Přehlídky

Šrámkův Písek 2024 – sebezpyt, emancipace a improvizace

Celostátní přehlídka experimentujícího divadla Šrámkův Písek 2024 se konala od pátku 31. května do neděle 2. června 2024, a to ve svých tradičních píseckých prostorách Divadla Pod čarou a Divadla Fráni Šrámka. Přehlídky se zúčastnilo třináct soutěžních inscenací a jedna inspirativní ze Slovenska. Během tří dní se tedy uskutečnilo celkem dvacet představení! Lektoři zůstali stejní jako v předcházejících letech: Vladimír Hulec, Tomáš Žižka, Petr Váša. V rámci zpestření zpětné vazby se v pozici lektorky na místo Zoji Mikotové, která se tentokrát zúčastnila „pouze“ jako řadový divák, objevila poprvé Viktorie Čermáková.

Vladimír Hulec, který zastával letos dvouroli moderátora debat a lektora, se nechal v závěru slyšet, že toto byl jeden z nejkrásnějších ročníků, které zažil, a to prý díky pestrému spektru přístupů k divadelní tvorbě a debatám. Ostatně debaty o divadle se zdaleka neredukovaly pouze na debaty s porotou. Divadelně se švitořilo neustále, při čekání na představení i při odchodu z nich, na baru i při procházkách historickým centrem Písku. Nejvíce a nejnadšeněji se však vedly na terase baru Divadla Pod čarou, které je již několik let páteřním útočištěm organizace celé přehlídky.

Na Blogu Šrámkova Písku najdete všech pět čísel tzv. Pootavských Pískomylů (á 2 A4), kde jsou postřehy k představením od redaktorů Pískomyla – „kamenného“ Petra Ody Macháčka a Miroslava Paulíčka (sociologa duší i tělem). Též jsou tam výcucy z debat s lektory k jednotlivým představením, jejichž kompletní zachycení (či pokus o něj) pak vycházel ještě samostatně mimo tištěnou verzi. Jste-li nakloněni nasát divadelní atmosféru skrze písmo, neváhejte tedy zabrousit na web (blog) přehlídky.

V případě, že vás blog Šrámkova Písku neuspokojí zcela, doporučuji sledovat AS, kde se brzy objeví teatrologické shrnutí přehlídky přímo od Vladimíra Hulce.

Níže přinášíme pár postřehů zcela nedivadelněvědných. Nepředstírajících, že jsou něco víc než subjektivní zážitek. Upozorňuji: potrpíte-li si na správnou divadelní hantýrku, raději nečtěte. A vezměme to pěkně odzadu – inscenací, jejíž ambice byly na přehlídce „pouze“ inspirovat. Poté se přes inscenace, které na Jiráskově Hronově bohužel neuvidíte, přesuneme k těm, které snad uvidíte a zakončíme výčet těmi, které do programu JH 2024 postoupily.

Říká se, že Slováci mají na jevišti jinou energii než my Češi. Možná, že ten dojem v nás vzbuzuje energická znělost slovenštiny, která češtině chybí… (Bohemisté a vlastenci prominou.) Každopádně pocit jiné než „české“ energie tato inscenace rozhodně vyzařovala. Sondu do divnosti v nás vedlo sedm herců skrze dialog s literární postavou „divného Janka“ z balady Zakliata panna vo Váhu a Divný Janko.

Metafora hledání osamělosti člověka, která se odrážela v pohybech, zvucích, světle a vodě (v poměrně velkém množství vody na jevišti) působila velmi vážně, v některých momentech se lehce plížila až k hranicím patetičnosti. Ale nikdy je nepřekročila. Vážnost vyvážila humorem a zcizovacími momenty divadla na divadle. Nejinspirativnější (minimálně pro mě) byla práce se světlem a zvukem, které společně vytvořily úžasně poetickou atmosféru. Představení bylo zařazeno na konec přehlídky a udělalo tak krásnou zážitkovou tečku za divadelním programem.

Ne všichni mohou ze Šrámkova Písku postoupit, což neznamená, že nejsou kvalitní. Už to, že se na Šrámkův Písek dostaly skrze krajské přehlídky, je jistou zárukou. Budete-li mít šanci je někde vidět, rozhodně neprohloupíte. Jedná se o následující inscenace:

Inscenace jen pro deset diváků. Zklidní vás a necháte-li se, dovede vás k zamyšlení nad sebou samým, a to rozhodně není málo. Ocenění hodná je soustředěnost aktérů, atmosféra, kterou dokáží navodit a materiály, se kterými pracují. (Milovníci poctivého skla si přijdou na své.) Na podzimní samozvané Národní přehlídce Budiž stín! 2023 získala inscenace hlavní putovní cenu „Faustův stín“.
(Info z debaty s lektory na blogu.)

Za „mé tři Písky“ jsem soubor viděla už ve třech různých inscenacích. A pokaždé je to radost je vidět. Jejich nadšení, hravost a poctivé hledání divadelnosti pokaždé útočí na diváka jinak. Zajímavé je, že co rok, hrají také v jiném prostoru. Jakoby si postupně Písek mapovali. Letos přivezli inscenaci plnou papírových jeřábů, „svatebních šatů“ a relativizování životních hodnot a možností výběru rolí.
(Info z debaty s lektory na blogu.)

