Šrámkův Písek 2022
61. ročník celostátní přehlídky experimentujícího divadla Šrámkův Písek proběhl 27.-29.5.2022. Bylo to další mé přehlídkové poprvé a navíc setkání s výběrem “toho nejlepšího experimentujícího” z postupových přehlídek 2021/2022. Na portále Divadelník.cz vám nabízíme malou rekapitulaci a anketu s oceněnými, kteří postoupili na Jiráskův Hronov.
Písek je kouzelné místo. Kromě nejstaršího dochovaného kamenného mostu u nás nabízí poměrně velké kulturní vyžití. V blízkosti vedle sebe tu stojí hned dvě divadelní scény – Divadlo Fráni Šrámka a Divadlo Pod Čarou. Tento rok byly obě dvě plně využity. Hrálo se na jevišti, v hledišti, v orchestřišti i ve sklepě. Doprovodný program (pohádky pro děti, koncerty…) se konal převážně v šapitó v Palackého sadech a byla možnost navštívit nově instalovanou výstavu ve Sladovně – Jan A jaK dál, jejímž jedním autorem byl MgA. Tomáš Žižka (porotce ŠP).
Nejprve ale pár otázek na organizátory přehlídky: Alenu Crhovou a Karla Tomase z NIPOS.
Organizace přehlídky Šrámkův Písek 2022
Aleno a Karle, v Písku jste na mě působili “všudypřítomným” dojmem. Neustále jsem vás potkávala, ať už na práci soustředěné za stolem v administrativním zázemí, při všech představeních jako poctivé diváky a jako poctivé přespůlnoční debatéry ve venkovním baru Divadla Pod čarou. Neuvěřitelný zápřah. Kolikátý ročník Šrámkova Písku to už pro vás byl a co pro Vás speciálně tato přehlídka znamená?
AC: Na Šrámkově Písku jsem byla poprvé v roce 1977, jezdila jsem na Hronov a později na Chrudim, což byla dlouho moje divadelní láska. Do Písku jsem se vrátila až v letech, kdy ho začal dělat Karel, a my dva jsme začali úzce spolupracovat i na Setkání mladých amatérských divadelníků v Šumperku. Od roku 2006 ho organizovala Lenka Novotná, později Huláková, to jsem jezdila nepravidelně. V roce 2014 Lenka odešla na mateřskou dovolenou a já Písek převzala, nejdříve jako zástup, později už definitivně, a s Karlem ho organizujeme dodnes.
KT: Kolikátý ročník – to přesně nevím. Poprvé jsem zde byl v roce 1975, jezdili jsme sem pak s kluky z litoměřického souboru Minimax na čumendu, ale pár ročníků jsem vynechal. Od roku 1991 jsem ŠP dělal, tak to jsem tu musel být vždycky. Pak mám zase mezeru asi na dvou, třech, kdy ŠP organizovala Lenka Novotná/Huláková. Co to převzala Alenka, tak jsem tu zase pořád.
Kdo je kromě Vás v organizačním týmu?
AC: V místě je to Jana Kuntová, která se stala po Mírovi Pokorném duší DPČ (Divadla Pod Čarou) a Tomáš Jiřík za CK Písek – velký nadšenec a srdcař Divadla Fráni Šrámka. Při přehlídce Kateřina Crhová (hlavní program) a Jan Švehla (doprovodný program). Při realizaci pomáhají i členové spolku Divadla Pod čarou a máme dva prima dobrovolníky Vláďu Nikoliče a Nicolase Wutze. Za redakci je to Petr Odo Macháček a Petr Klarin Klár.
Písecký (ode)PSANEC
Během Šrámkova Písku samozřejmě nesmí chybět zpravodaj. Ten se tu jmenuje Písecký (ode)PSANEC. Jak výše uvedeno, vedou jej Petr Odo Macháček a Petr Klarin Klár. “Džendr” a věk pak zjemňuje (pánové omluví) již druhým rokem redaktorka Tereza Holubová. Zpravodaj poskytuje rozhovory s účastníky, recenze představení a postřehy z debat. Nezahltí a jde ho přečíst během dne, neb je vydáván na jedné oboustranné A4.
Šrámkův Písek 2022 v rozpočtovém deficitu
V úvodním proslovu přehlídky zmínila Lenka Lázňovská, ředitelka NIPOS, že letos došlo při organizování přehlídky k rozpočtovému deficitu. Ten vznikl výpadkem grantu od Ministerstva kultury. Trn z paty vytrhlo přehlídce město Písek (a snad i kraj?). Jak funguje spolupráce s Pískem?
