SUD zrající (sto a) dvacet let

Suchdolský divadelní spolek SUD slaví v roce 2026 dvacáté výročí své novodobé existence zároveň se 120 lety existence tradice amatérského divadla v Suchdole nad Lužnicí. Taková výročí jsou ideální příležitostí nejen k oslavám, k připomenutí si divadelních milníků a k mediálnímu posílení „značky“, ale zároveň i možnou inspiraci divadelní komunitě jako takové. V rozhovoru s režisérkou SUDu, Lenkou Chaloupkovou, se dozvíte, jak takové výročí pořádně oslavit a jak takové přípravy probíhaly. A třeba vás to inspiruje k nějakým vlastním.

Autor: Vendula Skrbek Melíšková

Suchdolský divadelní spolek SUD

Lenko, co pro tebe osobně znamená sto dvacet let existence amatérského divadla v Suchdole nad Lužnicí? A co vašich dvacet let suchdolského divadelního spolku SUD?

LCH: Jsme hrdí, že má Suchdol takovou divadelní tradici, ale zároveň je to pro nás velký závazek. Uvážíme-li, co vše předcházející generace zažily a v jakém ovzduší táhly divadelní káru dál, už nejde divadlo brát jen jako jednu z četných alternativ trávení volného času. Už dvacet let se v SUDu snažíme dělat divadlo naplno a nejlépe, jak umíme.

Jak navázal SUD na tradici amatérského divadla v Suchdole?

LCH: Přestože repertoár i styl se s příchodem SUDu zcela proměnil, na počátku stály velké osobnosti, které, byť měly třeba jinou představu o ideální podobě divadla, neváhaly nás nezištně a s láskou zasvětit do chodu divadla a my z jejich vědomostí a umu čerpáme dodnes.

Mě osobně přivedl k divadlu režisér Petr Toufar, který se amatérskému divadlu věnoval celý život. Díky němu jsme se seznámili s historií amatérského divadla nejen v Suchdole, se základy procesu vzniku inscenace a třeba i se systémem postupových přehlídek. Navíc byl technicky velmi zdatný a dodnes některé inscenace stojí na jím vyrobené scéně.

Divadlo v rodině, rodina v divadlu

Výraznou tváří SUDu je tvoje maminka Lenka Cvrčková. Kdo byl „u divadla dřív“ – ty nebo ona? A na kolik se dá současný SUD označit „rodinným“ divadlem?

LCH: Ona chtěla divadlo dělat snad od narození! Až po přestěhování z Prahy do Suchdola se úplnou náhodou dostala do SUDu a tím se jí splnil sen. Já jsem dlouho byla pouze součástí divadelní kapely, ale maminčino nadšení pro věc je prostě nakažlivé. 

A ano, v divadle v rodině jedeme všichni. Asi to tak, doufejme, půjde i dál, syn byl na první divadelní přehlídce, když mu byl měsíc. A čtyřletá dcera již též z našich štací ziskala určitý dojem. Pravidelně běhá po domácnosti s hlavou v dlaních a křičí: “To se nedá zvládnout!” A když se ptáme, co má na mysli, odpovídá: “Dělám divadlo jako vy!”

Dvacet let formování se

Existuje moment, období, které podle tebe suchdolský divadelní spolek SUD vyformovalo do té podoby, ve které je známý dnes? A jaký byl předtím?

LCH: Celých dvacet let nás formovalo. A každý člen souboru, i ti, kteří se v některé inscenaci jen mihli, něco přinesli. Každá inscenace nás posunula, i ty méně zdařilé nás něco naučily. Velký posun znamenalo absolvování Kurzu praktické režie* – nejprve se k tomu odhodlala maminka Lenka Cvrčková a později i já s manželem Vítkem. Dvakrát jsme tak mohli čerpat z vědomostí Milana Schejbala a Kateřiny Fixové. Dvakrát jsme dostali nový přísun tvůrčí energie. Tzv. KOPR doporučuji každému, kdo se chce nejen o divadelní režii dozvědět více. A pak bez mučení přiznávám, že bychom nikdy inscenace nedotáhli tak daleko, kdyby nebylo rad profesionálů z řad porotců na přehlídkách.

