Deník přehlídkového zelenáče III: S.M.A.D. 2023

Třetí část Deníku přehlídkového zelenáče Davida Skrbka přichází skoro až po roce, ale přichází, a to ve chvíli, kdy se můžete na další S.M.A.D., divadelní dílny Šrámkova Písku, které probíhají v Šumperku, (ještě) přihlásit. Lhůta běží do 30. června 2024, ale pozdější výjimky nejsou výjimečné… Třeba Vám Davidovo povídání o S.M.A.D. 2023 bude inspirací pro S.M.A.D. 2024.

V první řadě omluva

Ctěné čtenářstvo, vážení a milí milovníci divadelní, nemám ve zvyku dávat sliby, kterých nejsem schopen dostát. Leč nic zlého netuše, vloni jsem tak učinil. Slíbil jsem, že jakožto conquistador amatérského světa divadelních přehlídek sepíši pro vás nepolíbené (myslím pouze oněmi kultovními událostmi z ochotnického světa, kvalita vašeho intimního života je čistě vaše věc), pár svých subjektivně objektivních postřehů, pocitů a dojmů ke třem letním divadelním akcím, jichž jsem se v roce 2023 zúčastnil. 

Málem se mi to povedlo bez ztráty kytičky, neboť Volyň a Hronov jsem pro vás sepsal. Ovšem člověk míní a trh práce mění… A na třetí – Šumperk – už nezbyl čas. Proto cítím potřebu se vám, sobě i nesmírně trpělivé a vstřícné redakci Divadelník.cz v úvodu omluvit. Omluvit za to, že to tak trvalo. Neodpustil bych si totiž, kdybych se o svou poslední loňskou letní divadelní zkušenost nepodělil. Zvláště proto, že se domnívám, že právě tato poslední si to zaslouží možná nejvíc ze všech tří.

Dámy a pánové i vy všichni ostatní, kteří chcete věnovat pár minut svého času čtení mých řádků, udělejte si pohodlí. Dejte si něco dobrého. Neboť právě začínáte číst o S.M.A.D. (2023).

S.M.A.D. 2023 – Smích, Motivace, Atmosféra, Divadlo

Od dílen v Šumperku již uplynul téměř rok (čas a berní úřad prostě nezastavíš). Proto mi jistě odpustíte, že vás tentokrát nebudu ohromovat (byť by se tím dalo nahnat na obsahu), kde všude jsem současně s konáním S.M.A.D.u 2023 hrál; jak probíhala cesta a v kolik hodin jsem do Šumperka dorazil. Prostě a jednoduše tentokrát půjdu přímo a rovnou k věci. Bez zbytečných kudrlinek a příkras. Prostě, jasně a výstižně. Hezky pěkně k jádru pudla (také vás podobné příměry fascinují? Vždy si říkám, jak asi podobná slovní spojení vznikla a že jich český jazyk má…). No nic, asi vážně budu muset začít psát rovnou k věci. Takže pěkně popořádku od začátku…

Jak je mým zvykem i z předchozích letních přehlídek, o kterých jsem psal, ani na S.M.A.D. 2023 jsem nemohl kvůli hraní přijet hned první den. Na internát, na kterém jsme spolu s ostatními účastníky byli ubytováni, jsem dojel až pozdě v noci. Ale už ona budova zvenčí na mě dýchala krásnou atmosférou. A to jsem netušil, že takovou atmosféru bude mít celý můj pobyt v Šumperku.

Stačí schodů pět – bych byl v čase zpět

Vystoupením po pár vstupních schodech k hlavním dveřím jsem se vrátil v čase o několik let zpět, kdy jsem na podobném internátu byl ubytován na SŠ. A kdy se pozdní noční návraty z města neobešly bez rozezleného komentáře nočních vrátných a nezřídka i testem na alkohol. Obojí mě ten večer minulo. Asi velmi milá a ochotná paní vrátná viděla, že jsem přijel vozem a poznala, že jsem sice mladý, ale muž od pohledu rozumný a zodpovědný. 