AC/KT: Město Písek ve své grantové řadě pro kulturu bylo vždy dost velkorysé a jednání se zástupci města je korektní s přístupem spolkům při potížích pomoct a poradit. Je to o lidech.
Letos nám grant města opravdu velice pomohl. Vzhledem k rozpočtovému provizoriu se vyhlášení výsledků grantů MK opozdilo a dost dlouho jsme ani nevěděli, zda bude částka, o kterou jsme žádali a v jaké výši, schválena. Něco připravujete a nevíte, kolik a kdy na to budete mít peněz! Nakonec peníze z MK na účet snad doputují do konce června. Partneři v místě nám naštěstí počkají se splatností faktur, a některé platby jsme museli po dohodě odsunout na pozdější termín, ale je to neúnosná situace. Neumíme si představit, že bychom si museli vzít půjčku nebo uhradit faktury a platby z vlastních prostředků a zafinancovat skoro 350 000 Kč.
Experiment Fráňou Šrámkem
Při zahájení přehlídky a pak vždy před prvním představeními dne proběhla taková krátká scénka, výjev týkající se Fráni Šrámka. Kdo za výjevy stojí? Jsou pokaždé jiné? A proč jsou jen jednou denně?
AC/KT: V letošním roce město vyhlásilo akci „Je to PÍSEK, je to zas ON“ spojenou se šrámkovským výročím. Výjevy o Fráňovi Šrámkovi či jeho díle s humorným nadhledem připravili členové souboru Divadla Pod čarou už v lednu, kdy zde probíhá nepostupová přehlídka amatérského divadla Stříbrný vítr, na kterou jsme byli pozváni. Výjevů je více, tehdy byly před každým představením, a my si řekli, že by byla škoda, aby se jako propojení se Šrámkem i místem některé neukázaly i na „Šrámkáči“. Z naší strany to byl „experiment“, nikdy jsme zdejší představení takto neuváděli. Místnímu souboru jsme za ně vděčni. A jednou denně? Nejspíš by se ke všemu nehodily – a jako připomenutí to bylo tak akorát.
Experimentující(?) lektoři (porota) experimentujícího divadla
V porotě letos zasedla režisérka a pedagožka Zoja Mikotová, teatrolog a publicista Vladimír Hulec a scénograf, režisér a pedagog Tomáš Žižka. Vzpomenete si na jména některých dalších porotců, které jste na Šrámkově Písku zažili? Z jakého “ranku” odborníků NIPOS porotce vybírá? Termín “experimentující divadlo” se na divadelních školách jako obor nevyskytuje, ne?
AC/KT: Lektorů (či porotců) prošlo Šrámkovým Pískem hodně. Karel zažil ještě Ivana Vyskočila, oba vzpomínáme na úžasného Jana Císaře, který nám hodně chybí. Pískem prošlo mnoho výborných lidí – v létě pokřtíme almanach šedesáti ročníků ŠP Tekuté Písky, tak si to tam můžete najít. Experimentující divadlo se opravdu na divadelních školách nevyskytuje.
Co pro vás dva vlastně znamená pojem “experimentální divadlo”?
AC: Pro mne je experimentální divadlo v souvislosti s Pískem minulostí. Je to jen svazující termín, o kterém se vedou debaty a nikdo neví, co to vlastně má být. Já vnímám Šrámkův Písek jako otevřenou přehlídku, kam patří divadlo svobodné v myšlení a v tvorbě, s případnými přesahy do dalších druhů umění.
KT: Tento pojem ve vztahu k ŠP je kompromisem – každý má pocit, že ví, co na ŠP patří, jaký by měl být, vystřídala se spousta podtitulů, ale žádný nevydržel tak dlouho jako experimentální či experimentující. Hlavním problémem je, že experiment je pro každého něco jiného. Pro některé soubory by například experimentem (a totálním úletem) bylo zahrát si klasické činoherní divadlo…
Chcete-li se dozvědět k termínu “experimentující divadlo” něco více – Karel Tomas Vás odkazuje na anketu, která proběhla ještě za dob papírové AS (cca v roce 2008). Můžete si ji rozkliknout zde. A Alena Crhová pak ještě odkazuje na anketu časopisu Svět a divadlo 2017, ročník 28, číslo 4 – Experimentální divadlo dnes.
Výsledky přehlídky Šrámkův Písek 2022
Doporučení do programu Jiráskova Hronova 2022
Divadelní soubor Mámení, Brno s inscenací EXPERIMENT Ψ
Je to tajný! ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř s inscenací Jeden
Divadlo My, Plzeň s inscenací Svatá hlava
TRIARIUS, Česká Třebová s inscenací Ahoj můj miláčku
Nominace do programu Jiráskova Hronova 2022
LÁHOR/Soundsystem s inscenací Před sebou utečeš! aneb Nehodící se škrtněte!
