LÁSKA „vibes“! – Dramaturgický speciál k Valentýnu
Už zase ten Valentýn? Importovaný komerční svátek z USA? Nebo reimport z Evropy zpět do Evropy? Nebudeme tu spekulativně zabíhat do historie, tu si jistě najdete jinde. Rádi bychom se však na „valentýnské vlně“ svezli i my a nabídli vám ji jako motiv k malému dramaturgickému pokuku. Chceme zde připomenout tituly her s názvem, ve kterém se nachází slovo LÁSKA. Tituly, které jsou, resp. někdy byly, inscenované amatérskými (příp. nezávislými) spolky napříč ČR.
Určitě se nejedná o kompletně všechny tituly divadelních her, ve kterých se slovo LÁSKA nachází. Výběr prošel nabídkou divadelního oddělení Městské knihovny v Praze a údaji z Databáze českého amatérského divadla (DbČAD).
Víte o hře, která má slovo „láska“ v titulu a chybí tu? Napište nám, rádi seznam rozšíříme!
Aktuálně hrané inscenace
Začneme jedinou (dohledanou) divadelní hrou s láskou v názvu, která je na současném (aktivním) „amatérském repertoáru“. A to pražského amatérského souboru Divadla Sumus:
Romain Rolland – Hra o lásce a smrti (1924)
Hru divadlo uvádí v úpravě a režii své principálky, Věry Maškové. Citováno z popisu inscenace Divadla Sumus: (v 60. letech se hra inscenovala s akcentem na…) „téma osobního vzdoru proti nelidskému systému. Dnes je snad více na místě věnovat pozornost intimnější polovině jeho poselství: tomu, co drama říká o lásce – o lásce manželské, milenecké, o lásce k sobě, k životu, o lásce vůbec. Dnešní doba přetéká výzvami k sebelásce – Rozmazlujte se! Vy za to stojíte! Naučte se milovat sami sebe! Máte právo! Ano, máme lecjaká práva a je dobře je hájit. Ale jako by čím dál tišší byl hlas, který si dovolí připomenout: máte povinnost.“ Více o hře na webu divadla.
A propašujeme sem i jednu inscenaci „profi“ nezávislého souboru:
Emil František Burian – Láska – vzdor a smrt (1946)
Nezávislý divadelní spolek Bodyvoiceband (bez stálého angažmá) nastudoval tuto Burianovu jevištní báseň v koncertní formě v roce 2019. A stále ji mají na repertoáru. Citát z anotace na jejich webu: „Nejen v úchvatné síle hudby je kouzlo skladby Láska vzdor a smrt. Při prvním provedení této montáže lidové poezie spolupracoval s E. F. Burianem František Halas. Pod zdánlivou křehkostí lidové poezie se skrývá silný příběh, připomínající středověkou hru Everyman.“ Soubor tak pokračuje v dialogu s autorem, k němuž se svým názvem odkazuje. Více ke hře na webu divadla.
Nedávno hrané inscenace
Pavel Kohout – Taková láska (1957)
Tuto hru uvedl v sezóně 2015/2016 v divadle Radar soubor Ty-já-tr / CO?! Drama vyprávěné retrospektivně jako zinscenovaný soudní proces, který se snaží objasnit sebevraždu hlavní hrdinky. Anotace v Radaru: „Jak daleko jsme schopni zajít, když někoho milujeme? A co všechno jsme ochotni obětovat? Změnili bychom vlastní jednání, kdybychom znali důsledek našich činů? Kdybychom ještě jednou měli možnost krok za krokem zrekonstruovat vlastní počínání a veškeré okolnosti. Staňte se na moment svědky úplného přelíčení, kdy žádná fakta nezůstanou skryta.“ Více ke hře na webu divadla.
