Z planety Šumperk – S.M.A.D. 2021

Během tohoto pokusu o přenesení atmosféry Setkání Mladých Amatérských Divadelníků (13.-22. srpna 2021), dnes už s inklinací k přejmenování na Setkání Vždy Mladých Amatérských Divadelníků napříč generacemi, se neubráním lehkého srovnání s Jiráskovým Hronovem. Proč? Protože sotva jsem z JH přijela, už jsem se de facto otáčela do Šumperka a to jednoho prostě ovlivní.
Ano, tento článek bude hodně subjektivní. On vlastně „Šumperk“ ani jinou možnost, než být osobní a subjektivní, v dobrém i zlém, nenabízí.

Jestli jste o S.M.A.D. Šumperk – zatím ještě neslyšeli nebo nějakou dobu stále zatím jen převalujete v hlavě otázku, jestli se ho máte někdy zúčastnit, třeba vám mé setkání s ním (Deníček Novicky) a minianketa mezi letošními účastníky pomůže se pro příští či nějaký následující rok rozhodnout.

Vždycky, když to nedává smysl, pochopíš všechno.“ (Sarah Kane, Crave)

Připomínám, že S.M.A.D. pořádá NIPOS-ARTAMA pod pečlivým vedením Alenky Crhové a Karla Tomase. Popis divadelních dílen a programu 2021 najdete v krátkém informativním článku zde. Nebo jako velice výstižný a láskyplný post-sumář v článku na Amatérské scéně od Klarina Šumperku zdar!

ŠUMPERK – S.M.A.D. Pro koho je?

S.M.A.D. ve městě Šumperk nabízí divadelní dílny pro všechny, kteří mají chuť skutečně na sobě makat a družit se. Dílny začínají v 9h ráno a končí v 18h. Večer obvykle následuje nějaký inspirativní program – ať už divadelní či koncertní. A poté nadchází čas na třeba i celonoční sdílení prožitků po šumperských podnicích („Dřevák“, Dakota, U Švábů, Farao…). Dílny svým způsobem volně navazují na Šrámkův Písek. Takže jsou pro kohokoli, kdo chce intenzivně pracovat sám na sobě. A nejde tolik o divácký zážitek jako na Jiráskově Hronově. Věk ani tady už příliš nehraje roli (je-li vám nad 15 let), takže se tu potkáte téměř napříč generacemi.

S.M.A.D. vždy byl a bude komornější v počtu účastníků než Jiráskův Hronov. Ve svých nejlidnatějších létech čítal i kolem 80 účastníků. Covidová situace počty srazila pod 30 seminaristů a s nabídkou „jen“ 3 seminářů vedených, jako každý ročník, profesionály ve svém oboru.

Z Deníčku Novicky na SMAD

Během S.M.A.D. 2021 mě oslovil Klarin k sepisování deníčku pro Zpravodaj. Psala jsem ho v poměrně značném vyčerpání většinou na přelomu noci a rána. A jeho informační i kvalitativní hodnota je velice na pováženou. A přesto dovoluji si vám jej tady nabídnout v celku k domalování atmosféry, kterou Šumperk a S.M.A.D. nabízí. (Za účelem zvýšení možné přenositelnosti do reality mimo S.M.A.D. jsem deníček lehce doupravila.)

Nultý den – pátek třináctého

Prvně na S.M.A.D. Prvně v Šumperku. Poprvé do “experimentální” divadelní dílny. PPP…
Hlavně se netěšit! Vždycky, když se těším, mám nějaké představy… a pak jsem často zklamaná. Znáte to, ne?! Hlavně se netěšit.
Z Prahy cesta dlouhá. Pohodlně jsem si vezla zadek vozem. Ne ve vlaku s narůstajícím zpožděním, které si “užily” mé spolubydlící Veronika a Petra… Ale i tak je to dlouhá cesta. Až sem “nahoru” vlastně asi také prvně v životě.
Netěším se. Raději se netěším. I přes netěšení nadšení z dobrodružství po cestě narůstalo… Když už nic, doufám, že si po Hronově odpočinu…