Nové divadlo! Yesss!!! Svitavy s inscenací Zá rubni
2. díl nebude!
Poslední odpověď a doporučení od Aleny a Karla jsou zároveň berličkou k druhé části tohoto sumáře přehlídky Šrámkův Písek 2022. Zajímalo mě totiž, jak vidí pojem “experimentální divadlo” letošní účastníci. Vzhledem ke své přirozené lenosti a snaze přinést vám tento sumář co nejdříve, oslovila jsem jen účastníky oceněné… a “bonusově” jeden soubor letos (naprostým omylem) ne(d)oceněný.
Ve druhé části POST Šrámkova Písku tedy najdete anketu mezi zástupci oceněných souborů.
Zajímaly mě dvě otázky:
1/ Dozvěděli jste se v rámci debaty po představení na Šrámkově Písku něco “nového”? Nebo to byla pro vás klasická debata jako na jiné (krajské) postupové přehlídce?
2/ Co pro vás znamená pojem “experimentující divadlo”? Čím je vaše inscenace experimentující?
Odpovědi:
MONIKA JELÍNKOVÁ, Lužánky – SVČ, Brno za soubor Mámení
Ad 1/ Rozhodně padly názory, které pro nás byly překvapující a posunuly nejen nás, ale i špíl dopředu. Jsme rádi, že se vyjádřilo tolik diváků (nejen na debatě, ale také v průběhu dalších chvil festivalu) a že zpětná vazba od poroty byla konstruktivní a přínosná. Je to něco z čeho si můžeme mnohé odnést a zároveň být pyšní na to, co jsme s naším představením dokázali.
Debaty k našemu představení jsou pro nás vždy zajímavé – k naší radosti jej každý z diváků vnímá odlišně, po svém – spatřují v něm jiná témata, promlouvají k nim různé postavy/aktéři.
Ad 2/ Experimentující divadlo je výstup z komfortní zóny a využití technik a postupů, které jsou pro diváka úplně nové. Zkrátka jde o předání zážitku, který umí zamotat hlavu a přinutí diváka se na něj dívat i z jiného pohledu nebo se nimrat v detailech, které by byly jinak uzavřeny. Experiment Ψ je experimentální už skrz své jméno, neboť nám umožnil se naplno přemístit do světa, kde je všechno absolutní a bezchybné, přičemž následně ještě silněji působí, když se tenhle absolutismus začne ohýbat do temnějších koutů duše a i z obyčejné věci jako je štěstí nebo láska, stvoří generační výpověď, která každého ovlivní jinak a může si v ní najít cokoliv, co pro něj něco znamená a v čem se najde.
JARKA HOLASOVÁ, ZUŠ F.A. ŠPORKA Jaroměř za soubor Je to tajný!
Ad 1/ Jak jsme ZUŠka, a literárně dramatický obor „vyučuji“, mám to tak, že zpětná vazba odborníků, nejen domácího publika, které tvoří rodiče a kamarádi, je pro mne i soubory velmi důležitá. Také proto na přehlídky jezdíme celkem pravidelně. Tvorba inscenací je pro nás vrcholkem práce a proces. A reflexe na debatách přehlídek na různých úrovních je zásadní. Tím se všichni učíme. Moc rádi shledáváme, že se řeší to, čím jsme se trápili a stejně to pojmenovávali nebo s radostí přijímáme nápad nebo řešení problému, který byl pro nás neřešitelný. A na další zkoušce „okamžitě děláme“ na nové verzi, inscenace se tak i po premiéře vyvíjí.
Debata přinesla rozličnost názorů, protože slovo mají nejdříve diváci, což je vždycky lepší. Na debatě, kde porota nejprve řekne svůj fundovaný názor a výklad a potom vyzve diváky…málokterý má tolik odvahy říci svůj opačný názor.
Z debaty ŠP si odnášíme úplně nejvíc performerský nápad – „Tak jim (…)* ty mobily vemte, když za to všechno můžou a (…)*!” Ostatní byly v podstatě variace na naše přemýšlení při tvorbě. Děkujeme.
Ad 2/ Experimentující divadlo je pro mě performance (v českém slova významu=událost)…to, co není precizně nazkoušeno, přesně předem dáno. To, co se stane (anebo ne) právě teď a tady s diváky. Je to pozvání diváka ke společnému prožitku, který se mu může líbit, nebo nemusí. Není to jistota, která dopadne pokaždé jasně, přesně, stejně, „správně“ nazkoušeně, jde o autenticitu.
