Hostina dravců – Rádoby premiéra!

15 října, 202115 října, 2021 Vendula Melíšková

Hostina dravců je zbrusu nová inscenace Rádobydivadla Klapý. Premiéra v roce 2021 je na spadnutí a uskuteční se v tradičním místě ostatních klapáckých premiér – ve Vrchlického divadle v Lounech. O inscenaci jsem si povídala s režisérkou Kateřinou (Kášou) Volánkovou.

Káša a Rádobydivadlo Klapý

Kášo, ještě než se pustíme do hry samotné, jak jsi vlastně “přišla” jako studentka činoherní režie na DAMU k Rádobydivadlu Klapý? A co ti dává spolupráce s amatérským divadlem?

KV: Rádoby divadlo Klapý přišlo mnohem dříve než DAMU. Tuším, že to byl rok 2013, kdy jsem zkoušela s Klapáky …Dlouhou cestu, kde jsem měla takovou hereckou čurdu. Pak jsem odešla do Brna, kde vznikli Diverzanti, které Láďa Valeš podporoval a dělal si srandu, že jednou budu režírovat v Klapý. DAMU v tom tedy nehraje žádnou roli. Klapý je pro mě soubor, ke kterému jsem coby “amatérká herecká žába” na gymplu vzhlížela. Jejich poetika a dramaturgie mi byla velmi blízká a o to víc si ted vážím, že mi Láďa Valeš dal neuvěřitelnou svobodu a možnost režírovat pro Klapáky.

Amatérské divadlo pro mě byla a je velká škola. Diverzanti mi dali prostor k autorskému vyjádření a naučili mě se nebát. Díky nim jsem pomalu začala ošahávat, co že ta režie asi znamená a obnáší. Pak přišla DAMU. Spolupráce s amatérským divadlem má řadu výhod, ale i nevýhod. Člověk se tu setká s velkým nadšením a odhodláním zkoušet, ale zároveň se musí připravit i na to, že musí herce neustále přesvědčovat, aby se naučili text. Další nevýhodou bývá zázemí, ale ve své podstatě všechny nevýhody přebije svoboda, kterou tu člověk má. Nemusí se řešit, jestli představení naplní pokladnu atd. A abych nezapomněla, velkou výhodou jsou také přehlídky, kde se člověku dostane zpětná vazba, která je pro tvorbu důležitá, ale v profi divadle se jí moc nedostává.

Výběr hry

Divadelní hra (Le repas de Fauves, autor Vahe Katcha a Julien Sibre) vznikla podle knižní předlohy slavného francouzského spisovatele arménského původu Vahe Katchy, adaptaci pro jevištní provedení v pařížském Théatre Michel vytvořil Julien Sibre. Hra Hostina dravců, která se hraje před stále vyprodaným hledištěm, získala v letošním roce tři prestižní ceny Molière. (Zdroj: DILIA)

Hostina Dravců je poměrně mladá hra (2010). U nás ji inscenoval v poslední době např. režisér Martin Vokoun v divadle v Příbrami (2019-2020). Jak ses k tomuto titulu dostala ty? Vybrala sis hru sama nebo to vyšlo od Klapáků?

KV: Těch inscenací u nás byla řada. Dělalo ji například Mahenovo divadlo v Brně, zmiňované Příbramské divadlo, ale třeba i divadlo v Mladé Boleslavi nebo Budějovicích.

Já se ke hře dostala ve stejném roce jako jsem se dostala ke Klapákům, což je vtipná shoda náhod, tedy v roce 2013. Byla jsem na přednášce o současné francouzské činohře a dramatice a tento titul tam zazněl. Po přečtení jsem věděla, že to chci někde s někým dělat.

Původně měla inscenace vzniknout již před několika lety pro lounský soubor, ale organizačně to nevyšlo. Poté to byla Koralína Baňková, která byla tuším tím prvním spouštěčem toho, že by se to mělo dělat v Klapý a zašla za Láďou, který souhlasil a následně mi volal.

Režie

Inspirovala tě příbramská inscenace? Nebo jdete zcela vlastní cestou? Prozradíš nám svůj “inscenační klíč”?

KV: Přiznám se, že jsem žádnou z těch zmíněných inscenací neviděla. Na příbramskou inscenaci jsme se sice chtěli vydat, ale bohužel nám termín derniéry nevyšel. Nicméně viděla jsem nějaké fotografie a videa.

Vlastní cestou jdeme především díky úpravě textu, který jsme si upravili pro své potřeby. A myslím, že máme mnohem stylizovanější herectví a scénografii. Ale kdo ví…

Inscenační klíč by tvůrce asi prozrazovat neměl – divadlu sluší ona nedořečenost. Je důležité, aby divák sám pochopil, o čem a jak hrajeme a nebylo tak třeba ono dovysvětlování.

Hostina dravců – synopse

Francie roku 1942.
Sedm přátel se sejde, aby oslavili narozeniny hostitelky, manželky knihkupce Victora. Večer probíhá v báječné náladě až do okamžiku, kdy jsou dole před domem zastřeleni dva němečtí důstojníci. Do domu vtrhne gestapo a sebere z každého bytu po dvou rukojmích. Celou operaci vede major Kaubach, který je Victorovým zákazníkem. Major se rozhodne přijít si pro svá dvě rukojmí z řad oslavenců až po moučníku, a co víc: nechá na původně rozjařené společnosti, aby je mezi sebou vybrala sama. Tak by mohla začít „hostina dravců“, dechberoucí drama, odhalující skutečnou povahu jednajících postav. (Zdroj: DILIA)

Dalo by se říct: “Člověk člověku vlkem?” Co tě na tématu hry nejvíc “divadelně” podněcuje?

