Mor před Zakázaným uvolněním
Fanoušci poděbradského souboru Jiří již bezpečně zaregistrovali, že se na ně, v krátkém sledu, chystají hned dvě premiéry nových inscenací. Ladislav Langr připravuje publicistické drama na motivy románu MOR Alberta Camuse (19. března 2023 od 18 hodin) a Kateřina Vaněčková se ujala režie inscenace divadelní hry Zakázané uvolnění (25. března 2023 od 19:30), která je příležitostí pro herecký koncert tří mladých hereček. Obě premiéry proběhnou v poděbradském Divadle Na Kovárně.
Poděbradský Mor
Ladislav Langr na motivy stejnojmenného románu A. Camuse: MOR
Výprava a režie: Ladislav Langr
Hrají: Petra Boumová, Jaroslav Brendl, Martin Daněk, Ondřej Dovalil, Milan Hercik, Miroslava Havlíčková, Martin Kočí, Jana Langr, Helena Pěchová, David Skrbek, Hana Svobodová, Kateřina Vaněčková
Zvuk a světla: Martin Plaček, scéna: Petr Svoboda, video: Jan Sobotka a Luboš Javůrek, grafika: Jolana Daňková, text sleduje: Alena Vaněčková, Hudba: Jan Frič a Joe Dassin, produkce: Vlasta Kočová
Premiéra 19. března 2023 v 18 hodin – Divadlo Na Kovárně Poděbrady
Ladislav Langr je známý odvážným výběrem inscenací, nápaditou a výpravnou scénografií, ale také důslednou prací s herci. Láďo, jak tě napadlo inscenovat právě MOR. Je to dáno dobou?
LL: Všichni jsme nedávno zažili nečekané. Pandemie změnila dosavadní vnímání světa a v mnoha případech nás brutálně připravila o naše blízké a přátele. Také u nás v divadelním spolku si smrt s sebou odvedla dva skvělé kolegy a kamarády. To jsou situace, které nás zaskočí a nejsme na ně ani trochu připraveni. Donedávna jsme o nich četli jen v románech a slyšeli o nich vyprávět v hodinách dějepisu. A najednou jsme jejich součástí. Jen zpětně si dnes můžeme znovu klást otázky, co dělat, když nás média zahlcují katastrofickými zprávami, hřbitovy se plní, protilátky moc neúčinkují a síly docházejí…
Všechno je lepší než mlčet
Takže sdělení veskrze aktuální?
LL: Vlastně ano. Jsme sice jen amatérský soubor, ale myslím, že je i naší povinností se o taková sdělení pokoušet. A i když se to třeba úplně nepodaří, všechno je lepší než mlčet. Pro naši reflexi jsme v tomto případě zvolili neobvyklou formu publicistického dramatu (nezaměňujte s dokudramatem). Chceme se sklonit před odvahou a obětavostí, stejně jako ukázat na všechny, kteří nezaváhají při jakékoliv příležitosti obchodovat s lidským strachem.
Camus byl filosof, jde to vůbec využít pro divadelní účely?
LL: Nemáme ambici se poměřovat s mistrovským a stále aktuálním filozofickým dílem francouzského spisovatele Alberta Camuse z roku 1947. Naším cílem bylo právě volbou publicistického dramatu zachytit a popsat fiktivní dění, které staví člověka do nečekaných situací a bezprostředně ohrožuje jeho život. Nikdo netuší, koho v příštích okamžicích vyzve k životní partii ta nevyzpytatelná choroba. A právě v takových zlomových okamžicích se ukazují charaktery v pravém světle.
Práce s ověřeným týmem
Jaký inscenační tým jsi dal dohromady? Máš své „stálice“ nebo vybíráš podle typu?
LL: To je otázka spíš pro soubory s velkým rozkročením nebo pro profesionály. Pracuji s ověřenými herci, kteří jsou současně i mými kamarády. Je to zejména o mé důvěře k nim a naopak. Ale dveře jsou vždy otevřené a zajímavých typů a mladých, nadšených herců není nikdy dost.
Mor – odkaz na vstupenky
Pozn. red.: Rozhovor pokračuje dotazy na režisérku druhé zmíněné inscenace – Kateřinu Vaněčkovou.