V Písku jsme hráli „Jednoho“ s diváky potřetí, při zkouškách si ten binec a čas na úklid nemůžeme dovolit. Takže se při zkoušení jen tak říká, tohle se stane, tohle liju, tohle sypu, tohle bude delší a tohle snad dopadne a takhle spadnu…je to pro mě hlavně psychický experiment.
Mezipoznámka redakce
*(Pozn. red. Vzhledem k tomu, že nápad poroty ŠP obsahoval možné spoilery pro budoucí představení na Jiráskově Hronovu v srpnu 2022, dovolili jsme si vysvětlení a pointu smazat.)
Renata Vordová, Divalo My, Plzeň
Ad 1) – v debatě zazněly pro nás přínosné poznámky. Nejvíce přínosná pro nás jsou doporučení ohledně svícení, na tom určitě zapracujeme. A dále upozornění na tzv. energeticky „padající“ místa v představení – tam ještě upravíme text.
Ad 2) – pro mě je divadlo vždy o hledání prostředků ke sdělení. A experimentující divadlo podle mě využívá – nebo může využívat – velkou škálu prostředků, nebo se může zaměřit na sdělení jen nějaké části – např. „jen“ emocí. Vždy by ale mělo myslet na diváky a na srozumitelnost svého sdělení. Naše divadlo MY se dlouhá léta zabývá poezií a divadlem poezie – tzn., že pracujeme s texty, které nejsou původně dramatické a využívá prostředků divadla poezie jako jsou metafory, jevištní znaky, obrazy. Inscenace Svatá hlava je naší interpretací už tak experimentálního textu (Hana Lehečková – Svatá hlava). Pokusili jsme se tento (místy velmi grafický) text, který připomíná optické básně) převést na jeviště.
Josef Jan Kopecký a Veronika Samuleová, Triarius, Česká Třebová
AD 1/ VS: Překvapilo nás, kolik diváků se (na přehlídce experimentálního divadla) bojí experimentovat. Samozřejmě, že nemůžete být připraveni na všechno, každý má míru nekomfortu i osobní bublinu jinde. Ale je to divadlo, živá věc. Nedá se každému nastavit na míru.
Ad 2/ JJK: Experimentující divadlo je divadlo hledající. Hledající nové možnosti scény, scénování a interakce mezi jevištěm a hledištěm. A v tom snad naše divadlo obřad kritéria splňuje. Nebo se o to alespoň pokouší, aneb jak píšeme v anotaci našeho představení:
“Ahoj můj miláčku je kombinací zážitkového divadla, divadla obřadu a divadla poesie, která se snaží najít průsečíky mezi interpretem, divákem, textem a jeho autorem.”
PETR MAREK, LÁHOR/Soundsystem
Ad 1/ Líbil se mi postřeh jedné divačky/účastnice o našem pohybu a gestech na jevišti, řekla něco příjemně výstižného ve sylu, že se pohybujeme spíš jako Homolkovi než jako profesionálové. A toho si hodně cením. Zároveň musím říct, že je vlastně už lehce na pováženou, když se porota, ale i někteří naši vrstevníci v publiku vztahují s „příklady z dobré praxe“ nejčastěji k devadesátým letům. To zavání potřebou obměny nás všech.
Ad 2/ Princip experimentu je myslím v tom, že experimentátor sice předpokládá, ale neví, jak dané snažení dopadne. Někdy ani nepředpokládá. Experiment je opak jistoty. A pak už je vlastně jedno, o jaký jde žánr. Myslím, že může existovat i experimentální popová komedie, srozumitelná pro všechny. O to se trošku snažíme. Ale ten experiment je spíš v použitém postupu práce než ve výsledné formě. Často totiž dosáhneme vlastně standardní činohry. Jen se to děje nestandardní cestou. Zároveň myslím, že tento druh „experimentu“ děláme už tak dlouho, že vlastně již experimentem být přestal.
Matěj Nárožný a kol. souboru Nové divadlo! Yesss!!!, Svitavy
Ad 1/ Nejvíc by nás zajímalo, aby diváci, pokud by chtěli, formulovali své pocity a asociace. Co tam vidí. Spíš než o inscenačních postupech a prostředcích bychom diskutovali o zážitcích i emocích, což lépe vypovídá o naší práci.
Ad 2/ Experimentující divadlo je pro nás vykročení mimo naši dosavadní tvorbu, mimo naše zažité postupy. Pro nás je experiment proces tvorby. Cítili jsme velkou svobodu. Dělali jsme to víc pro sebe, než pro diváka. Mohli jsme „ulítnout“. Soustředili jsme se na pocity. Experimentovali jsme po cestě i s výsledkem, což je ovlivněno předlohou.