První milé překvapení na místě: internát v krásné secesní budově z roku 1870. Jejími majiteli byli podnikatelé v textilu. A jíž se přezdívalo i např. Hladová vila. Proč? Čert ví. (Snad hlad nebude. Přestože jsem si nerozvrhla nákup proviantu a víkend je na malých městech nákupy dost omezen.) Taky tu dost kloužou podlahy. Juchú… rychlejší přesun!
Další milé překvapení: samí upovídaní, milí, otevření a poměrně sdílní lidé. Malilinký kolektiv. Letos prý výjimečně malý. Tak malý, že jsme se vešli do společenské místnosti na intru.

Představa “odpočinku” se mi po úvodu Karla Tomase, Alenky Crhové a krátké instruktáži od poslední mé spolubydly Sylvy rozplynula a nahradila ji představa velice intenzivní práce.
Proč ne? Proč odpočívat? Odpočinek přijde… někdy… po smrti (?).

Jo, a jestli se vám zdá, že začínám svůj “deníček” novicky na S.M.A.D. (jehož deadline znám asi dvě hodiny a straší mě v hlavě) trochu depresivně a kuse, vězte, že mám právě (teď už v sobotu) za sebou asi pět hodin čtení a probírání postdramatických texů Sarah Kane a Martina Crimpa v semináři s Adamem Doležalem.
Intenzivní práce začíná… S.M.A.D. dobrodružství začíná.

První den – sobota 14. srpna

Volno v koupelně po ránu. Shánění snídaně v sobotním šumperském ránu..
Ranní dilema spolubydly – Vrátit se či nevrátit na intr pro klobouk?
Míjení seminaristů v centru na seminář.
Káva z okénka. Výborná káva z okénka. Poklid. Pomalost. Nespěch.

Divadlo. Zvedání protipožární opony. Zkoušení přímo na jevišti. Ooooh.
Červené sedačky. Ooooh.
Postdrama. Postdrama s Adamem Doležalem. Ano? Ne Ano!
Pohled skrz rozházenou Rubikovu kostku.
Složíme to dohromady? Jak?!
Kolik potřebujeme indických žen v hledišti, aby to pochopily?

Šumperk mě fascinuje svými příkazy, zákazy a nařízeními, která jsou často velice detailní. Např. dnes jsme se spolubydlami v pokoji našly vzkaz: “Přes den nesmí prosím zůstávat otevřená dokořán okna. Ať nám sem nevlezou veverky.” Naopak na toaletě v téže budově je instrukce: “Nezavírejte okno!!!” Tam asi nelezou. Aha.

Čtení, hledání, analyzování. Psychóza? Psychóza!
Anne EN je cokoliv. Co do toho vložíš. Racio nefunguje.
Počasí příjemné. Na jevišti začíná být trochu tepleji, ale stále to jde. Postupně se oťukáváme. Analyzujeme. Pečlivě čteme.

Večerní program – A.R.G.O. – šermíři, bičaři… Petr Nůsek nás zahrnul teorií a svým skvělým týmem (studentů (?)).
Promo na chystaný seminář na příští rok. Působilo to velice efektně, dobrodružně, romanticky a dosti fyzicky náročným dojmem.

Volný večer v Dřeváku a  při povídání v Dakotě.
Upozornění: Hlavně se necourat na intr po jednom!

Druhý den – neděle 15. srpna

Snídaně. No, jo. Co v sobotu neulovíš, v neděli těžko splašíš… Ale Albert to jistí.
V 9h už nikdo nesmí na intru zůstat, neb se zavírá. Semináře tak začínají včas, přesně v 9h. I bez ohledu na pařící z předcházející noci.
A že se tady těm nocím věnují mnozí velice poctivě a intenzivně do brzkých ranních hodin. Dobrou společnost je zatraceně těžké opouštět…

Dočtení. Rozebrání textů k seškrtání. Práce, oběd. Prááce. Dohadování. Týmy… Práce.

