Budiž stín! – i stínové divadlo má svou přehlídku

Třetí ročník samozvané národní přehlídky stínového divadla konané v obci Poniklá se uskuteční ve svém tradičním prvním říjnovém víkendu. Přehlídka vznikla v roce 2017 ve formátu bienále. Letos připadá na víkend 2. až 3. října 2021. Více o organizaci přehlídky i o tom, proč a co nabízí stínové divadlo, nám prozradil ředitel a zakladatel přehlídky, Tomáš Hájek.

Tomáš Hájek pochází z obce Poniklá v Krkonoších, kde žije a je zde od roku 2010 starostou. Divadlu se věnuje od gymnaziálních let se souborem Montalban (doposud), několik sezón hrál v divadle J. J. Kolár Poniklá, Apropo Praha, Divadlo Máj Praha a Rolnička Nová Paka.  Vystudoval ČVUT v Praze, obor geodézie a kartogafie. V roce 2009 založil uskupení Bažantova loutkářská družina, která začínala s javajkami, aby se od roku 2002 věnovala dále výhradně stínovému divadlu.

Kdo u vás v Poniklé přišel na nápad konání přehlídky stínového divadla?

TH: Vzniklo to jako sázka mezi mnou a Jarkou Holasovou z Jaroměře. Že když oni v ZUŠce udělají meotarové stínové představení, tak si pak u nás uděláme přehlídku. A také to mám tak, že když nemůže Mohamed k hoře, tak musí hora k Mohamedovi. Tohle je tedy takové dítko stesku z toho, jak málo se dostanu z naší ponikelské pece někam do světa na přehlídky. A tak jsem si udělal svoji vlastní přehlídku, aby ta pěkná stínová divadla, která znám, přijela k nám.

Jak jsi vlastně přišel ke stínovému divadlu?

TH: Já jsem měl stínové divadlo vždycky rád. A v nějakou chvíli jsem pochopil, že přes meotar si mohu udělat své stínové divadlo sám. A přišlo mi to jako nejjednodušší způsob, jak dělat divadlo. Protože, když někdo hraje divadlo sám a není úplně geniální, tak by podle mého měl hrát loutkové divadlo. Viděl jsem samozřejmě i hry jednoho herce naživo, ale ten herec musí být těžký frajer, aby to za něco stálo. Takže ostatním pomohou loutky. A na stínohru se dají vyrobit loutky nejsnáze. Takže já jsem šel dvakrát tou nejsnazší cestou, abych si hrál sám sobě své stínové divadlo.

Unikátnost přehlídky stínového divadla v Poniklé

Existuje kromě Poniklé u nás nějaká divadelní příhlídka, která se orientuje čistě na stínové divadlo?

TH: Já se domnívám, že není. A proto se nazýváme “národní” přehlídkou stínového divadla. Byť tedy menším písmem před to píšeme “samozvaná”. Nemáme žádný glejt od NIPOS-ARTAMA či Ministerstva kultury. Ale přišlo nám, že když nikdo nevíme o tom, že by někdo pořádal přehlídku stínového divadla – pokud ano, tak se omlouvám – tak, když už ji pořádáme, tak hned chceme být národní.

A nechcete přehlídku udělat národní oficiálně?

TH: To ani ne. I když Michal Dritina (odborný pracovník NIPOS-ARTAMA, pozn.red.) k nám už potřetí přiváží svou konzervatoř. Takže se u toho všeho pohybuje a ví o nás, rozumíme si. Ale asi nemáme nikdo potřebu zařadit se do pevné struktury přehlídek. Koneckonců sami nevíme, jak dlouho přehlídku ještě udržíme.

I tak, jste tedy přehlídkou soutěžní či nesoutěžní? Máte porotu?

TH: Máme porotu. Jsme soutěžní. Udělujeme putovní cenu, která se jmenuje Faustova duše. Tu cenu tvoří rozteklá čočka meotaru, který se mi kdysi roztavil na Hronově, když jsem nahradil žárovku halogenem a ono se mi to tam celé utavilo do takové plastiky, kterou teď dáváme.

A vrací se vám Faustova duše?

