Jansen a jeho svět – světová premiéra v karlovarské Husovce
V pátek 24. května 2024 proběhne v divadle Husovka premiéra performance Jansen a jeho svět. Jejím základem je scénické čtení z knihy Jana Švankmajera Cesty spasení, doplněné výtvarnými objekty a činoherně-pohybovým projevem účinkujících. Těmi jsou nakonec Víťa Adamec, David Jurčík a Nikola Kostadinovová. O tom, jak došlo k volbě tématu, jak probíhalo zkoušení a jak probíhá spolupráce s Divadelním studiem D3 Karlovy Vary, které premiéru produkčně zaštiťuje, jsem si povídala s režisérem Matějem Veličkou.
Matěj Velička – autor projektu
Matěj Velička vystudoval Střední uměleckou školu v Karlových Varech, obor fotografie. Věnuje se digitálním kolážím, grafice, asamblážím a umění instalace. V současné době je studentem FUD UJEP v ateliéru O.P.A. pod vedením Doc. Jiřího Kovandy. Vystavoval např. v Dobré trafice v Praze, na Staré radnici v Ostrově, Centru FotoŠkoda v Praze, Papírně v Plzni, Galerii Podhoubí v Ostrově, Becherově vile v Karlových Varech a na festivalech Povaleč, Podtvrzí a Stone Smoker Fest. Účastnil se také řady ateliérových výstav, např. na přehlídce mladého umění Pokoje. V roce 2023 vydal svou fotoknihu Žebronoš ve spolupráci s různými básníky.
Taktéž se intenzivně věnuje divadelní tvorbě. Je členem divadelních souborů Na poslední chvíli a Divadelní studio D3, kde byl v posledních letech k vidění v inscenacích Zrzek nebo Franz Kafka: Ortel. V minulosti pořádal letní festival Masálka a od roku 2022 pořádá putovní hudební festival Humulus Lupulus Fest. Aktuálně probíhá výstava grafik ve Skautském Institutu na Staroměstském náměstí společně s malbami Ester Walachové.
Jansen a jeho režisér
Matěji, jsi hodně všestranný, co se umění týče. Byla jsem na Tvé výstavě, od raného věku se pereš s menšími divadelními útvary (letos jsi zvítězil v Horšovském Týně se zpracováním Ortelu Franze Kafky), spolupracuješ s divadelními soubory s rozdílnou poetikou… Která forma Tě nejvíce naplňuje?
MV: Ve své podstatě bych řekl, že je úplně jedno, jakými prostředky se člověk vyjadřuje. Důležité je být upřímný sám k sobě. A věnovat se tomu, co se nás skutečně týká. Myslím si, že téma si vybírá tvůrce a ne naopak. Zároveň je ale důležité být otevřený všem přístupům, protože tvůrčí diverzita rozšiřuje možnosti pro větší komplexnost naší výpovědi.
Teď jsi přešel do funkce režiséra. Je to poprvé?
MV: Je to poprvé a rozhodně to je velká výzva. Sbírám spoustu nových zkušeností a pohledů na divadlo jako takové. Důležitou součástí je pro mě výtvarné řešení. Došlo mi, že žádnou mnou odehranou inscenaci jsem ve skutečnosti nikdy neviděl. Ani ze záznamu, to prostě není ono.
Světový Švankmajer – Cesty spasení
Pracujete na knize Jana Švankmajera, autor sám vám udělil svolení na ní pracovat. Jak probíhaly rozhovory s ním? Mluvil Ti nějak do formy, do obsahu?
MV: Jan Švankmajer vlastně doposud scénář nečetl. Z knihy Cesty spasení jde jen o jednu dějovou linku. Ale i tu jsem musel trochu přeorganizovat, něco vyhodit a něco přidat. Veškeré náměty Jana Švankmajera jsme ve výsledku značně interpretačně posunuli. Když jsem s ním o představení mluvil a opatrně se vyptával, zda některé změny v textu nevadí, razantně odpověděl: „Jasně že nevadí! Vždyť je to vaše představení.“
O čem to bude? Kdo je ten tajemný Jansen z názvu?
MV: Inscenace, stejně jako předloha, obsahuje spoustu témat. Budoucnost lidstva, sebezapření nebo art brut. Pro mě osobně jde hlavně o rozkol mezi vnitřní imaginací a světem kolem nás. Sám totiž často ztrácím rovnováhu mezi těmito světy. Kdo je ale samotný Jansen, kterého možná máme všichni tak trochu v sobě, musí diváci zjistit až na samotném představení.
Jansen a další tvůrci
Tvorba probíhala společně, výsledek inscenace nebyl předem dán...
MV: Ve skutečnosti se scénář v průběhu zkoušek moc nezměnil. Spíše jsme společně meditovali nad významem konkrétních scén, prostředků a o charakterech jednotlivých postav.
S kým na inscenaci spolupracuješ?
Vítězslav Adamec je pro hlavní roli Jansena jako dělaný. Nikola Kostadinovová s Davidem Jurčíkem ho skvěle doplňují. Nikola v průběhu zkoušení převzala roli původně ztvárněnou May Vaštagovou, která musela z osobních důvodů ukončit svou účast. Je ale důležité zmínit, že na výsledku má velké zásluhy.
Jansen a jeho prostor
Jak se Ti spolupracuje se souborem, který vás zaštítil? Počítáš eventuálně s další spoluprací?
MV: V souboru (Divadelní studio D3 Karlovy Vary) jsem začínal v představení Zrzek, tedy od roku 2021, a je mi v něm dobře. D3 si nakonec vzala pod svou záštitu i mého Kafku, protože vznikal v Husovce. A jsem za to moc rád. Spolupráce na Jansenovi je také velmi příjemná. Všichni jsou k nám moc ochotní a vstřícní. Takže bych chtěl logicky ve spolupráci pokračovat.
A co samotný prostor Husovky, stačí pro inscenaci, která je mírně experimentální?
MV: V prostorách Husovky už jsem pořádal spoustu akcí. Výstavy, koncerty, jeden z Humulusů… Také jsem v něm odehrál dost představení. A zkrátka ten prostor miluju. Vlastně si ani neumím představit, že bychom Jansena zkoušeli kdekoliv jinde.
A plánujete reprízy, nebo jde o solitérní akci?
MV: Reprízy samozřejmě budou. Příští rok bychom chtěli vyrazit i na nějaký festival.
Nenechte si reprízy ujít a sledujte web Divadelního studia D3 Karlovy Vary a jejich Facebook.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!