprvé, v rámci režijní školičky ADA, dostane při rozboru viděného odborné konstruktivní kritiky a třeba se konečně dozvím, „Co jsme to viděli?“ Samo sebou píšu s lehkou dávkou šibeničního humoru.
17. listopadu 2023 odehrajeme inscenaci na domácí scéně od 18:00. Rádi bychom vyjeli i na PřeMostění, ale nevím, zda stihnu inscenaci přezkoušet s novým obsazením, protože představitelka Niny (Anny) nám odchází studovat divadelní a filmová studia do Olomouce a představitel Michaela (Melchiora) odjíždí na konci ledna na Erasmus.
Kde se dozvíte o Prozření víc?
Jakou si děláte PR? Kde všude o vás, potažmo o inscenaci Prozření, vyskakují informace?
BN: Dozvědět se o nás můžete na webových stránkách Divadlo NaOko, Instagramu (divadlo_naoko_chomutov) nebo FB: Divadlo NaOko Chomutov. O termínech představení dáváme veřejnosti vědět i v Chomutovských novinách, výlepech, školách a tištěných prospektech. V rámci divadelního festivalu v Chomutově se o nás dozvíte i ze sociálních sítí a webových stránek Kultury a sportu Chomutov. Několik článků o našem divadle vydal i Chomutovský deník.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
