Je Dětská scéna jen pro „dramaťáky“?

Ve dnech 9.–15. června 2023 se ve Svitavách konala Dětská scéna 2023 neboli 51. celostátní přehlídka dětského divadla a 51. celostátní přehlídka a dílna dětských recitátorů. Pořadateli jsou: NIPOS‑ARTAMA, Středisko kulturních služeb města Svitavy a Sdružení pro tvořivou dramatiku ve spolupráci s katedrou výchovné dramatiky DAMU, za finančního přispění Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, města Svitavy a Pardubického kraje. V tomto článku se dále budeme věnovat jen divadelní části.

Do Svitav se sjely dětské soubory, které prošly sítem krajských postupových přehlídek, tak jak to známe z různých kategorií amatérského divadla dospělých. Podobně jako na těchto přehlídkách, i na Dětské scéně působil tým lektorů, kteří měli za úkol diskutovat o viděném nejdříve s vedoucími souborů a poté s diváky a ostatními zájemci. Děti měly samostatné dětské diskusní kluby a jejich lektorky pak tu a tam okořenily večerní diskuse názory dětí, které byly jednak jiné než názory dospělých, ale leckdy i jiné, než by dospěláci očekávali.

Proč se vydat do vod dětského divadla?

V našich článcích se obvykle věnujeme divadlu dospělých a do vod dětského divadla se nevydáváme. Je to dobře? Nemůže být pro člověka, který se věnuje činohře, ať už z jakéhokoliv úhlu pohledu, přínosné se do něj namočit? Zkusíme vám hodit udičku a nabídneme vám, čím by pro vás mohla být zajímavá například přehlídka Dětská scéna.

Bez seminářů by to nešlo

Dobrým důvodem, proč jet do Svitav, může být třeba některý ze seminářů. Ač jsou prvotně zaměřené na přednes a dramatickou výchovu, už z názvů těch letošních je patrné, že své si v nich našli nejen učitelé dramatické výchovy. Letos byly v nabídce tyto semináře:

• Kolik scénářů je skryto v příběhu? (aneb cesty od epické předlohy k dramatickému tvaru) s Irinou Ulrychovou
• Umíme číst příběhy? s Vlastou Gregorovou
• Přednes a jeho výstavba, tvar a pointy s Evou Zámečníkovou
• Telling stories differently / Vyprávět příběhy jinak, jehož lektoři, Keith Homer a Michael Woodwood, spjatí s proslulou Redbridge Drama Centre, přijeli až z Londýna.

Dětem sluší tvoření

Položili jsme několik otázek Jakubu Hulákovi, který je s Dětskou scénou úzce spjat již téměř 30 let. Nyní působí jako odborný pracovník NIPOS ARTAMA specializující se na dětské divadlo, přednes a dramatickou výchovu.

Většina představení na letošní DS vznikala společným tvořením, ale byla i taková, která vznikla klasickým nastudováním hotového scénáře. Co je Vám osobně v dětském divadle bližší? A proč?

JH: Asi nejbližší je mi společné tvoření, pevně koordinované pedagogem, na základě předlohy, ať už literární, nebo jiné. S nastudováním dramatického textu to bývá složité. Většina textů vhodných pro divadlo hrané dětmi byla ušita na míru konkrétnímu souboru. Vyžaduje od vedoucího souboru velkou šikovnost, aby text přizpůsobil souboru, který má úplně jiné dispozice. Děti nejsou v principu schopny interpretačního divadla tak, jako dospělí. Podobně obtížná je myslím tvorba bez jakéhokoliv předem daného východiska, ale někteří vedoucí to umějí skvěle.

V oblasti dětského divadla se pohybujete již delší dobu. Vidíte nějaký vývoj, nějaké trendy? Co jiného bychom viděli, kdybychom se mohli přenést třeba o 20 let zpátky? 