Přiznání Klarina během večeře: “Jo, mám svůj humor.”

Večer SMAD. Alenka s Karlem rozdávají úkoly pro záchranu planety Šumperk:
– Na úterý udělat fotku skupiny. A poselství lidstvu, které jsme před odletem zanechali na planetě Šumperk.
– Na středu vymyslet vlastní rituál nebo hymnu.

Šumperk je o nedělní noci velice tichý. Jen sem tam někdo projde.
Prý má začít pršet. Má začít pršet. Prý. Pršet. Začalo pršet.

Třetí den – pondělí 16. srpna

Na intru i ve všední den funguje kouzlo střídání se ve společných koupelnách.
– Čekání max. 2 minuty.
Varná konvice v kuchyňce je též kouzelná.
– Přes svůj nevelký objem je v ní neustále dostatek horké vody.

Šumperk se zaplnil lidmi.
– Vylézají ze všech koutů a mísí se ve víru Hlavní třídy.
– Zelináři s polským přízvukem nabízející čerstvou zaručeně lokální zeleninu.
– Všechna bistra, pekařství, kavárny jsou otevřeny.
– Náhlá možnost výběru je časově ovšem mnohem náročnější než nemít výběr žádný. Ufff.

Ranní seminární rozcvička s Víťou Hofmannem…s-s-s-s-s-s-s….
– Žádné “Cvičme v rytme” – hezky pěkně holotropní dýchání.

Zjištění: Režiséři musí umět cíleně a konstruktivně chválit!
– Táňa: “Vezměte si příklad ze Samka. Perfektní pohybová práce.” (…) “Až holky došeptaj, tak ho zvedneš.”
Škrtání, rozdělování, rozpohybovávání.
Do divadla přiletěl netopýr.
– Otázkou zůstává, kdy a jaká bude premiéra.

Inspirativní večer:
– Hanka Voříšková poeticky Přesýpala koloběh života a Vojtěch Svoboda (jedna půlka Kozla ve fraku) pantomimicky Stvořil svět, Kosmonauty a vyzval nás ke Hře.

Nenechte se mýlit, toto není pionýrský tábor!
– Nezapomeňte na středu svačinu! Půjde se na výlet! Když nebude pršet…

Večer zakončen (?)
– v Dakotě.
Snít?! Spát! – Spá. Sp.. S… s-s-s-s-s-s….

Čtvrtý den – úterý 17. srpna

Snídaně s Veronikou. Původně v plánu vafle v kavárně Svět – kvůli zimě však zakotvení v – Bianco Caffé.
– Šumperk pln je šik a cool-podniků, ve kterých snadno mnoho korunek zahučí.

V semináři s Adamem jsme pokračovali dnes dalšími třemi režiemi.
– Nejprve Lenčinou – ta si neprozřetelně vybrala jako jednu z mluvících osob mě. Což mi velice lichotí, ale zároveň smrtelně děsí. (Zachránily to gnocchi k obědu…)
– Zvládli jsme i splnit druhý úkol – natočili jsme video se vzkazem ze Šumperka. NE-ANO (…) MOŽNÁ!
Během oběda tedy skládání videovzkazu z rakety AN-NE.

Zjištění: Adam Doležal nerad chodí do kopce.

Po o – režie Samka. “To fixujte!” A Hrošíka: „Jedna bude slepá.“

Po semináři jsem se nějakým omylem zatočila místo doprava (směr intr), doleva (směr U Švábů). Čtyři a půl hodinky ve společnosti Plzně a historek z reálného profesionálního divadelního prostředí (nejen divadla v Šumperku) utekly jako nic. Propásla jsem Klarinovu večeři. Čímžto se mu z hloubi duše omlouvám.

Pátý den – středa 18. srpna

“Volný, stmelovací den.”