Před delší dobou hrané inscenace
Ödön von Horváth – Víra, naděje, láska (1932)
Tuto hru uvedlo Divadlo bezdomovců v roce 2010, soubor Ježek a čížek, v režii Kamily Polívkové. Anotace na i-divadlo o hře prozrazuje, že se jedná o: Tragikomický příběh odehrávající se ve velké ekonomické a sociální krizi ve 30. letech 20. století, která s naší současností výmluvně souzní. Ostrá kritika společnosti v období úpadku naráží na předsudky a lidská selhání. Dobročinných iniciativ a organizací přibývá, zatímco se solidarita a upřímný zájem o problémy druhých pomalu, ale jistě vytrácí. Mladá žena Alžběta, která je tak trochu jiná než ostatní, je neomylně přivedena až do „bodu, ze kterého není návratu“ (…).
Pierre-Henri Cami – Robinsonova láska aneb Pátkova oběť (20. léta 20. století)
Divadelní soubor Orfeus herce Radima Vašinky nastudoval Camiho aktovku někdy mezi 60. – 80. lety 20. století. Ověřit si můžete zde. Krom toho, že se jedná o skeč, aktovku a romanci, se bohužel ke hře ani k inscenaci více dohledat nedá. Vzhledem ke jménu autora to jistě ale nebude žádné klišé…
Alexandr Nikolajevič Ostrovskij – Pozdní láska (1874)
V roce 1972 nastudoval tuto hru soubor MAJ, Hronov ZK ROH A pomůžeme si anotací z ČRo Dvojka, která mluví o tom, že se jedná o hru klasika ruské literatury, jehož zápletky se obvykle točí kolem peněz. A je tomu tak i v Pozdní lásce. V ní „sehraje důležitou roli jistý dlužní úpis. Příběh zamilované Ludmily, dcery zchudlého právníka, která se navzdory zdravému rozumu rozhodne zachránit před úpadkem bezcharakterního flamendra, má překvapivě šťastný konec. Zdá se, že ani tak skeptický autor, jakým byl Ostrovskij, nepřestal úplně věřit ve schopnost lásky dělat náš svět lepším.“ Hra je prý varováním s „poselstvím platným v plné míře do dnešních dnů.“
Franz Grillparzer – Vlny moře a lásky/ Moře a láska (1831)
Tuto tragédii o 5 dějstvích uvedl naposledy mělnický Divadelní soubor VOJAN a slavil s ní úspěch v roce 1968 na přehlídce v Libochovicích. Jde o zpracování starověké báje o mladíkovi Leandrovi, který se zamiluje do kněžky Héró a kvůli setkání s ní překonává moře. Při jednom z pokusů však zahyne a Héró umírá žalem. V novém překladu nabízí agentura DILIA. Ta v synopsi ke hře dokonce slibuje, že „scéna setkání milenců v kněžčině obydlí si svým básnickým půvabem nezadá s balkonovou scénou ze Shakespearova „Romea a Julie“.“
Olga Scheinpflugová – Láska není všecko (1929)
Hru Olgy Scheinpflugové uvedl v roce 1930 Spolek divadelních ochotníků Sokol z Kamenice nad Lipou. Jedná se o komedii tří (dvou žen a muže) ve třech aktech. Olga se dotýká témat postavení moderní ženy, neschopnosti (muže – politika) se rozhodovat, rozdílu mezi společenskými vrstvami i potřeby nezávislosti.
Před víc jak stoletím hrané inscenace
Jan Neruda – Prodaná láska (1859)
Veselohru o jednom jednání uvedli na příklad v roce 1862 Divadelní ochotníci Přemysl OB MěKS z Jílového u Prahy. Nerudova aktovka s klicperovským nádechem o přespříliš romantické statkářské dcerce poblázněné z Prahy, která se nechá napálit dvěma studenty.
