Lenka Lázňovská o činnosti NIPOS

Pokračujeme v rozšiřování povědomí o fungování organizací, které mají co do činění s amatérským divadlem. Ať už podporou divadelních spolků či organizací divadelních přehlídek. V předešlých dílech jsme již představili organizace VSVD, ADA a SČDO. Nyní bychom vám rádi přiblížili NIPOS, organizaci zastřešující např. útvary ARTAMA či Databázi českého amatérského divadla (DbČAD), jimž bychom však rádi věnovali rozhovory samostatné v příštích měsících. Rozhovor o NIPOS nám poskytla přímo paní ředitelka Lenka Lázňovská.

Lenka Lázňovská, porotkyně, herečka, režisérka, autorka her pro děti, publicistka a od 2013 držitelka ocenění za přínos divadlu, je ředitelkou NIPOS od roku 2007. Divadlu se věnuje od základní školy, kde již tehdy založila a vedla dětský divadelní soubor. Po studiích na Filozofické fakultě UK, od roku 1972, pracovala na různých pozicích v rámci Ústavu pro kulturně výchovnou činnost v Praze (organizaci, z níž vzešel v roce 1991 IPOS, nyní NIPOS). V letech 1995 až 2005 byla šéfredaktorkou časopisu Amatérská scéna. V letech 2000 až 2007 byla vedoucí NIPOS-ARTAMA. Od roku 1989 se aktivně zapojuje i do činnosti české sekce AITA/IATA. Doma i v zahraničí přednáší a působí v lektorských sborech / porotách amatérských divadelních přehlídek.

Paní ředitelko, můžete nám představit organizaci s trochu tajemným názvem NIPOS? Co přesně se pod názvem skrývá?

LL: Myslím, že je to docela jednoduché. NIPOS je zkratka, pod níž se skrývá Národní informační a poradenské středisko pro kulturu.

Vznik a proměny NIPOS

Kdy a proč NIPOS vznikl?

LL: Organizace byla zřízena jako příspěvková organizace Ministerstvem kultury ČR k 1. lednu 1991. Současně ministerstvo zrušilo několik jiných subjektů a jejich hlavní činnost přeneslo do nově zřízené instituce. Z Ústavu pro kulturně výchovnou činnost přešla péče o neprofesionální umění, z Ústavu pro informace a statistiku to byla státní statistická služba, z Ústavu pro výzkum kultury, výzkumná a vývojová činnost.

Změnila se nějak funkce NIPOS za léta jeho existence?

LL: Došlo pouze k jedné podstatné změně. Až do roku 2000 nesla instituce název Informační a poradenské středisko pro místní kulturu. V tomto roce vznikly kraje a jak ze zákona o obcích, tak o krajích jednoznačně vyplývá, kultura (pouze s výjimkou státní památkové péče), je v samostatné působnosti obou článků veřejné správy. To jsme museli respektovat. Na druhé straně to vůbec neznamená, že jsme tuto oblast (místní a regionální kultury) zcela opustili. Zůstala nám poradenská činnost pro subjekty kultury (mimo jiné ve formě bezplatné elektronické poradny, zájmového vzdělávání profesionálních pracovníků, sběr a distribuce informace, např. v internetovém časopisu Místní kultura a výzkum).

Útvary NIPOS

Jaké útvary pod NIPOS spadají?

LL: NIPOS má tři odborné útvary a dva administrativní. Největší útvar ARTAMA se zabývá neprofesionálním uměním (odpovědnost za realizaci postupového systému a celostátních přehlídek v 15 oborech, nabídka zájmového a kvalifikačního vzdělávání, sběr a šíření informací ve formě specializovaných webů, odborných publikací a časopisů, metodická a poradenská činnost, výzkum), útvar Koncepcí a metodiky se zabývá místní a regionální kulturou: poradenství popsané v přechozí odpovědi, řešení velkých výzkumných projektů (aktuálním projektem je Výzkum dopadu covidové krize na veřejné kulturní služby ve vybraných krajích ČR) a realizace celostátních a mezinárodních konferencí (letos to budou dokonce dvě konference: odložená Kultura do lavic a Dobrovolnictví v kultuře a umění). Centrum informací a statistiky v kultuře řeší státní statistickou službu v kultuře ve 12 segmentech s cca 15 tisíci statistických jednotek a realizuje analýzy, které statistická data využívají (např. Satelitní účet kultury). NIPOS má samozřejmě ekonomický útvar.

Ředitelství zahrnuje řadu povinných činností (např. interní audit, bezpečnost a ochranu zdraví při práci), dále průřezové oblasti, např. zahraniční styky, PR. Poté, co byl snížen počet zaměstnanců v redakci Místní kultura z 5 na 1,60, byla tato agenda zařazena pod ředitelství. Poslední agendou je databáze českého amatérského divadla.