TH: První ročník vyhrál Matěj Kubina z Jaroměře. V tuto chvíli jsem po druhém ročníku držitelem já. Takže garantuji, že na přehlídce bude a rád ji předám dál. Budu se s ní jen těžko loučit. Ale je třeba, aby putovala.

Kdo zasedne v porotě a dle jakého klíče porotce vybíráš?

TH: V porotě budou Luděk Richter, Ivo Kristián Kubák a Michal Drtina. Já vždycky vybírám ty nejchytřejší.

Světové premiéry v programu přehlídky 2021

Jak sestavuješ program?

TH: Snažím se vybrat všechno, na co stínového přijdu a co zároveň tuším, že nebude úplně marné. Stínohru hraje málokdo. Takže je to hodně o rozhlížení se a shánění, co se za ty dva roky urodilo. Na druhou stranu mám zkušenost, že když už někdo něco stínového dělá, tak to nebývá marné.

Letošní přehlídka bude trochu zvláštní tím, že možná až tři čtvrtiny všech představení budou uvedeny ve světových premiérách. Protože, jak po covidu nikdo moc nic nemá, natož stínového, tak aby se mohl zúčastnit této slavné přehlídky, tak se musel hecnout a dát narychlo něco do kupy.

Stínohru hraje málokdo. (…) mám ale zkušenost, že když už (ji někdo) dělá, tak to nebývá marné.“

V rámci programu je i tvá vlastní premiéra vzduchoplaveckého dokumentárního dramatu Andrée. Máš rád adrenalin příprav na poslední chvíli?

TH: Adrenalin u divadla musí být. Jinak bych ho nedělal. To mají asi všichni. Ale já jsem hlavně lajdák a všechno dělám na poslední chvíli. Na tu poslední chvíli mám totiž tak nějak víc nápadů, než kdybych nad tím přemýšlel moc dlouho dopředu. Takže vždycky mám dřív termín premiéry než novou hru. A přehlídka je vlastně velice dobrou záminkou k tomu, abych novou hru udělal.

Programová inspirace napříč ročníky

V programu přehlídky jsou i dva pořady Hanky Voříškové nazvané Platón v jeskyni I. a Platón v jeskyni II. U té druhé části figuruje i tvé jméno. Spolupracujete s Hankou častěji?

TH: Já Hanku Voříškovou bezmezně obdivuju. Byla to ona, kdo mě přesvědčil, že se dá dělat vlastní loutkové divadlo, i když člověk není řezbář. Její variace s papírem mě definitivně zbavily ostychu pokusit se o vlastní divadlo. S Hankou jsme, myslím, dobří kamarádi. A ten Platón v jeskyni vznikl na popud toho, že Platón má ve své ústavě takovou úvahu, ve které se zabývá asi prvním popisem stínové divadla. Nabádá k představě, jaké by to bylo, kdybychom si představili lidi, kteří jsou celý život přikováni v jeskyni, někdo jim hraje stínové divadlo a vše jim promítá na zeď. Oni se však nemohou otočit a zjistit, že je to jen divadlo, a tudíž stínu uvěří jako skutečnosti.

Je to nesmírně starý text, ale možná první literárně filosofické pojednání o stínovém divadle vůbec. Na minulém ročníku nám ho připomněla (objevila pro nás) Alena Zemančíková. A já jsem to vzal jako takový závazek, že když se o tom minule mluvilo na porotě, tak bychom si letos měli udělat terénní průzkum, jestli to může fungovat tak, jak to ten Platón popisuje. A jelikož v Poniklé máme maličké krasové jeskyně, byť obvykle nepřístupné, tak se během přehlídky do jedné z nich vydáme a přímo tam si tu situaci namodelujeme. Abychom zjistili, jestli měl Platón dostatečné znalosti optiky, a jestli mu to zkrátka takhle může hrát.

Takže ono to má dvě části: v první se budou vyrábět různé aparáty. I jak si vyrobit vlastní jeskyni pro své vlastní stínové divadlo na hlavě. To je ten Platón I. A Platón II. bude ověření v jeskyni u nás dole v sedmi stupních hluboko pod zemí.

Profesionální inspirace a doprovodný program

Ty si do programu nezveš pouze amatéry, ale i profesionály?