Kurz praktické režie je komplexní čtyřletý vzdělávací program, který opakovaně od roku 1993 pořádá NIK-ARTAMA (Národní institut pro kulturu dříve NIPOS-ARTAMA). Je primárně zaměřen na režiséry a vedoucí amatérských divadelních souborů. Program probíhá formou pravidelných soustředění, kde se účastníci pod vedením profesionálních lektorů (např. z DAMU) učí dramaturgii, práci s hercem a divadelní teorii i praxi. Od roku 2024 probíhá 7. běh tohoto projektu.“ (Zdroj: web NIK-ARTAMA)

Aktivní SUD

Na svém webu máte v aktuálním repertoáru uvedeno deset aktivních her. Např. inscenaci Edudant a Francimor hrajete už třináct let. Jak se vám daří udržovat hry takto dlouho aktivní?

LCH: Popravdě musíme někdy inscenace zásadně oživovat, pokud si je někdo objedná po delší době, ale protože jde o inscenace autorské, víme, že pokud si je nezahrajeme my, nikdo to za nás neudělá.

To je rozhodně sympatický přístup. Ale hodně těžký.

Jste spolkem velice aktivním i ve smyslu sebevzdělávání svých členů. Jak se vám daří motivovat své divadelníky, aby se rozvíjeli?

LCH: V SUDu máme jedno nepsané pravidlo, kdo se chce zapojit, je zapojen, kdo ne, není k tomu nucen. A stejně tak to funguje u seminářů s profesionály. Málokdy jsme na semináři všichni, ale dovolím si tvrdit, že i tak je to vždy přínosem pro celek. I teď po skvělém semináři s režisérkou Zuzanou Burianovou na Pikniku v Mostě jsou ti, kteří jej absolvovali, nositeli pozitivní energie, ze které těží všichni členové SUDu.

Co myslíš, že udrží činné amatérské divadlo na jednom místě sto dvacet a více let?

LCH: Trpělivost a odhodlání tvůrců a podpora diváků. My dlouho žili především z toho prvního a dodnes trochu bojujeme o místního diváka.

A je váš boj úspěšný? Vnímáte třeba, že by měl zápis amatérského divadla na seznam UNESCO v tomto ohledu nějaký vliv na zájem veřejnosti?

LCH: Letos na festival zatím chodí i dost místních, ale ještě nás čekají dva víkendy plné divadla, tak to nechci zakřiknout. 

Co se druhé otázky týče, popravdě, mám dojem, že veřejnost tuhle událost nezaznamenala. A není divu, mainstreamovým tiskem pouze prosvištěla. Pravidelně zápis do UNESCO zmiňujeme v úvodních slovech k představením a z reakce diváků usuzuji, že o tom často od nás slyší prvně.

Místo dojímání se minulostí, inspirace pro novou inscenaci

Jak se promítají stodvacetiny do oslav vašich dvacetin? Co byl vůbec první krok, co jste směrem k oslavám udělali?

LCH: Upřímně, dvacetiny bychom asi slavili jen interně nebo aspoň ne tak velkolepě, ale je to právě ta stodvacítka, kterou chceme oslavit ve větším stylu. První krok bylo rozhodnutí, na koho chceme aktivity v rámci oslav směřovat. Stejně jako v divadelní tvorbě jsme se rozhodli pro děti a dospělé.

Měli jste odpočátku jasnou vizi, jak chcete výročí oslavit nebo se program vyvíjel postupně?

LCH: Věděli jsme, že chceme zapojit co nejvíce členů souboru a že nechceme almanach. Jak trefně poznamenal náš herec Martin Rumler, ještě po dvaceti letech bychom chodili po místních knihovnách s otázkou: “Nechcete almanach?” Místo toho jsme uspořádali výtvarnou soutěž.

Oslovili jsme mladé umělce od čtyř do osmnácti let, aby zpodobnili, co by rádi viděli v pohádce Kašpárek a hloupý Honza. To byl první titul, který suchdolští ochotníci nastudovali v roce 1906. My stejnojmennou pohádku chceme také nastudovat, ale jak je naším zvykem, chceme to udělat po svém. Text vzniká až podle děl, která se do soutěže přihlásila. A že je čím se nechat inspirovat! Nakonec porota vybírala z tři sta děl. Vyhlášení soutěže proběhne v sobotu 18. července 2026 v 19:00 v rámci Dne divadla.

Na počátku roku jste vyzývali své sledovatele k přáním k výročí. Ty se někde v oslavách také promítnou?

LCH: Ano, jednak jsme vybrali dvacet nejoriginálnějších gratulací, které budou krášlit stan, pod kterým se oslavy budou konat a jednak se brzy objeví i na sociálních sítích. Všem, kteří se zapojili moc děkujeme, každá gratulace nás potěšila!

Budete ve svých oslavách nějak reflektovat nedávný zápis amatérského divadla do UNESCO?

