Tradice i nové impulzy – Svatka Hejralová o proměnách KDP
Ve Vysokém nad Jizerou proběhne ve dnech 3.-11. října již 56. ročník Krakonošova divadelního podzimu, tedy národní přehlídky venkovských divadelních souborů. O tom, co přehlídku dělá jedinečnou, jaké rituály k němu neodmyslitelně patří nebo jak a proč se snaží otevřít novým divákům, jsem si povídal s jeho ředitelkou Svatkou Hejralovou.
Autor: Tomáš Čivrný
Osobní perspektiva
Letošní ročník KDP je padesátý šestý, jak dlouho ho vlastně prožíváš ty sama? Jaký byl tvůj úplně první ročník?
SH: Pro mě je to 55. ročník, jehož se účastním, ale tenkrát to byla jen divácká účast. Můj strýc Toník Vaverku mě vzal na tři představení a jeden patronátní večer, tak se tehdy nazývala večerní posezení se soubory, probíhající v Kramářově vile.
Jaké to pro tebe bylo?
SH: Připadala jsem si jako v říši pohádek. Však v 15 letech jak by ne. To už jsem věděla, že Vysočák a divadelník Honza Hejral je můj spolužák na gymnáziu. No a za rok nejen že jsem už uváděla, myla nádobí a poklízela technikům, ale byla kandrdasem v divadelním spolku Krakonoš s první rolí v operetě Nazdar, tati. A pak už přibývaly roky a funkce, hosteska, tajemnice PV.
A jak dlouho jsi ředitelkou?
SH: Posledních 36 let.
Kdybys měla KDP popsat jednou větou někomu, kdo o něm nikdy neslyšel – co bys řekla?
SH: Nejen divadelní setkávání a setkávání divadel.
KDP a mladá generace
Přehlídku si mnoho lidí spojuje s tradicí, dlouhou historií a rituály. Slyší mladá generace na tyhle pojmy?
SH: Pokud má možnost mladý člověk se zapojit do přehlídkového dění a hlavně zůstat při škole i po ní, vklouzne do nich a bere je za své. Dozraje a uvědomí si, že tradice by měla pokračovat i v jejich čtvrté generaci. Lumpárny se pak připojí se samozřejmostí. Bohužel jich ale většina odchází za prací pryč.
Hledá mladá generace v divadle něco jiného než generace před nimi? A jak se to promítá do programu KDP?
SH: Mladí si vytvoří svůj náhled, můžeme jim nabídnout seminář KDP mladým. Shlédnou různá představení, vyjádří se k nim, najdou si v nich to své, ale také se poučí základních věcech nebo se zapojí do „pracovního „procesu přehlídky, vidí ji z druhé strany. Je na nich, co si dokážou vybavit a zužitkovat, zůstat nebo skončit. Taky to úzce souvisí s jejich povoláním a životními možnostmi ve Vysokém.
Přihlaste si odběr a dostávejte 1x měsíčně unikátní a exkluzivní obsah přímo do e-mailu.
Posun venkovského divadla
Teď trochu z jiného soudku. Jak a kam se za poslední dekádu posunulo venkovské divadlo?
SH: Hodně, ale opravdu hodně, dnes už porota nemusí „vyučovat“ základy divadelního představení, ať se to vezme z jakéhokoliv konce. Většina má za sebou i několik premiér a prošla si srovnáním s jinými. Je dostatečně políbena Thálií, aby si dovedla přebrat a najít v hodnocení přínosné.
Co podle tebe mají venkovské soubory navíc oproti těm městským? A co jim naopak chybí?
SH: Větší a na delší dobu soudržnost nejen divadelní, ale i lidskou. Občas chybí nadhled… Jedné věci se obávám v ochotnickém divadle jako takovém, ať působí kdekoliv – začíná chybět pokora.
Lektorský sbor
Soutěžní představení bude rozebírat lektorský sbor. Představ prosím jeho členy.
SH: Předsedou poroty zůstává v letošním roce nadále Milan Schejbal, režisér a umělecký šéf Divadla A. Dvořáka v Příbrami. Dále je to herec Petr Svoboda, dramaturg a režisér Luděk Horký. Za scénografii Petr Kolínský a letos nově porotu doplní Eva Kodešová za divadlo, tedy především za nás, ochotníky. Podle mne se ochotníkovi lehčeji řekne tomu druhému, ale to znám, taky mám svou práci a vím, že jde skloubit s divadlem, když opravdu chceš.