Ráno byl konečně čas zabořit se trochu do šumperské historie. Ale jen asi na hodinu a půl.
Sofiina volba: Vlastivědné muzeum nebo Expozice čarodějnické procesy v Geschaderově domě?
– Vyhrály Procesy. No, vyhrály… Rozplakaly mě. Nechat na sebe působit audio-vizuální expozici ve sklepení, když je člověk “postdramaticky” naladěn a otevřen, je trochu maso. Na slzy došlo hned ve druhé místnosti na popravčích špalcích. Stačilo si k sobě pustit tu nespravedlnost a strašlivou bezmoc a slzy šly ven samy.

Výlet vlakem do Bludova – Vlčího dolu, ke koupališti.
Všechny tři koráby dopluly. Na „rozloučenou“ ale vlastně přivítanou jsme si dali zdravice. A rozházeli se náhodným losem do skupin. Za účelem poznávání se skrzvá skupinky. Vzniklo celkem dvanáct etud na téma “pandemie” – v žánrech dle jednotlivých tříd. Tj. pantomima, postdrama a činohra.

Dnes se hledali a byli šťastně nalezeni:
– Dávid v restauraci v Bludově. Lenka na intru…

Zjištění: Skupina na Messengeru může být shledávána jako “arogantní” a nefunkční!
Das Leben ist kein Ponyhof!

Koncert Milana Šťastného mezi kapkami deště na terase v Šumperském divadle nás rozhoupal na židlích a rozsvítil světýlka nad našimi hlavami. Dalo by se říct, že Milan je pro S.M.A.D něco jako Blondýna či Oba konce duhy pro Hronov. I když tu je poprvé.

Můj večer končil pokecem u vína o současnosti středoškolského vzdělávání s právě ho zažívajícími gymnazistkami, chemikářkou a dramaťačkou.
– Došlo i na westernové historky ze Šumperka o drsných smažkách.
– Ne, ne, neopily jsme se!

NAUČIT SE TEXXXXT!

Šestý den – čtvrtek 19. srpna

Vafle nevafle – “Svět” příliš v dálce je… Káva a pekařství to jistí.
Už tu musíme být věky. Paní u kávového okýnka si pamatuje, že nepiju espresso s mlékem, ale jen černý dryák. Ideálně dvojitý.
– Nemůžu se rozhodnout, jestli mě ta osobní zapamatovatelnost víc baví nebo víc děsí.

Téma manipulace hned od rána. Spolubydlu se snaží vytrhnout rodinná realita do světa mimo S.M.A.D. Bohabojně bojuje.
– Postdrama se začíná plíživě dostávat i do ostatních skupin.

Celý den se zzzzzzzkoušelo a uuuuuuučilo se texty a pohybovalo seeee… A vymýšlelo.
Čoko-late, čokolate, čokolala, čokotete, čokola, čokote, čokolateeeeee…. – grrrrr. Strašlivá věc. Ale bomba.
Počet nepoužitelných čokoládovníků (vč. mě) – pět.

Počet zhlédnutých představení Divadla Šumperk – jedno (100% nárůst). „Už je tady zas!„

Téma dnešního dakotského nočního hovoru k odlehčení večerního tématu:
– LGBT komunita

Intelektuální moudra čtvrteční noci: Život je jako pexeso. Někdy najdeš ty dvě karty hned. A jindy se trápíš třeba celý večer.
Humor je destruktivní a radost rozvíjí.

Sedmý den – pátek 20. srpna

Humor? V pátek? Humor! Ha, leda tak panda!!!
(Panda se objevila v semináři VK někdy na začátku týdne. A do konce S.M.A.D. nabrala nevídaných rozměrů!)

Postdramatický stresík
Adam ukončil období demokracie a vzal seskládávání konečného tvaru do svých malíčků.
– Nahazovačka posledního postdramatického vstupu
– Blankytu nebe… a dokončovačka předrozpracovaného Tváří ke zdi.
Máte pocit, že to děláme nějak pozdě? Ale kde! Sobota teprve někdy přijde. Až zítra asi…

///Víme, co se kdy a kde děje? Kde kdo stojí? Co dělá? Kam jde? Co nese? Co, kdy a proč říká/m? Aaaaaaah!!!///

Otázka: Zjistí někdo, že mi implodoval mozek, když to předtím nezvládnu nahlásit Alence ni Karlovi?