JH: Divadelní trendy se v dětském divadle projevují se zpožděním – v kvalitně vedených souborech má přece jen prioritu pedagogický aspekt. Přesto si myslím, že je dnešní dětské divadlo po těch dvaceti letech o trochu modernější a hlavně sebevědomější.

Dospělým by slušelo více stylizace

Myslíte si, že by mohlo být pro amatérské herce či režiséry inspirativní přijet za rok do Svitav nebo se začít zajímat o dětské divadlo ve svém okolí?

JH: Jan Císař už před deseti lety psal o tom, jak významnou roli má dramatická výchova v pronikání postmoderních trendů do českého amatérského divadla. Z toho soudím, že kdo chce v dětském divadle hledat inspiraci pro dospělou amatérskou divadelní tvorbu, tak ji tam najde. Když ale zůstanu úplně při zemi: dětské divadlo vzhledem k věkovým specifikům svých aktérů častěji využívá otevřené a antiiluzivní formy, epické principy a stylizaci hereckého projevu. Myslím, že totéž by svědčilo dospělým divadelním amatérům, kteří často zbytečně usilují o nápodobu profesionálního psychorealistického herectví.

Vůbec to není o roztomilosti dětí

Od 90. let Dětskou scénu pravidelně navštěvuje také Petra Severinová, učitelka dramatické výchovy ze Střední pedagogické školy v Krnově, vedoucí divadelního spolku Červiven a v létě principálka Kočovné divadelní společnosti. I ji jsme požádali o pár odpovědí:

Péťo, ač „dramaťačka“, jezdíš pravidelně i na Jiráskův Hronov. Co kdyby naopak „činoheráci“ přijeli za rok do Svitav? Mohlo by to pro ně být přínosné?

PS: To by bylo přínosné určitě, protože je to přece jenom národní přehlídka, tedy sběr toho nejlepšího, co se v republice urodilo. A moji studenti střední pedagogické školy, které s sebou vozím, vždycky užasnou, jak dobře a o čem ty děti hrají. Čekají totiž jen nějaké ušišlané pohádky s papírovými kulisami a pejsčími čepičkami. A myslím, že i účastníci Jiráskova Hronova, kam se pár inscenací z Dětské scény dostane, je oceňují pro divadelní kvality a ne pro roztomilost dětí.

Co s divadelním potěrem?

A zajímat se o dětské divadlo ve svém okolí, to by Ti také dávalo smysl?

PS: To už nejspíš nebude ten „výběr z hroznů“, ale mohli by jim nabídnout svou pomoc, když jsou ti činoheráci, no ne?

Dobrý nápad. A máš z letošního ročníku Dětské Scény nějaké „WOW?

PS: Příjemným zjištěním pro mě bylo, že soubory starších dětí (13–15 let) hrají vlastní texty o tomhle světě a o svém místě v něm. A to je moc dobře. 

Chtěla bys ještě něco dodat?

PS: Chci tady složit hold všem učitelům dramaťáků, kteří poctivě dělají tu mravenčí práci – zasévání divadelních semínek do dušiček těch nejmenších. Bez nich bychom nemohli sklízet úrodu my, co pracujeme se středoškoláky a asi ani profesionální divadlo.

K tomu se ráda připojuji. Tak ať žije divadelní potěr, ať žije Dětská scéna 2024!

Více si můžete přečíst více v Deníku Dětské scény – elektronické zpravodaje jsou k dispozici od roku 2020.

Již v pátek 28. července 2023 začíná mezinárodní festival amatérského divadla Jiráskův Hronov. Dětskou scénu zde budou reprezentovat tato představení:

• Bára (7. ročník LDO ZUŠ Jindřichův Hradec) a Spi – bdi – sni (Korpus ze ZUŠ F. L. Gassmanna Most) v rámci odpoledního bloku 3. srpna
• Mý/ísTOPy/i(s) (HuSDrŠ) v rámci odpoledního bloku 5. srpna

Kompletní informace o festivalu Jiráskův Hronov najdete na jeho webu.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!