LCH: Nadále jej budeme zmiňovat v úvodních slovech k festivalovým představením a téma snad budeme probírat i při besedě se Schejbalovými.

-tiny budoucnosti

Je něco, co byste udělali během příprav jinak? Např. až budete slavit nějaké další -tiny?

LCH: Zatím jsem s průběhem oslav spokojená, ale uvidíme, jak dopadne Den divadla a podzimní dětská divadelní dílna s Bárou Gréeovou.

Hlavně ale myslím, že vymýšlení oslav dalších -tin už bude na bedrech mladších a jen doufám, že nějací mladší budou. V SUDu to díky Machovkám a fantastické Elišce Mrázové vypadá nadějně. Ale i tak si je musíme hýčkat.

Suchdol nad Lužnicí a divácká komunita

Výročí souboru, není jen o představení a o lidech, kteří jej tvořili kdysi, ale i o těch, kteří v něm jsou aktivní dnes. Jak jste do příprav zapojili členy souboru?

LCH: Přesně v duchu pravidla, o kterém jsem psala výše. My s Vítkem jsme přišli s několika nápady a ty konzultovali se zbytkem. A kdo chtěl, chopil se iniciativy. Martin Rumler bude moderátorem Dne divadla, Honza Mráček ochotně pomáhá s propagací, Jitka Machová a Alena Pilná si vzaly část aktivit pod svá křídla (třeba teď na Den divadla chystají zkušebnu kostýmů pro zájemce z řad diváků, která bude fungovat i jako fotokoutek) a ostatní pomáhají s přípravou občerstvení. Všichni pak, doufám, dorazí na hlavní body programu a aktivně se zapojí všude tam, kde to bude potřeba.

Jak reaguje na oslavy Suchdol nad Lužnicí? Tedy zástupci města, ale i místní občané?

LCH: Jsme městu vděční za dlouhodobou finanční podporu. Po letech se nyní ve vedení města objevil starosta, který dokonce osobně navštěvuje naše akce a možná i s tím souvisí větší zájem místních o aktivity SUDu. Od doby, kdy se správy sociálních sítí SUDu chopili Alenka a Vítek jsme navíc získali nové sledující i z řad místních. Přispěla k tomu jistě i velmi sledovaná výtvarná soutěž a možnost hlasovat na fb o ceně veřejnosti (hlasování končí ve středu 15. července 2026 o půlnoci). A nově jsme letos rozdávali i letáky přímo v centru města a při vjezdu do Suchdola instalovali velký propagační banner, na kterém sedí Kašpárek. Snad nad námi a celými oslavami drží ochranou ruku.

Andělíček Kašpárek strážníček

Od prvního roku svého založení pořádáte „Suchdolské divadelní léto“. Čím vším své výročí letos oslavujete? Jaké formy oslav jste zvolili… Co chystáte nad rámec festivalu v minulých letech?

LCH: Letos jsme program sestavovali obzvlášť pečlivě. Dbali jsme opět o zastoupení divadla pro děti i pro dospělé. Změnu představuje Den suchdolského divadla 18. července 2026, který přinese kromě divadla i koncert, besedu s manželi Schejbalovými a možnost si vyzkoušet naše oblíbená divadelní cvičení.

Co se v minulých ročnících osvědčilo jako největší „lákadlo“ pro diváky? 

LCH: Pohádky pro děti. Opakovaně za námi chodí maminky a pochvalují si možnost vidět skvělá představení v milém prostředí farní zahrady. Mezi stálice patří fantastické dámy ze Studia Dell´arte z Českých Budějovic a často u nás vystupuje i skvělý Víťa Marčík. Letos jsme poprvé a jistě ne naposledy dvakrát pozvali divadlo MáMe. Ohlasy jsou fantastické.

Program festivalu Suchdolské divadelní léto 2026 probíhá o červencových víkendech od neděle 4. do soboty 25. července. „Nabídku programu jsme připravovali pečlivě, vybírali jsme to nejlepší, co jsme sami viděli. Moc bychom si přáli, abyste ji využili a aby vám přinesla opravdové potěšení. Prostě ať žije divadlo!“ Lenka Chaloupková (Zdroj: Suchdolské divadelní léto)

„Nepřijdeš do divadla?“

Jakými cestami oslovujete ohledně vašich oslav veřejnost?

LCH: Letáky, plakáty, bannerem, rozhlasem, tiskem, přes sociální sítě… Ale stejně se nám zdá, že nejvíce funguje ono osobní oslovení: “Nepřijdeš do divadla?”