Josef Wanderer – První láska (cca 1899)
Hru uvedla Společnost div. ochotníků J. K. Tyla / Spolek div. ochotníků táborských – SDO / Komunální služby / Elektroizola v roce 1882. K obsahu hry s podtitulem „Deklamace pro dámu“ se bohužel on-line nedá nic dohledat. Vzhledem k autorovi jistě nejde o žádné drama. Spíše o humornou aktovku či výstup pro kabaret. Neváhejte prozkoumat neonline. Text lze sehnat v antikvariátech.
Friedrich Schiller – Úklady a láska (1784)
Schillerova hra byla amatérskými divadelníky inscenována mnohokrát. Např.: v roce 1865 v Bílé Třemešné spolkem Osvětová beseda, Hořice, v roce 1881 v Trhové Kamenici spolkem Neruda, v roce 1881 v Dobrušce spolkem Šubert, v roce 1888 v Kosmonosích Divadelním družstvem Ochotníci, v roce 1964 v Hodkovicích nad Mohelkou, Tyl ZV ROH Autobrzdy a nejspíše naposledy v roce 1965 Slepotice JZD Pokrok, kteří ji inscenovali jako svou jedinou hru. Městská tragédie v pěti dějstvích z autorského období „Bouře a vzdoru“. Jde o lásku dvou lidí z různých společenských vrstev. Hlavním tématem je otázka spravedlnosti. V kontrastu stojí proti sobě zkaženost šlechty se svými intrikami a slušnost obyčejných „malých, chudých“ městských lidí.
Zatím amatéry opomíjené…
Johann Nepomuk Nestroy – Tajné peníze, tajná láska (1853)
Nedávno nově přeložený text této komedie (překl. Josef Balbín) je k dispozici u Aura-Pont. Texty písní jsou od Pavla Šruta. Anotace z katalogu agentury říká, že jde o: „příběh kotlářského tovaryše s rázností, inteligencí a zdravě pragmatickým přístupem k životu, za pomoci kterýchžto vlastností se mu podaří domoci se svých práv a majetku na pokrytcích a tajnůstkářích.“
Sławomir Mrożek – Láska na Krymu
Divadelní hru zatím u nás uvedli jen profíci např. ND moravskoslezské v Ostravě (1999) či Vinohradské divadlo (2014). A právě v anotaci z webu VD do dozvídáme, že jde o ironizující a varovnou tragikomedii. „Sto let oddané a neopětované lásky, sto let touhy, která je zneužívána a zrazována, sto let naděje ve změnu k lepšímu a jejího soustavného zklamáváni, sto let víry ve zrod nového, lepšího člověka, místo nějž však přijde generace pragmatických egoistů. Sto let obdivu k ruské duchovnosti a kultuře a sto let hrůzy z ruské mužické velkopanskosti. Tolik let našeho milovaného i proklínaného nedobrovolného soužití s fenoménem Ruska.“
Bedřich Paulík – Láska lidí a kraviček (1932)
V anotaci na starém lístkovém katalogu v knihovně se píše, že se jedná o frašku se 3 jednáními, která je zvláště vhodná k provozování v přírodě. Není sice známo, o čem fraška přesně je. Ovšem vzhledem k aktuálnímu pandemickému stavu to vypadá na možný divácký hit na následující dva roky!
Divadelní festival s tématem LÁSKA a VZTAHY
A závěrem nesmíme opomenout připomínku festivalu, který má taktéž lásku v názvu: PERNŠTEJN(L)OVE. 6. ročník by se měl uskutečnit na zámku v Pardubicích v termínu 27.- 31. července 2021. Na programu se přes aktuální divadlu nepřející situaci intenzivně pracuje. Než však ho vyhlásí, můžete si přečíst rozhovor s dramaturgyní festivalu Kateřinou Fikejzovou Prouzovou k loňskému ročníku.
Hledáte pořádný výběr her? Napříč žánry a tématy? Zkuste náš výcuc z Listů agentury Aura-Pont z podzimu a zimy 2020. Případně letní či jarní doporučení na hry nabízené agenturou Aura-Pont či Dilia.