Úkoly zněly jasně: zout boty, najít pokoj v patře, zabrat zbylou postel, najít toaletu, koupelnu a alou na kutě. Co to vlastně znamená, to nevím. Vím jen, že ráno začíná můj první velký den, a to přímo na jevišti šumperského divadla!  Teda… s tím, že platit musím já jim, nikoliv oni mně… (to však byla na tom celém jediná nedokonalost).

Pro mě jako amatérského herce, který aktivní divadelní svět objevil teprve před pár lety a stále ještě v něm přetrvávají obří ambice smět se jednou považovat za herce profesionálního (bez komentářů, prosím), byl už samotný vstup služebním vchodem do divadla hezký zážitek. 

Jasně… Tak takové to může být. Hlavně být za dobře s vrátným. Aby člověk nemusel dlouho venku čekat, než ho z deštivé, či naopak saharsky rozpálené, ulice přijde vysvobodit. Pak po schodech do patra. Kolem fotografií herců z domácího souboru. (Sakra… jak bych tady vypadal já?) Projít kolem dveří do sálu pro „obyčejné“ vstoupivší a najednou za nenápadnými dveřmi…

Blízká setkání pátého druhu

Všem zúčastněným se samozřejmě omlouvám za tento příměr, ale ačkoli mě předem varovali, že jsem na herecké dílně nejstarší, překvapení a šok, když jsem pravdě pohlédl prvně do očí, byl pro mě velký. Nikoli však nepříjemný.

Jako prvního jsem potkal našeho skvělého lektora Víťu Hofmanna. A myslím, že překvapení ze shledání asi bylo oboustranné. Už na první pohled jsem byl o pár (no, spíš tucet) let starší než on. Těm ostatním nejstarším účastníkům naší dílny bylo tak maximálně kolem dvaceti let.

A sakra… Tak už vím, jak se cítili dinosauři, když se ocitli vedle nových druhů, jako byli savci. Žádný asteroid, prostě někam zalezli a už nevylezli… 

No nic, nejsem starosaurus. Jsem blíženec. A od základu tvor družný, pohodový, vtipný, statečný (a hlavně skromný). A tak jsem si řekl, že zkusím nechat působit spíše své fluidum, než své obavy a uvidíme. Nic horšího, než že se jako nováček přesunu mezi „veterány“, se stát nemůže…

A také se nestalo. Všichni kolem, včetně Víti, byli naprosto skvělí, vstřícní, tolerantní a… No, prostě parta k pohledání, která mě mezi sebe přijala, jako bramborový salát lák z okurek. Nechci to zlehčovat. Jistě zvláště pro mladá děvčata by mohl být problém se úplně uvolnit, když by měla spolupracovat s cizím mužem, který nemá daleko do věku jejich otce.

Když nevíš, co se stane, můžeš obavy mít plané

Ale nikoho jsem nezablokoval a já si toho otevřeného přijetí a fantastické spolupráce upřímně vážím. Dokonce jsem dostal i svou první laskonku v životě; bojoval s vosím jedem jako Mitch Buchannon. A také se zvláštním pocitem po těle na výletě na losinském panství. (Ne, nemohly za to čarodějnice, ale dobrá nálada a rum v noci před ním.)

Píši o svých prvních pocitech záměrně (nemyslím kocovinu), aby si každý, kdo si myslí, že je na něco příliš už… ehm… zkušený a má strach, že by někam už nemusel zapadnout a patřit, uvědomil, že to jsme my, kdo nás svazuje a vytváří např. generační limity. Ve většině případů je to naprostá hloupost a naopak nás ročníkově pestré prostředí více obohacuje. Dost ale agitky a zpátky k podstatnému.

Po práci legraci – S.M.A.D. 2023

Každý den jsme na jevišti šumperského divadla bořili své limity, poznávali jeden druhého i sebe sami a tvořili. Každý den jsem se vyloženě těšil na společně strávený čas se všemi těmi super lidmi. Byli naprosto odlišní a přitom stejně jako já postiženi touhou po divadle. A po tom nasát do sebe vše nové, z čeho by člověk mohl čerpat ve své další tvorbě, či běžném životě. A zároveň jsem litoval moc toho, jak strašně rychle se blíží termín odjezdu. 