Co se vám nejvíce osvědčuje, abyste zaujali lidi, i kteří třeba do divadla běžně nechodí?

LCH: Myslím, že to se nám stále nedaří v takové míře, v jaké bychom si přáli. Prvotní impulz v takovém případě bývá iniciace návštěvou po boku zkušenějšího známého. Často, ale platí, že když už někdo takový na divadlo dorazí, většinou není zklamán, vymaní se z kategorie na divadlo běžné nechodící a zůstává nám věrný.

Na oslavách SUDu nesmí chybět sud!

Co bylo na přípravách oslav náročnější než jste čekali?

LCH: Čekali jsme to mnohem horší. (pozn. red.: Lenka se usmívá). Zatím (!) jde vše podle plánu. Možná jsme jen netušili, kolik připínáčků budeme muset zapíchat při přípravě výstavy exponátů z výtvarné soutěže. O tom se nám s Vítkem ještě pořád zdá.

…možná inspirace pro připínáčkový horor…

Jak jste vyřešili financování výročí?

LCH: Dotace od města i kraje jsme obdrželi ve stejné výši jako v letech předcházejících a aktivity, které jsme naplánovali nad rámec běžného provozu jsme schopni utáhnout svépomocí. I díky dobrosrdečnosti našich členů. Bez Davida Dvořáka bychom například neměli k dispozici výčepní zařízení. Pak by došlo k tragédii, že by se oslavy SUDu musely obejít bez sudu.

Měli jste nějaký krizový moment v přípravách?

LCH: Asi nad námi bdí divadelní Bůh, neměli jsme žádnou krizi. Ale třeba nás to ještě čeká. Každopádně věřím, že ji společně zvládneme.

Rada pro spolky

Co bys doporučila souborům, které čeká podobné výročí? (Co nepodcenit…?)

LCH: Asi jen to, aby vycházeli ze specifik svého diváka. Oslavy by neměly být jen pro soubor samotný. Víte-li jako my, že váš divák až tak nelpí na historii amatérského divadla, zkuste najít vhodnější alternativy. My tedy na podzim chceme zařadit i historické okénko, ale imerzivní formou mluvících soch, které představí vybrané etapy vývoje divadla v Suchdole přímo na místech s divadlem spjatých. Dáme vědět, jestli se to setká s kladnou odezvou.

Den divadla v Suchdole na podzim

Prozradíš něco více k podzimní části oslav? Už jsi naznačila, že součástí bude i dílnička s Bárou Gréeovou a teď imerze… (Kde – Kdy – Jak?)

LCH: Zatím nevíme přesné datum, ale o jednom říjnovém víkendu máme v plánu oslovit děti z místních škol, které se zapojily do výtvarné soutěže, aby společně s našimi mladými herci absolvovaly divadelní dílnu s Bárou. Pokud se zadaří, pak bychom děti rádi zapojili i do oné imerzivní výstavy jako sousoší, ale to uvidíme. Jak je naším zvykem, nikoho nebudeme nutit a skvělé Báře necháme volnou ruku, zatím se to vždy vyplatilo! Až přijde čas, dozvíte se detaily.

Reflexe oslav a budoucnost

Co bys chtěla, aby vám oslavy přinesly jako souboru (uvnitř i zvenku)?

LCH: Jako u každé naší aktivity i u oslav bychom si přáli, abychom fungovali jako kolektiv, ve kterém dojde tvůrčího naplnění každý člen. Jen tak máme možnost, že oslovíme širší publikum.

Jakou máte vizi pro další fungování souboru?

LCH: Čeká nás teď několik změn. Budeme muset překlenout období, kdy se někteří starší členové budou věnovat více rodině a pracovním povinnostem. Držím jim palce a věřím, že alespoň část z nich, se určitě vrátí. Nejen proto budeme při přípravě slíbené pohádky Kašpárek a hloupý Honza sázet na mladší členy souboru. A těšíme se na to, protože práce s nimi je radost!

Transformace souboru je vždycky velice křehká záležitost. Držím vám palce, ať funguje jako nový zdroj energie a inspirace!

Aktuality ze života Suchdolského divadelního spolku SUD najdete na jejich facebookové stránce (@suchdolskedivadlo), na Instagramu (@suchdolske.divadlo). Informace k létu i podzimu v Suchdole najdete i na webu Divadlo Suchdol. Na webu najdete i zpracovanou historii spolku a amatérského divadla na území Suchdolu nad Lužnicí komplet.

Pro informace k festivalu Suchdolské divadelní léto běžte přímo na oficiální web festivalu.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!