TH: Ano, takový tahoun letošní přehlídky je brněnská Polárka. (František z kaštanu, Anežka ze slunečnic – zahajovací představení přehlídky v sobotu. Pozn. red.).

V rámci přehlídky máte i doprovodný program: výstavu fotografií “Ozvy 70. Loutkářské Chrudimi” a vlastivědnou procházku. Jak vám obé do programu dramaturgicky zapadá?

TH: Ta výstava vychází ze zkušenosti právě Soni Fišerové, která byla na semináři fotografie ve Chrudimi. Leccos je černobílé a tudíž se nám ten ksicht výstavy hodí do naší v zásadě černobílé přehlídky. A ta vycházka, to je trochu znouzecnost. Až do teď jsme čekali na potvrzení ještě jednoho profi divadla, které k nám nakonec přijet nemůže, takže jsme vymysleli alternativní program. Už před dvěma lety se nám osvědčila procházka po Poniklé, kdy jsme si vyprávěli o historii divadla. A letos se projdeme po místních částech Přívlaka a Jilmy a povíme si něco o prapočátcích sousedského divadla a jak vypadala např. vesnická  elevace v roce 1820.

Hrací prostory a diváci

Co se tedy vše počítá do hracích prostor přehlídky?

TH: My hrajeme u nás ve starém vesnickém kulturáku, který nabízí několik možností: buď velký sál, nebo se hraje za zataženou oponou na jevišti, nebo v takovém přísálí. Tenhle prostor má i tu výhodu, že je spojený s takovou ubytovnou, kam se vejde až 40 lidí. A tudíž valná část účastníků bydlí pod jednou střechou, kde se pak i hraje. Je to vlastně taková přehlídka v bačkorách. První dva ročníky byly právě pouze v tomto kulturáku. Ale v současnosti máme k dispozici i vedle školy nově vybudovaný sál s elevací, který je vhodný pro stínové divadlo. Takže část představení bude i v tomto sále na návsi. A letos navíc bude jedno představení v té jeskyni a jedno (Don Shine od Nemilosrdní, Praha, pozn.red.) zcela venku: (“Kdesi poblíž Kantýny”, pozn. red.). Takže se rozlezeme po celé vesnici.

Jací diváci na vás chodí? Chodí i místní z okolí?

TH: Gró přehlídky tvoříme my jako účastníci – loutkáři sami sobě. To bývá kolem třiceti kmenových, kteří odehrají a vidí i vše ostatní. To je to jádro plus konzervatoř Michala Drtiny. Místní a kamarádi z okolí také chodí podpořit.

Kdyby přijel na přehlídku někdo z daleka, máte ho kde ubytovat a nakrmit?

TH: Ano, umíme ho ubytovat. Ať už ve spacáku za nula nebo za nějaký drobný poplatek v místním penzionu. I se nají. Máme přehlídkovou kuchyni. Tentokrát je to zcela v naší režii.

Organizace a financování přehlídky

Kdo tvoří organizační tým přehlídky?

TH: Já (skrytý za „Bažantovu loutkářskou družinu“, pozn. red.) mám na starosti program, tu divadelní část přehlídky. Nejbližší spolupracovnice má je Soňa Anna-Marie Fišerová, ta má na starosti grafickou stránku a kuchyň. K sobě pak máme spoustu dobrovolníků v kuchyni, technickou četu, osvětlovače z našeho ponikelského spolku J.J. Kolár, kteří nám pomohou.

A jak je přehlídka financována? (Na plakátku stojí “vstupné dobrovolné”…)

TH: Grantem nás podporuje obec Poniklá. A prostřednictvím nájmu konzervatoře nám přispívá i ARTAMA. Máme sponzorské dary od lokálních firem. Přispívá nám např. firma RAUTIS, zabývající se výrobou tradičních skleněných vánočních ozdob. (Koneckonců tato výroba je teď už zapsaná i na seznamu UNESCO.) Nebo Singing Rock, vyrábějící lana, a KRNAP, který nám jistě, jako i v minulosti, poskytne zajímavé knížky a propagační materiály.

Nikdo ze zúčastněných neodjede s prázdnou.

Aktuality k přehlídce se průběžně dozvíte na facebooku Bažantovy loutkářské družiny.