Cukr ani káva totiž už nepomáhají.
Chtělo by to pořádný záchvat smíchu. Víc pand, víc pand!!! Leč všechny někam prchly.
Jak den pokračuje, po 7 hodinách zkoušení dochází k celkové implozi i (převážně) těch nejmladších z nás. Na explozi totiž už není síla.

„A jde dál! Viděl jsi přece, co se stalo dítěti D!“

Humor? Kde že! Postpátek.
Večerní představení Samka s jeho spolkem z Nitry DS DRIM – Bulgakov: Diaboliáda – vzpomínka na manipulaci a omezování svobody.
To téma se tu prostě furt točí.

Hlad.
Noční zastávka s Lenkou v pizzerii.
Výjezd zdviží na radniční věž. Výhled. Víno.

Osmý den – sobota 21. srpna

Poslední možnost shánění dárků lektorům a domů (jasně, že tvarůžky, sýry, klobásky a jiné pochutiny).
Předgenerálky na intru ve společenské místnosti.

Jasné poslední instrukce po generálce od Adama D.: „Kdo přijde pozdě, toho kopnu do zadku. Komu by se to líbilo, toho kopnu jinam! V půl čtvrtý nás vyženou klauni. (pauza) Teda. Pantomima. Takže není moc času.“

Předváděčky v Divadle Šumperk – kde jsme se vzájemně střídali v publiku a navzájem se našimi „produkty“ bavili.
– Stres? Ano. Nervozita? Trochu. Radost? Hodně! Nadšení? Moc! Vyhrocené pocity? Úplně nejvíc.

Vše končí ve Farau. Občerstvením a soukromým koncertem za kmitání prstů Milana Šťastného.
Koncert začla skupinka VK svou pandí písní/hymnou a slovy: Za vaší hapandu vám věnujeme naši píseň.

Deváté (?) ráno – neděle 22. srpna

Ráno snídaně v Opeře. Velká snídaně. Dlouhá snídaně. Nekonečná objetí.
„Odtržení začíná.“

Anketa mezi účastníky 27. ročníku – Proč zažít „Šumperk“?

Nejlepší, jak zjistit, jestli stojí za to S.M.A.D. navštívit, je – zeptat se čerstvých účastníků. Šumperk láká dosti i účastníky ze Slovenska. Takže s trochou nadsázky se dá říct, že je to stále živá přímo československá divadelní bašta. Při čtení ankety si tedy oprášíte i slovenštinu. A to jistě není na škodu!

Proč se (ne)chcete „vrátit“ na S.M.A.D. 2022? (Aneb co vám 2021 dal/vzal?)

„Byl/a jsem v Šumperku na S.M.A.D.u poprvé“

Seminaristky z Postdramatu

Lenka (Uo, Ústí nad Orlicí): Vrátit určitě ano. Koncentrovaná činnost nejen s mladými divadelníky z Čech a Slovenska byla velmi inspirativní, obohacující moje vnímání divadelních přístupů. Lektor Adam Doležal nabídl promyšlený seminář postdramatu a umožnil mi náhled do divadelní tvorby, o které jsem nic netušila. Za mě palec nahoru.

Timea a Kika (Konzervatorium Dezidera Kardoša): S. M. A. D. 2021 by sme popísali jedným veľkým WAU. Neskutočný zážitok, na ktorý len tak nezabudneme. Boli to naše prvé skúsenosti s javiskom či réžiou a sme veľmi vďačné, že to mohlo byť práve tu. Pamätáme si ešte ako sme váhali nad tým, či sa máme alebo nemáme prihlásiť a nakoniec sa to nejako zomlelo a boli sme tam. Stáli sme pred intrákom, nevediac čo nás bude čakať. Strach a nerzvozita sa však rýchlo rozplynuli. Nahradil ho pocit šťastia a chtíč pracovať s tak super ľuďmi.

