Třebíčská Ampulka si troufla na (Ne)chtěnou útěchu
S koncem května (25. 5.) uvedla třebíčská Ampulka v premiéře svou inscenaci divadelní hry Kateřiny Volánkové (Ne)chtěná útěcha. Kromě autorčina souboru Diverzanti jsou tak prvními, kdo se pokusili o nastudování této divadelní hry nabité emocemi. A tak jsem využil příležitosti a zajel se podívat na první reprízu, která se uskutečnila 23. 10. v Divadelním studiu Ampulka v Třebíči. Po představení jsme si ve velmi uvolněné atmosféře povídali s režisérem a principálem Ampulky Michalem Miki Lukáčem v přítomnosti všech zúčastněných tvůrců.
Autor: Vladimír Altán Mátl
(Ne)chtěná útěcha – synopse hry
Divadelní text svádějící ke zpracování formou dokumentárního či alternativního divadla. Děj nás zavádí do let 1938 až 1942 do tzv. „utěšitelské stanice“. Ty zřizovala japonská armáda pod záminkou, aby vojáci veřejně neznásilňovaly ženy na okupovaných územích. Tři velmi mladé dívky se ocitnou v tomto zařízení, aniž by tušily, že je čeká jen velké utrpení. Autorka za tuto hru získala čestné uznání v soutěži o Cenu Evalda Schorma za rok 2016. (zdroj: Dilia)
Michale, než se začneme bavit o viděném, pověz nám něco o studiu Ampulka
MML: Tento prostor máme k dispozici díky přízni města Třebíče. Jako zapsaný spolek si prostory pronajímáme právě od města, které nám vychází velmi vstříc a nechává nás tu tvořit. Ono totiž prosadit se v Třebíči proti nabídce komerční kultury není snadné, takže my tento prostor vlastně používáme i jako jakousi tvůrčí dílnu, kde ty věci vznikají, a potom jezdíme po okolí a hrajeme.
„Studio Ampulka je takové naše dítě, o které se staráme“
Od kterého roku zde, v tomto prostoru, působíte a prošlo toto místo nějakou úpravou?
MML: (chvilka počítání, přemýšlení a váhání, ale po poradě s ostatními dostávám odpověď, pozn. autora) Asi od roku 2013, ano, ano, od roku 2013. V podstatě jsme ten prostor vytvořili vlastníma rukama. Původně to tu vypadalo úplně jinak. Je to takové naše dítě, o které se staráme. Někdy sice nemá vyčištěný zuby a běhá v pyžamu, ale my ho máme rádi.
A co soubor, je vás v souboru studia Ampulka víc, nebo jste tu dnes všichni?
MML: Je to proměnné. Ona totiž Ampulka byla vždy postavená z části na studentech. Takže jakmile někam odešli za dalším studiem, tak nás opustili, a jen někdy se vrátili. Někteří potom založili rodiny a nevrátili se nebo vrátili. No, v podstatě je tu dnes takové to zdravé jádro čtyř, pěti lidí, kteří už máme své rodiny a chápavé členy rodiny. A tak s otevřenou náručí vítáme každého, kdo se k nám chce přidat, protože jak všichni víme, není to jednoduché, stojí to spoustu času a mnozí lidé si představují, že je to jen nějaká hra. Takže opravdu přivítáme každého, i toho, kdo nechce hrát, ale pomohl by v technice, a nebo nás měl třeba jen rád.
Hledání na Dilii
Pojďme tedy k (Ne)chtěné útěše. Kdo přišel s myšlenkou inscenovat tuto vlastně novou a neokoukanou záležitost?
MML: To byla Jana Kopečková, ať to poví sama.
JK: S holkama jsme plánovaly, že bychom chtěly zkusit něco společně. A tak jsme začaly hledat na platformě Dilia, kde jsou k dispozici divadelní texty. A tam jsem při procházení vhodných titulů narazila právě na (Ne)chtěnou útěchu. Tak jsem si ji přečetla a hned mi bylo jasné, že je to silné téma. Čekala jsem ale, co na to řeknou holky. A ony byly pro. Tak jsme hned začaly zkoušet, no a máme za sebou první reprízu.
Režie se tedy ujal Michal, ale ještě by mě zajímalo, zda jste se tématem hry spolu s ním nějak podrobněji zabývali, jestli jste hledali informace o tom, kdo to byly „utěšitelky“, v jaké době se jejich dramatické osudy odehrávaly, jak to s nimi dopadlo?
MML: (chvíle ticha) My se báli, jestli nás z toho nebudeš zkoušet!
No, já se spíš ptám kvůli režijnímu pojetí, protože sám někdy herce nechci, a to zcela záměrně, do tématu příliš ponořit, aby se potom dali lépe tvarovat…
JK: Základy jsme věděli, ale dopodrobna jsme po tom nepátrali. Nicméně ze samotné hry jsme se vlastně vše potřebné dověděli.
Pátrat či nepátrat, aneb jak se hraje „svině“
Markéto, (Markéta Skýpalová, role úřednice), jak se vám hraje taková záporná role, řekl bych, nic ve zlém, taková „svině“?
MS: Nemáte jednodušší otázku?
Byla to jasná volba vybrat vás? Nebo, co ty na to Michale?
MML: Markétka k nám nastoupila v době, kdy jsme s touto inscenací tak nějak začali koketovat. A u nás není čas ztrácet čas, takže Markétka, když přišla, že by chtěla s námi hrát divadlo, tak už hned za dva dny vystupovala a učila se za pochodu. A já ji řekl, hele ty jsi velmi výrazný člověk, jsi velmi pohledná žena, a proto se mi do té role hodíš. Protože právě bude pochopitelné, proč ty dívky chtějí být jako ty. Symbolizuješ v podstatě ten „lepší svět“, po kterém ony touží. Jinak povahově vůbec…
Protiúkol, že?
MML: No, je daleko horší!
MS: Já mám osobní praxi jako personalista, takže vlastně hraju sama sebe, ale děkuju Michale, děkuju…
„Jsou hnusný, jsou ošklivý, jsou zelený!“
Ještě něco ke kostýmům a scénografii. To ty sám Michale?
MML: Měl jsem jasnou představu, že si nechci hrát na Asii. Vůbec. Ta myšlenka byla, pojďme to udělat obecnějším charakterem, pojďme to udělat opravdu velmi jednoduše, abychom nemuseli řešit nějak výrazně scénu a když jsem viděl ty tři matračky, tak jsem si řekl, jsou hnusný, jsou ošklivý, jsou zelený, ty prostě s námi a s tím hnusným stolem odehrajou celej ten příběh. A to nám bude stačit. Protože přece nejde o to, mít tam nějaký krásný rekvizity, ale soustředit se na to, co chceme říct a jakým způsobem.
Co Ampulka a plány do budoucna?
MML: Tak děláme taky pohádky, ale teď jsme ponořeni do této hry. Určitě ale časem zase s něčím přijdeme. A ještě bych chtěl, jestli můžu, moc poděkovat našim divákům, co nás podporují a taky všem kolegům od techniky, bez nichž bychom se určitě neobešli. A nesmím zapomenout na Mirku Čermákovou, která nám namluvila hlas vypravěčky.
Termíny dalších repríz zatím nejsou známy. Soubor by se však chtěl přihlásit na přehlídku Třešťské divadelní jaro 2023. Pro více informací sledujte webové stránky souboru nebo také jejich Facebook.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