Víťa Hofmann nás vedl jemně, vzhledem k pestrosti povah ve skupině. Zároveň ale jistě, k závěrečnému představení, které nás nechal vytvořit na základě námětů, témat a situací, které jsme sami předkládali. Jsem mu velmi vděčný za jeho otevřený přístup a maximální odhodlání nám v tom krátkém čase předat co nejvíc ze svých zkušeností.

Odbočka přímo na jeviště – závěrečné představení třídy A – S.M.A.D. 2023

U toho, co vzniklo jako závěrečné představení, se musím na chvilku zastavit. Na YouTube (Karla Tomase) S.M.A.D. 2023 je k dohledání záznam toho, co jsme během divadelní dílny dali dohromady.  S tím, jak šel čas, se potvrzuje nezastupitelná úloha umění jako takového. Pojmenovávat – varovat – reflektovat – zasahovat – vnášet otázky – bavit – hojit rány – dávat lásku – přinášet poučení, radost i naději.

Pro vysvětlení: začátek našeho představení vycházel z různých situací ve světě. Kdy se za svou maskou ukrývá člověk, který je schopný a ochotný vzít život dalším lidem. Teď, s vědomím toho, co se stalo na Filozofické fakultě, se mi v mysli vrací naše dlouhá debata o tom, co vše takového člověka může motivovat k tomu, že se rozhodne předčasně zpřetrhat vřetena osudu jiných lidských bytostí. Stejně nikdo nemůže rozumem pochopit, co ony tvory vede brát na sebe roli boha. Rozehrávat ony truchlivé tragédie, které žádná opona nedokáže od diváků oddělit a u nichž se netleská. 

Ale to jsem se nechal trochu unést mimo čas a realitu S.M.A.D. 2023. Snad mi tuto malou odbočku od Šumperka, do světa běžných dní, odpustíte.

S.M.A.D. (nejen) 2023 – to chceš znovu zažívat

Aby se ledy hnuly, sehráli jsme v jednom z prvních večerů krátké scénky. Zadání vyšla od ostatních dílen. Tak jsme se společně prosmáli večerem. Od ranních do pozdních hodin nočních to pak byla každodenní úžasná jízda. Skoro bylo škoda chodit na oběd, zmrzlinu, či spát. Každý den po snídani v místní pekárně jsme již netrpělivě čekali, až budeme moci být opět na jevišti. Dát si relax, uvolnit si nejen pánve, ale i své myšlenky a emoce. A až spolu budeme moci začít na jevišti žít, tvořit jako jeden organismus a pracovat na společném díle. Volné chvíle jsme trávili vášnivými debatami nad vším možným společně s účastníky ostatních dílen.

S.M.A.D. 2024

Je to skoro rok, co jsem šumperské dílny zažil poprvé. Od té doby jsem zažil mnoho věcí. Vstřebal mnoho vjemů, zážitků a pocitů… Ale už to, že si dokážu i po tak dlouhé době ony šumperské chvíle vybavit a nejen vybavit, ale i prožívat uvnitř znovu, dokazuje, že mohu s klidným svědomím říct, že pokud chcete prožít něco intenzivního, něco skvělého, něco neobvyklého, co může mít přesah do vaší tvůrčí práce, jeďte do Šumperka na S.M.A.D. Chorvatsko, návštěva diskošky či oprava plotu na chalupě vám neuteče. (Vím z vlastní zkušenosti.) Ale S.M.A.D. a jeho skvělá, téměř rodinná atmosféra, kterou zajišťuje Alena Crhová s Karlem Tomasem, tu bude teď, nebo zase až za rok! A já tam letos rozhodně chybět nebudu. 

Tak ahoj v Šumperku.

Máte chuť se přihlásit na S.M.A.D. 2024? Není nic snazšího na webu NIPOS najdete popis třech divadelních dílen, které letos nabízí a taktéž přihlášku. V současné chvíli se lze přihlásit ještě do dvou tříd. Do V – Ivan Vyrypajev: OPILÍ, kterou povede Viktorie Čermáková. A do A – SVĚT, POEZIE, KONCEPT, DIVADLO, které povede Lukáš Rieger. Pohybová třída s Lukášem Šimonem už doslova „přetéká“.
Uzávěrka je 30. června 2024. (Ovšem i později můžete zkusit napsat přímo Alence či Karlovi. Kontakt najdete na odkazu NIPOS.)