Ani na všetkých prstoch by sme nedokázali spočítať koľko úžasných osobností sme spoznali za tak krátku dobu. Každý jeden bol do toho rovnako zapálený a vtedy sa tomu hovorí tímová práca. Na tú energiu, ktorá medzi nami panovala pred záverečným vystúpením a aj počas neho budeme ešte dlho spomínať. Jeden za všetkých a všetci za jedného! Nedá sa to všetko popísať ani slovami, treba si to prísť zažiť na vlastnej koži! Bol to náš prvý S. M. A. D. a už teraz vieme, že nebude posledný. Chýbate nám… Snáď sa vidíme o rok!

Další účastníci Postdramatu

Víťa Hofmann (Divadlo Šumperk) – asák na semináři u Adama Doležala: Takže. Na S.M.A.D. Se určitě rád vrátím, pokud mi to čas dovolí. Parta lidí, kteří se například ani neznají, během osmi dnů intenzivně pracují a večer stmelují kolektiv? To je SEN!

Dávid Greguš (bud. student Konzervatoria Dezidera Kardoša): Ako človek čo sa snaží žiť v kresťanským spôsobom života, bola pre mňa dielňa témami dosť náročná! Postradramatické divadlo sa ma citlivo dotykálo, až ohromná depresia, vzhľadom na jeho obrovskú komplexnosť a útrapu, posolstvá postáv poprípade i samotných autorov (narážam konkrétne na Sarah Cainovú) Avšak verím, že často v tom najtemnejšom nájdeme to hlavné. Diela mi pomohli uvedomiť si, ako sa moc ako ľudia potrebujeme, ako si potrebujeme načúvať a ako moc túžime po pochopení. Napriek ťažkosti tém, beriem S.M.A.D ako milovanú záležitosť, a už iba kvôli spoločnej vášni v umení a vďama úžasnému (najlepšiemu!) kolektívu milo rád prídem i rok! Avšak tentoraz na dielňu, z ktorej nebudem trpieť depresiami.

Seminaristka z Pantomimy

Bára (Jesličky Josefa Tejkla, Hradec Králové): Na S.M.A.D. se chci vrátit, protože mi dal nové přátele, další úhly pohledu na divadlo a jeho tvoření, díky S.M.A.D.U. jsem objevila kouzlo pantomimy a důvěru v sebe sama. Příjemno mnou stále proplouvá.

Seminarista z On o ní, ona o něm

Milan (Divadlo Milana Šťastného, Dodivadlo): Na S.M.A.D. se chci určitě vrátit kvůli skvělé a tvůrčí atmosféře a lidem, kteří tu atmosféru tvoří. Byl jsem tam letos poprvé a odjížděl se spoustou nových kontaktů a přátelství. Mnoho z nich zcela určitě bude udržováno po celý rok a příští Šumperk může být takovým krásným vyvrcholením v podobě hromadného setkání. Tím tedy odpovídám i na otázku, co mi Šumperk dal: spoustu skvělých přátelství, a k tomu hromadu inspirací, smíchu a naděje, o pandach nemluvě.

Byl jsem v Šumperku na S.M.A.D.u podruhé…

Seminaristé z Postdramatu

Samko (DS DRIM, Nitra): Emmm čo my dal 1. Divadelnú skúsenosť 2. Dobrých kamaratov naktorich sa tešim aj další rok 3. Zážitky 4. Postšumperské Depresie

Valentýnka (UŽVAK, Praha): Ráda se na S.M.A.D vracím, protože si každý rok úplně zamiluji žánr dílny, kterou ten rok navštěvuji. Dal mi spoustu zkušeností a divadelních zážitků, navíc jsem si našla nové kamarády

Jezdím sem, co Šumperk S.M.A.D.em je… (= párkrát jsem tu už byl/a)

Seminaristka z Postdramatu

Ila alias Hrošík (Ududu Theatre): Na SMAD 2022 se chci vrátit, protože jsem si z každoročního ježdění na SMAD udělala tradici, kterou dodržuji již několik let a stále mě to nepřestává bavit a i když spousta účastníků, mezi kterými jsem si vytvořila přátelství a kteří sem dříve pravidelně jezdili a teď jezdit přestali kvůli tomu, že si založili rodinu a nemají tolik času, tak tady stále jezdí pokaždé noví a velice zajímaví lidi, které ráda poznávám a za týden si tady vytvoříme novou komunitu, na kterou pak celý rok s láskou vzpomínám. S.M.A.D. mi jenom dává, rozhodně mi nic nebere.

