GLOSA: Soutěžit či nesoutěžit?
Glosa Vladimíra Altána Mátla – Soutěžit či nesoutěžit – původně vznikla pro newsletter portálu Divadelník.cz v únoru 2025. Nyní ji uveřejňujeme i na webu. Chcete glosy redaktorů portálu číst s předstihem? Přihlaste si odběr našeho newsletteru ZDE.
Není to tak dávno, co mě oslovil jeden nejmenovaný člen jednoho nejmenovaného a kdysi přehlídkově poměrně úspěšného souboru s otázkou: „Vy ještě jezdíte na ty trapný přehlídky?“
Lehce zaskočen jsem mu popravdě odpověděl, že ano, že náš soubor jezdí a já jsem si zkusil i roli lektora (nebo-li porotce). Kroutil hlavou a smál se. Jistě pochopíte, že jsem požadoval vysvětlení. Cituji jeho slova, i když určitě ne doslova:
„Hele, ty lidi, co tam sypou moudra, dost často pořádný divadlo neudělali, nikdy nás to nikam neposunulo, jen jsme se nechali osprchovat. A hlavně, my máme svý diváky, kteří na nás chodí. Nemáme už potřebu jezdit někam, kde na nás kouká 10 přehlídkových diváků v sále pro 100 lidí…“ Oponoval jsem, že se přece dostali až na Hronov! Nad tím už jen mávl rukou a v přátelském duchu jsme se rozešli.
V příjemné a přátelské atmosféře
Přemýšlel jsem o jeho slovech a povzdechl si, že už jsem se také setkal s podobným zážitkem. Ale je to už velmi dávno. V posledních letech se situace výrazně změnila a lektorské sbory se soubory pracují a debatují v často velmi příjemné a přátelské atmosféře. Věřte mi, a to mám zkušenost z obou stran pomyslného stolu!
Pokusme se tedy nějak shrnout, zda ano či ne. Tedy prvně bych se zastavil u samotného slova soutěžit. Kdosi moudrý mi řekl, že v divadle nesoutěžíme, proto nemáme soutěžní, ale postupové přehlídky… No, upřímně, znám i soubory, co soutěží. A pokud se vrací z přehlídky bez dostatečného ocenění, jsou rozmrzelí. Ale takových je jistě menšina.
Jak se tedy rozhodnout?
Malá tabulka, která by mohl pomoci:
| ANO | NE |
| chceme znát reakci diváků, kteří nás neznají | hodnocení našich diváků je pro nás cennější |
| chceme slyšet názor z jiných souborů | se svým pojetím divadla jsme spokojeni |
| zajímá nás pohled divadelních odborníků | tak, jak to děláme, nám to stačí |
| nevadí nám i kritický pohled | kritiku si vyslechneme, ale… |
| nevadí nám hrát pro náročné publikum | dáváme svým divákům to, co od nás očekávají |
| rádi se setkáváme s podobně postiženými | rádi zajedeme někam zahrát, ale jen pro radost |
| ocenění vnímáme jen jako třešničku na dortu | pokud už soutěžíme, ocenění je důležité |
| chceme se učit a rozvíjet | máme dost zkušeností, a to nám stačí |
Samozřejmě že pohled nemusí být takto vyhraněný, všechno má svá pro i proti. Pokud opravdu děláme divadlo jako koníčka, nechceme se zbytečně stresovat. Postačí nervy před každým představením.
Ale! Nikdo nikoho nenutí účastnit se přehlídkového systému, který i přes své mouchy úspěšně funguje už pěknou řádku let. A nakonec, existují přece i přehlídky mimo tento systém.
Podtrženo, sečteno
Máme-li, jako soubor, nějakou ambici se posunout, konfrontace s ostatními je ta nejlepší a nejjednodušší cesta. A slovo respektovaných odborníků nám může ukázat i jiné cesty, stojíme-li o to.
Proto říkám, nesoutěžit, ale na přehlídky jezdit. Je to dobrá a prospěšná záležitost. Kdyby pro nic víc, tak pro možnost příjemného setkání s lidmi podobného smýšlení.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!