Máte osobně k některému z útvarů blíže než k jinému?

LL: Celý život mě zajímá amatérské divadlo, tak jistě nepřekvapím odpovědí, že blíže mám k ARTAMĚ, a to nejen proto, že jsem jí řadu let šéfovala.

Databáze českého amatérského divadla je ve struktuře NIPOS řazena mezi přímé “útvary ředitelky”. Čím získala toto speciální postavení vně útvaru ARTAMA?

LL: Databáze je tak zařazena od počátku (1999). Vždy byla brána jako samostatný projekt se zaměstnanci, kteří nepatří do útvaru ARTAMA (např. Jiří Valenta) a navíc po získání dotace z tzv. norských fondů měla i samostatné financování.

Personální a finanční zajištění NIPOS

Jak moc je v NIPOS stálé personální obsazení?

LL: Poměrně stálé obsazení má ARTAMA. Divadelní veřejnost určitě zná Simonu Bezouškovou (činoherní a hudební divadlo  a divadlo dospělých pro děti), Jakuba Huláka (dětské a mladé divadlo a dramatická výchova), Michala Drtinu (loutkové divadlo a AS), Alenu Crhovou (netradiční divadlo). Stabilní je rovněž Centrum informací. Turbulencemi prochází jedno místo v Koncepcích a metodice. Jsem ráda, že se daří v posledních letech angažovat mladé lidi. 

Jakým způsobem je sám NIPOS financován?

LL: NIPOS je státní příspěvkovou organizací se zákonem daným nárokem na příspěvek ze státního rozpočtu. Samostatně z projektů je financován výzkum a některé aktivity např. konference. Od roku 1995 jsou celostátní přehlídky financovány z dotací MK a jdou mimo rozpočet NIPOS.

Paní magistro, z pozice ředitelky máte pod sebou poměrně velkou řádku útvarů. Jak vypadá takový váš “běžný pracovní den”? Nakolik se stíháte účastnit aktivit jednotlivých útvarů, když nejsou zrovna omezeny covidem?

LL: NIPOS má sice jen 57 pracovních úvazků, ale poměrně mnoho agend. Pro mě z toho vyplývá povinnost jednak koordinovat průřezové úkoly přidělené zřizovatelem, jednak neodmítnout konzultaci k žádnému projektu. Na některých jsem angažována docela hodně. Jsem volenou předsedkyní Festivalového výboru JH, členkou výzkumných týmů. Pro sborník k letošnímu jubilejnímu Šrámkovu Písku jsem napsala dvě studie. Zabývat se musím aktuálními smlouvami a spoluprací s dalšími subjekty. Pandemická krize mě přinutila připravit několik interních směrnic. Poslední z nich byla k systému testování v instituci. Odskočit si na divadelní přehlídku (pravda poslední z nich byl Nučický kahan) je pro mě spíše odměnou. Občas nestíhám a opravdu home office není žádnou dovolenou.

Odhadovaný covidový dopad na kulturu

Jaká myslíte, že mají / budou mít covidová opatření vliv na sektor kultury spadající pod NIPOS?

LL: Už jsem se zmínila, že realizujeme k tomu tématu velký výzkum, takže už brzy budeme mít výsledky. Je zřejmé, že kultura utrpěla fatální škody. Bojím, že se ukázalo, jaké skutečné postavení má kultura ve společnosti. To může mít následky pro financování kultury z veřejných prostředků. Ani subjekty se zaručeným příspěvkem nejsou chráněny. V divadelní veřejnosti teď hodně rezonuje kauza Slováckého divadla v Uherském Hradišti (odložené vstupné znamená, že divadlo bude nějakou dobu hrát bez vstupného, které tvoří až 30% rozpočtu, ztrátu zřizovatel nepokryje, takže došlo k propouštění). Je otázkou, jak přežije amatérské divadlo.

Zatím slyším jenom o nažhavených souborech ochotných splnit jakékoliv podmínky, aby mohly hrát. To však platí pro dospělé, Dětské kolektivní umělecké aktivity spíše sčítají ztráty a mnohé děti do žádného souboru už chodit nechtějí. Víc než polovina pořadatelů postupových přehlídek je připravena je přeložit na jiný termín.  Možná i Divadelní piknik Volyně bude na podzim. Uvidíme. Chci zůstat optimistou.

I my bychom rádi zůstali stejně jako Lenka Lázňovská optimističtí a budeme doufat, že se tento rok někdy někde na některé z přehlídek uvidíme. Více o NIPOS se dozvíte přímo ne jejich webové stránce a na jejich facebookovém profilu.