KV: Obecně mě prvotně zaujala spíše forma hry, tedy groteska, která s sebou přináší jiné prostředky sdělování. Hostina dravců nicméně není groteskou po celou dobu. Pokud se mám vrátit k otázce, tak na Hostině mě nejvíc lákalo “ošahat” si mezní situaci, kdy nikdo z nás neví, jak by se zachoval, protože racionalita ustupuje do pozadí a jednání ovlivňuje adrenalin a pud sebezáchovy.

Různorodá herecká banda na sebe slyší

Věděla jsi od začátku, s kým chceš v Rádoby Klapý spolupracovat? Koho obsadíš?

KV: Vše vznikalo dost postupně. Hodně nových členů s Hostinou přišlo. Původně s námi měl zkoušet například Jonáš Filip, který to bohužel musel odmítnout kvůli pracovní vytíženosti. Poté jsem si zapůjčila z Kadaně Pavla Volfa, který s námi došel do cca poloviny zkoušecího procesu, ale poté dostal pracovní nabídku ve Švédsku a odstěhoval se. Po něm roli převzal Johan Klesal, který se neuvěřitelně rychle adaptoval.

Z Klapáků tedy zůstalo toto osazenstvo: Koralína Baňková, Martina Čechová, Vítek Líbal, Štěpán a Jirka Chadrabovi. Z mělnického souboru jsme si vypůjčili Ondřeje Dvořáčka a jako úplného nováčka, který divadlo nikdy předtím nedělal, Filipa Jelínka.

Mým velkým překvapením bylo a dosud je, jak tahle různorodá banda spolu začala rychle fungovat a slyšet na sebe.

Hostina dravců během zkoušek

Vím, že jste snad všichni “odjinud” než je Klapý. Kde probíhalo zkoušení?

KV: Zkoušení probíhalo v Libochovicích, v lounském divadle, v kulturáku v Klapém a během korony i u mě na bytě v Praze.

Vyskytly se během zkoušení nějaké zádrhele, nebo vše ubíhalo hladce – bez stresu a nepříjemných překvapení tak, jak jste chtěli?

KV: Největší zádrhel se jmenuje COVID. První čtená měla proběhnout na jaře roku 2020, ale přišla korona, takže se čtená posunula na září. Následovali asi dvě zkoušky a opět přišla korona, která nám dovolila opět zkoušet až na konci května tohoto roku. Tedy tato inscenace vznikla v rámci cca čtyř měsíců, kdy jsme zkoušeli přibližně dvakrát do měsíce celý víkend. Komplikace ale byly i v rámci rušení zkoušek. Nevýhodou textu je totiž to, že na scéně je stále sedm postav a tak nebylo možné mít v závěrečné fázi dílčí zkoušky a na zkouškách bylo třeba všech. Tedy jakmile jeden nemohl, tak se musela zrušit celá zkouška. Časový pres nás tedy trochu potrápil. Další komplikací bylo již zmiňované stěhování Pavla Volfa, za kterého jsme museli hledat náhradu.

No, a o neustálém přesvědčování herců, že umět text je základní předpoklad herecké práce – o tom se asi zmiňovat nemusím.

Technika až těsně před premiérou

Vyhráli jste si v rámci inscenace i se světly (light designem) / zvukem? Nebo vše stojí čistě na herecké práci?

KV: Byl to prvotní cíl vyhrát si s light designem, ale další věcí (aby těch komplikací nebylo málo) bylo to, že nám naše scénografka Janička Kahounová odjela začátkem zaří na Erasmus. Tedy závěrečná výtvarná finalizace zůstala na nás.

Zkoušení se mnou je asi vždycky trochu punk a to se týká i tohoto projektu. Svícená zkouška proběhne tedy před samotnou premiérou. Ale pořád všem a vždycky opakuju, že premiéra neznamená, že je dozkoušeno – naopak to tím začíná. Diverzanti by mohli vyprávět 🙂

Ohledně zvuku. Nechtěla jsem, aby tam zněl explicitně například zvuk střelby a tak jsme to vyřešili po svém. Nicméně bez zvuku by inscenace nemohla fungovat, protože zvuk je v našem případě jakýmsi vyprávěcím rámcem.

Hostina dravců a crowdfunding

Ještě než jste začali zkoušet, vyhlásili jste kampaň na finanční podporu inscenace. (O té jsme psali v listopadu 2020 – Rádobydivadlo Klapý a financování sbírkou.) Uspokojila vás kampaň? Splnila vaše očekávání a stačily peníze, na co jste potřebovali?

KV: Jsem ráda, že naši kampaň zmiňuješ a já touto cestou mohu ještě všem poděkovat. Bez této finanční podpory bychom nemohli uvést premiéru v tomto čase. Crowdfunding totiž napomohl tomu, že jsme hned mohli realizovat kostýmy a scénu.

CHCI VSTUPENKY NA PREMIÉRU – HOSTINA DRAVCů

Informace k dalším termínům inscenace Hostina dravců najdete na webu Rádobydivadla Klapý a jejich fb.