Bonusovka z rybolovu v Norsku
Divadlo Ojebad se letos do programu (jistě omylem) nedostalo. Šrámkův Písek 2022 nenominací a nedoporučením na Jiráskův Hronov 2022 zavřel možnost vidět „2. díl“ a nenahraditelně se tak ochudí o udržení kontinuity napojení na tvorbu OJEBAD. Ti z nás, kteří viděli na JH v roce 2019 Odbornou porotu hned několikrát za sebou, samozřejmě truchlíme. Přesto (či právě proto, že nepostoupili) mě, vzhledem ke svérázným neuronovým spojům členů Ojebad, zajímá i jejich odpověď na obě anketní otázky – byť lehce variované:
Otto Linhart, Divadlo Ojebad, Praha
1/ Jak si vysvětlujete, že jste nepostoupili na Jiráskův Hronov 2022, byť Vaše inscenace nesla jasný pokyn…?! „Chceme na Hronov!“
OL: Důvodů může být několik. Nejpravděpodobnější je, řekněme, matematického rázu. 2. díl je druhým dílem tetralogie. Tetralogie, jak víme, má čtyři díly. Odborná porota, se kterou jsme v roce 2019 slavili úspěch, měla čtyři porotce stejně jako jsou v Joycově Odysseovi čtyři omnipotentní vládci (druidodruidé), stejně jako máme čtyři roční období, měsíc čtyři týdny a postel čtyři nohy. A v letošním roce bylo k našemu překvapení v porotě kolik lidí? Tři. Jak má potom vypadat nějaká nelineární cyklická kontinuita, když tu máme takovou matematickou botu.
(Ostatně nám uniká důvod toho, proč z (téměř) tradičních čtyř porotců v porotě zasedají na čím dál tím více přehlídkách pouze tři. Přijde nám to nesmírně kontraproduktivní. Nechci snad podezírat někoho z toho, že jde o lenost v debatování, protože tři porotci hlasují pro výsledné inscenace rychleji než čtyři, neboť vždy dva přehlasují toho třetího. Přitom čtvrtý porotce přidává porotě na rozmanitosti a hloubce a v neposlední řadě to působí dojmem, že je o amatérské divadlo velký zájem. Zkrátka ochudit rozborové semináře o čtvrtý hlas nám připadá jako zločin, mohlo to snad být i důvodem našeho nepostupu.)
Dalším důvodem může být to, že se 2. dílem dostáváme do druhého joycovského cyklu, jímž je „Věk hrdinů“. A právě odlišné pohledy na pojem hrdinství mohly vnést neporozumění nebo snad i kontroverzi mezi nás a osoby na druhém břehu.
Pak je přípustná ještě jedna varianta a to ta, že byly letos nominované a doporučené soubory lepší invenčně, koncepčně a herecky. Ale to nám přijde méně pravděpodobné.
2/ Co pro vás znamená pojem „experimentující divadlo“? Čím je vaše inscenace experimentující?
OL: Potenciál na to být „experimentující divadlo“ má v našich očích jakákoli existující divadelní inscenace. Skutečně „experimentujícím“ se ale stane ve chvíli, kdy ve vlivném divákovi převládně pocit, že už je to, na co se dívá, „moc divný“ a „moc nesrozumitelný“, a aby nepůsobil před ostatními diváky jako „divák nepoučený“, uklidní se tím, že jde „asi o experiment“ a problém je tímto vyřešen. Naše inscenace je experimentující především zlomovým historickým momentem, kdy je dramaturgický úvod integrální součástí inscenace. Stejně jako Aischylos změnil historii divadla tím, že uvedl na scénu druhého herce a Sofoklés tím, že přidal třetího herce, Ojebad se zapisuje do historie tak, že uvádí na scénu výkonného dramaturga, jenž je transcendující entitou mýtického charakteru. Pevně věříme, že si jednou diváci nebudou umět představit divadelní inscenaci bez výstupu výkonného dramaturga, ať už bude jeho fyzická podoba jakákoliv.
Zajímá-li vás k přehlídce Šrámkův Písek 2022 mnohem více, nenechte si ujít blog k přehlídce, ani článek na AS od Luďka Richtera Stručná zpráva o Šrámkově Písku, ve kterém najedete recenze všech představení.
A Kam po Šumperku? Přece na S.M.A.D. 2022 – Dílny experimentujícího divadla – jaká je nabídka, a kde je přihláška? Stačí se mrknout na náš předchozí Šrámkův Písek 2022 a šumperský S.M.A.D. 2022.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