Další novinka je připravená okolo Půdičky, tedy diskuzního klubu.
SH: No tak o tom bys nám mohl říct víc ty sám, ne?
TČ: Rozhovor v rozhovoru? Dobře, zeptej se a já odpovím.
Diskuzní klub Půdička
SH: Tomáši, jak bude vypadat Půdička pod tvou moderátorskou taktovkou?
TČ: Předně děkuju za důvěru a příležitost vést tenhle, dnes již legendární, diskuzní klub. Nelehká výzva navázat na ostřílená jména jako Ruda Felzmann nebo Mirek Král. Jsem rád, že mi záda bude krýt Vlaďka Koďousková. Na drobné změny dojde především na samotném úvodu, aby byl svižnější a rychleji nás dostal k jádru věci. Některé dny budeme mít 3 diskuze během jednoho večera a nejen tam bude udržení tempa zásadní. I proto na Půdičku beru pomocníka v podobě flipchartu. Na něj si zapíšeme klíčové tematické milníky, které pojmenují sami diskutující. Ty milníky nám pak poslouží jednak jako jasné opěrné body do další diskuze, jednak jako podklad pro zpravodaj a výstup na sociální sítě.
SH: To je spousta novinek. Že by nezůstal kámen na kameni?
TČ: To snad ne. Na některé věci předchůdců chci navázat. Třeba úvodní hodnocení pomocí známek, které bylo za Rudy Felzmanna.
SH: Podle mne se divadlo známkovat nedá, nedá se zvážit, změřit . I když! To uměl Dušan Zakopal – častost a délku smíchu nebo potlesku.
TČ: Nedá, ale na půdě diskuzního klubu, kde jde o divácké dojmy a pocity, je to jednoduchá a funkční pomůcka, která rychle zmapuje atmosféru. Každý hned vidí, jestli jsme spíš na jedné vlně, nebo se naše vnímání hodně liší. To známkování vytváří určitou startovní pozici. Místo toho, abychom se dlouze rozjížděli, máme na stole okamžitě konkrétní signály a můžeme se přesunout k jádru věci. Co (ne)fungovalo a proč. Samozřejmě z diváckého úhlu pohledu, laicky, pocitově. Nesuplujeme rozbor lektorského sboru.
SH: Tome, díky za rozhovor v rozhovoru a teď se asi zase vrátíme ke svým původním rolím, co ty na to?
TČ: Jsem pro. Díky.
Doprovodný program
Jak bude vypadat letošní doprovodný program? Prozraď, co konkrétně nabídne.
SH: V doprovodném programu můžeme nabídnout besedu se známou osobností, v neděli 5. října od 16 hod. bude si Milan Schejbal povídat se Zuzanou Slavíkovou, herečkou a dabérkou, ve středu odpolední koncert před divadlem našeho kamaráda Pavla Kaissera, pak Nočníkové představení Vobskočáku ve čtvrtek v noci, cca od 23 hodin, v pátek od 16 hodin Defilé Pohárku SČDO a závěrečný večer v sobotu po vyhlášení výsledků Sejkorák. Přidáme každodenní vítání souborů před divadlem dechovkou s taneční skupinou Poupata nebo kroužkem Vrabčáci za dozoru Krakonoše a loučení s poudačkami Martina Hnyka nebo Milči Noskové. Je na co se přijít podívat.
Zákulisí a neviditelná práce
V rámci promo videí, který nyní vychází, jsi hodně vidět ty, starosta Divadla Krakonoš Honza Pohanka, Honza Hejral nebo Martin Hnyk. Kdybys měla vyzdvihnout „neviditelné hrdiny“ KDP, kdo by to byl?
SH: Každý, kdo přiloží ruku či hlavu k dílu, nelze rozlišovat. Jsme na stejné lodi, byť jiných palubách. Chceme všichni stejné – šťastné doplutí k Sejkoráku.
Nový přístup
Loni jste přehlídce udělali Facebook, letos přidáváte Instagram a bližší je i spolupráce s naším portálem především na videoobsahu před přehlídkou. Co k tomu vede?
SH: Jednoznačně doba, bez sociálních sítí nová generace neumí žít a my starší se v tom snažíme nezabloudit. Informace podané s hodinovým zpoždění jsou staré.
Pusťte si díl podcastu Divadelní cancy o Krakonošově divadelním podzimu
Kompletní informace o programu a vstupenkách najdete na webu www.kdpvysoke.cz. Přehlídkové dění také můžete sledovat skrze Facebook a Instagram.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím,
vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