Poděbradské Zakázané uvolnění
Petr Kolečko: Zakázané uvolnění
Režie: Kateřina Vaněčková
Hrají: Adéla Fialová, Jolana Daňková, Karolína Lišková
Produkce: Vlasta Kočová, světla a zvuk: Martin Kočí, nápověda: Lenka Fraňková
Premiéra 25. března 2023 v Divadle Na Kovárně od 19:30 – Divadlo Na Kovárně Poděbrady
A přesto, že Mor zaměstnal mnoho členů souboru, „zbyly“ čtyři šikovné talentované dámy. A ty si řekly, zahrajeme si spolu. Prostě se zakázaně uvolníme… Nebo to bylo povolené uvolnění, Káťo?
KV: Je pravda, že u nás ve spolku není těžké „si zbýt“, zvlášť ženským herečkám, ale tady to přece jen bylo trochu jinak. Myšlenka, že by bylo fajn vytvořit něco složeného ryze z holek, vznikla už před poměrně dlouhou dobou, ale nikdo se moc neměl k činu. Začátkem minulého roku jsem pomalu pozvolna hledala texty, které by teoreticky mohly odpovídat požadavkům. Nic jsem ale nenacházela, nic nebylo „to ono“ a ve víru práce jsem na to opět pozapomněla. Jenže pak se mi v září trochu pozměnil pohled na svět, když jsem zjistila, že se mi rozroste rodina, a že opravdu už není čas ztrácet čas. Sáhla jsem tedy po prvním textu, po kterém jsem pošilhávala už nějakou dobu. Věděla jsem, že je kvalitní a v podstatě splňuje všechny mé požadavky. A pak přišlo od spolku to povolení…
Vděčný „profláklý“ text a dobrá duše FEMADu
Zakázané uvolnění se hraje často. Existuje i jeho filmová verze. Přesto je tento kus diváky velmi oblíben. Co tebe vedlo k tomuto výběru?
KV: To, že jde o hodně hraný text, mě vlastně celou tu dobu spíš odrazovalo. A filmové zpracování mu, alespoň dle mého názoru, opravdu moc nepřidalo. Hledala jsem text méně známý, ale v podstatě podobný, protože mi je velmi blízká jeho ironie a baví mě spojení dvou nespojitelných světů – svatebního veselí a hokeje. Nakonec jsem pochopila, že nemá cenu moc přebírat. Zakázané uvolnění je dle mého názoru velmi dobrý text, akorát dlouhý, akorát vtipný, nabízí velké příležitosti pro tři herečky a divácky je vyhledávaný a vděčný i přes jeho „profláklost“. Fakt, že se na něm režisér nemá moc šanci autorsky vyřádit vzhledem k jeho pevným mantinelům, šel až na poslední kolej.
Známe tě jako dobrou duši FEMADu a také jako herečku. Nejsem si jistý, zda jsi již i něco režírovala?
KV: Svoji první režii jsem si zkusila už na gymnáziu a od té doby spíš samé menší projekty. V Divadelním spolku Jiří je to můj druhý projekt, ale zato větší. První byla pohádková balada O krásné paní a lněné kytli, kterou jsme premiérovali jako venkovní projekt v roce 2020. Inscenace byla od začátku koncipována co nejjednodušeji, bez techniky, bez nutnosti platit práva a pronájmy divadla, bez velké scénografie, jen herci a text. Zakázané uvolnění už je klasický divadelní projekt, tak jsem sama zvědavá, jestli si nevylámu zuby!
A na závěr jedna bonusová otázka pro Adélu!
Vnímavý čtenář si povšiml, že v roli barmanky se objeví současná „dvorní fotografka“ FEMADu Adéla Fialová (o její výstavě Divadelník.cz také informoval). Adélo, jak ses ocitla v této roli? Ještě jsem tě na jevišti neviděl…
AF: Poprvé jsem se stala regulérní členkou divadelního spolku, když jsem si vyzkoušela hraní v kostýmovaných procházkách v Poděbradech. Následně přišlo pár menších rolí nebo možnosti záskoku. A až později mě napadlo, že bych do spolku mohla přispět i svou prací fotografa. Nebudu tedy stát na jevišti poprvé. Zároveň ale musím přiznat, že je to moje první větší role. Tak doufám, že mé jméno nebude spojeno u divadla jen s fotografií, ale i s dobrým hereckým výkonem!
Zakázané uvolnění – odkaz na vstupenky
Pro více informací sledujete Divadelní spolek JIŘÍ Poděbrady na jejich Facebooku a nově také na Instagramu! A brzy také na nových stránkách DS Jiří Poděbrady, které se připravují.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