Jestli chcete vidět hodně hodně hodně lidí na jevišti, je to přesně inscenace, kterou potřebujete. Scénická dekompozice dona Juana z různých úhlů. Emancipace hříšníků končící dle slov dramaturga a režiséra souboru Štěpána Macury „výplachem Mozartem“.
(Info z debaty s lektory na blogu.)

Po této řízené improvizaci vám ručím za to, že budete shánět EZO extra bio mléko a objímat stromy. Jestli plánujete se svou malou sektou přesídlit na Mars, je to přesně inscenace pro Vás. Ale je také dost dobře možné, že je to zcela naopak.
(Info z debaty s lektory na blogu.)

Formálně asi nejkonzervativnější a „nejloutkovější“ představení Šrámkova Písku vzbudilo u diváků paradoxně nejvíce kontroverzí z hlediska obsahu. Loutkářské pasáže se střídaly s písničkami. Ku podivu jako jediná inscenace na ŠP měla jako hlavní téma UI, (nebo-li AI).
(Info z debaty s lektory na blogu.)

Emancipační cesta začátkem života dvou mladých lidí – kluka a holky, kteří se vyrovnávají s rozporem očekávání společnosti a svými vlastními přáními a vizemi sebe samých. Hravé, herecky soustředěné, minimalistické a tematicky obhajitelné, protože prostě „jsou z Pelhřimova“.
(Info z debaty s lektory na blogu.)

„Učit se, učit se, učit se.“ Tlak ze strany školy, rodičů. Tíha vědění ve formě knih. Pohybová inscenace, která kromě pocitu přetlaku na studenty vybízí diváky svou vizuální stránkou i k myšlenkám obávaného zániku knih v papírové formě. Jestli si souboru dá práci s dotažením (např. využitím hudebnosti knih), mohla by se z této inscenace stát (dle slov Viktorie Čermákové) inscenace mezinárodního významu.
(Info z debaty s lektory na blogu.)

Myšlenky Egona Bondyho v dialogu mnoha postav naší nedávné minulosti. Spojení neuvěřitelně rychlého tempa a čehosi jako hereckých partitur působí chvilkami až postdramaticky. Společenská kritika – podobně jako u Kurvísků – jen v jiné formě.
(Info z debaty s lektory na blogu.)

Tedy, pakliže se programová rada Jiráskova Hronova rozhodne je poslat dál, podívají se v srpnu do Hronova. Nedostanou-li posvěcení rady, rozhodně si na ně někam zajeďte. Neprohloupíte.

Mytologický, dadaisticky vyprávěný sen vyvěrající ze zvukové sprchy. Další D.R.E.D. rituál, který je třeba zažít. Vypněte své analytické a divadelní myšlení a prostě jen buďte.
(Info z debaty s lektory na blogu.)

Zlaté, síťované, třeskutě charitativní peklo… reality show ad absurdum. Hraj a nebo vypadni. Ubohost a trapnost konzumní společnosti, snad tedy nás všech. Kde leží hranice lidské důstojnosti? (Před zhlédnutím doporučuji pro hlubší a rychlejší pochopení tématu oprášit si – ideálně nahlas ve verších – známé citáty antické filosofie a protagonistů antického divadla. A také si nezapomeňte nabít telefony.) A kdo pak je ten desátý kurvísek?
(Info z debaty s lektory na blogu.)

Poetické, estetické, světelně oku, zvukově uchu ladící. Lyrika na jevišti. Opět mytologické téma, které vychází ze slovanských tradic a literatury. Člověk má úplně pocit, že sedí u řeky, v níž šplouchá voda a svítí nad ní měsíc… Zajímavě znějící propojení češtiny a ukrajinštiny.
(Info z debaty s lektory na blogu.)

Tedy pokud pojedete na Jiráskův Hronov a půjdete se podívat na představení hlavního programu, jistě vás neminou.

O některých inscenacích by se nemělo vůbec psát. Ani řádka. Jen prostě, že existují. A že jsou třeba vidět. A toto je právě jedna z nich. Jediné, co vám prozradím je, že soubor je plný mladých a velice sympatických lidí. A že po pár minutách, kdy pochopíte inscenační klíč, můžete „co“ zahodit a vychutnávat si brechtovské „jak“ až dokonce.
(Info z debaty s lektory na blogu.)

Řízená improvizace od LÁHOR/Soundsystem zamířila na současné téma. Schůze představitelů kateder nejmenované univerzity se musí postavit čelem k návrhu branného programu. Jde-li o probublávání prosincových událostí či blízkosti války na Ukrajině, je na divákovi.
(Info z debaty s lektory na blogu.)

Že pro Vás Šrámkův Písek není? Že vás experimentující divadlo nezajímá, protože jste konzervativní a zajímá vás pouze činohra? A už jste někdy na Šrámkově Písku byl/a/o? Šrámkův Písek je především o inspiraci a sdílení. Celá přehlídka se nese především v duchu přátelských debat a nebojí se výměny názorů. Přijeďte se podívat příští rok a přesvědčit se o tom či to vyvrátit. V roce 2025 se Šrámkův Písek uskuteční od 30. května do 1. června.

Celostátní přehlídku Šrámkův Písek 2024 zaštítily: MK ČR, NIPOS, Divadlo Pod Čarou, město PísekCentrum kultury města Písek.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!