Účastníci semináře On o ní, ona o něm

Václav Klemens (Divadlo Loutek Ostrava) – lektor semináře On o ní, ona o něm: Chci se vrátit, protože dílna je to tvořivá, radostná, otevřená, přátelská a inspirativní. Navíc S.M.A.D. není jenom dílna, ale i dočasný způsob existence. A v luxusu tohoto druhu po většinu roku nežijeme.

Veronika (Improvariace, Praha): Na Šumperk se vracím už osmnáctým rokem a letos bych nejraději vůbec neodjela. Byl to jeden z legendárních Šumperků. Dal mi pandy, tedy skvělé a stejně naladěné lidi, báječné zážitky, posílené břišní svaly a prodloužení života od smíchu na stopadesát let. Za to si vzal mé srdce a pár hodin spánku, ale stálo to za to. Panda s vámi.

Peťa (Improvariace, Praha): Ještě přijet chci, protože je to pro mě už mnoho let tradice a nikdy nelituju, že ji dodržuju. Letos mi navíc S.M.A.D. dal opravdu hodně, hodně radosti, smíchu, až neuvěřitelné štěstí z přítomnosti tolika báječných lidí a pocit, že divadlo má smysl i za časů korony. Takže mi vzal trochu starostí a obav, které nahradil velký dík za všechno a za všechny, které jsem mohla potkat.

Silvie (Ostrava): Chci se vrátit na S.M.A.D. 2022. Je to jediných 10 dní v roce, kdy jsem s lidmi, kteří uvažuji velmi podobné jako já. Milují divadlo a hlavně smích. Také v těchto dnech člověk úplně zapomene na svůj běžný život. Netrápí ho pracovní povinnosti v běžném životě. A také čas tam úplně jinak plyne. Seznámila jsem se tam s tolika výjimečnými lidmi, které bych zřejmě běžné vůbec nezaregistrovala. Letošní S.M.A.D 2021 mi dal asi tak 10 let života k dobru. Tolik smíchu a krásných zážitků jsem již dlouho nepocítila. A pokud bych měla mluvit o divadelních zkušenostech? Je to vždy o něčem jiném. Každý rok jsem se naučila něco nového a jsem za to ráda.

Ukázky z dílen

Karel Tomas nelenil a na YouTube nahrál závěrečné ukázky ze všech tří dílen. Máte-li zájem, můžete se tedy pokochat výsledkem práce všech účastníků – v prolincích najdete videa jednotlivých tříd:

A – Adam Doležal – Postdramatické divadlo (pásmo z fragmentů her Martina Crimpa a Sarah Kane, cca 44 min)

H – Michal Hecht – Pantomima (Pocahontas, cca 15 min)

VK – Václav Klemens – Veterán klub (On o ní, ona o něm / On a ona, 43 min)

Almanach k 20 letům S.M.A.D. – Šumperk

V roce 2015 vydala NIPOS-ARTAMA almanach „Ohlédnutí za šumperskými divadelními dílnami“, ve kterém jsou obsahově a organizačně popsané jednotlivé dílny od roku 1995. Ba dokonce i ty, které S.M.A.D. v Šumperku už od 1980 předcházely. V almanachu jsou vzpomínky jednotlivých lektorů i rozhovory s organizátory. V případě zájmu o almanach, doporučuji kontaktovat Karla Tomase!

Zapandíte příští rok? Pro inspiraci mrkněte třeba na facebookovou skupinu S.M.A.D. Tam najdete mnohé další fotky, videa, zdravice i např. deníček Kačky Crhové, dalšího nepostradatelného genia loci S.M.A.D. Šumperk.