Dění amatérského divadla k poslechu? To jsou Divadelní cancy!

Nový podcast Divadelní cancy si bere na paškál vše, co hýbe světem amatérského divadla. Jeho tvůrci – David Přikryl (DP), Libuše Vaněčková (LV) a Jiří Jahoda (JJ) – se jednou za dva týdny scházejí s vybranými hosty u mikrofonu, aby si popovídali o přehlídkách, režii, technice i zákulisních zážitcích, které jinde neuslyšíte. V tomto rozhovoru nahlédneme pod pokličku toho, jak se cancy rodí a co to všechno obnáší.

---

Další podcast o amatérském divadle? Ptám se i proto, že plno podcastů začalo… a taky rychle skončilo. Vydrží ten váš?

JJ: Myslím, že vydržíme. Ona je to dost Davidova zásluha. Navíc tím, že ho děláme ve třech, to má pár výhod, ať už je to různý pohled na divadlo, ale hlavně i to, že každému přijde důležité trochu něco jiného. Na otázku, která je v mé hlavě jasná jako facka a není důvod se na ni ptát, tak je položena někým dalším, pro koho tak jasná není. Myslím, že nabízíme s ohledem na naše složení pestrost dotazů. Prostě jsme začátek vtipu: “Přijde lampa, kůň a rabín do baru”.

LV: A mě by zajímalo, jak ten vtip končí. Je pravda, že podcastů je spousta. Jestli nám to vydrží, ukáže čas.

DP: Souhlasím s Jirkou. To je jako v amatérském divadle, kdybychom se neustále ptali: máme dost peněz na zaplacení práv k inscenaci? Otěhotní zase Líba? Vyžení Jirka vilu v Toskánsku a odstěhuje se? Když vás něco baví, tak to dělejte. Dost pomáhá, že Líba a já jsme určitě na autistickým spektru, takže máme problém s čímkoliv přestat.

Tak jinak…

Zeptám se jinak – čím je váš podcast odlišný?

DP: To je trošku oříšek. Rádi bychom byli podcastem pro všechny ochotníky. Což se ale dělá dost blbě. Některá témata jsou pro zkušené ochotníky nudná. Některá témata jsou pro začínající amatéry matoucí, protože neznají všechny detaily (hlavně známé figury a události ochotnického světa). Jsme si vědomi, že ne všichni si přehrají všechny naše epizody, ale to nevadí – já taky nechodím na všechna představení, která se ke mně donesou, ale chodím pravidelně a s chutí.

Taky jsme chtěli vytvořit další centrum, zdroj informací o amatérském divadle. Vznikl Divadelník, existuje facebooková skupina Amatérského divadla (nejen) v Praze, zanikl NIPOS (dnes NIProK?), ale co my víme, co se děje v Opavě nebo v Mikulově?

O rozdělení rolí

Trojice moderátorů je trochu neobvyklá. Máte mezi sebou rozdělené nějaké “role”? Například kdo je ten, co odbíhá k historkám, kdo drží tempo? Kdo hlídá čas?

LV: Ty role organicky krystalizují za pochodu. Naštěstí je nás míň než zpěváků v průměrné devadesátkové kapele a nevyvstává tak potřeba pro posluchače stylizovat charaktery.

JJ: Jsou mezi námi ti pracovití jako je David, ti systematičtí jako je Líba a ti, co přijdou.

Co vás jako trojici spojuje (kromě divadla)?

LV: Internet

JJ: Roman.

DP: Roman.

LV: Dobře, tak Roman.

Že neznáte Romana? Poznejte ho skrze podcast Divadelní cancy. Roman se na malou chvíli zjevuje v každém klasickém díle.

O výběru témat a hostů

A jak si vybíráte hosty a témata epizod? Děláte to podle sezony, přehlídek nebo podle toho, co vás zrovna pálí?

LV: Kouknu do sdílené tabulky, co se jmenuje Info pro Líbu, která nikoho nezná a zapíchnu prst.

DP: Hosty a témata si volíme podle toho, co nás zajímá. Zajímá nás historie a budoucnost Jiráskova Hronova? Sháníme mail na Honzu Julínka. Chceme vědět něco o režii? Jirka vytahuje telefon a volá Jardovi Kodešovi. Posluchači se ptají, kolik amatérské divadlo stojí a kde se na to bere? To by nás taky zajímalo. Tak hledáme a ptáme se. Osobně se nestydím za žádnou otázku, byť blbou, protože jediná blbá otázka je ta, co jste nepoložili.

JJ: Přesně. Někdy se člověk zeptá a zjistí, že ho ta otázka zavedla na věc, kterou ani sám nepředpokládal. Což se stalo třeba u informace o programových brožurách, když jsme se ptali na neduhy amatérských souborů.

Co to odstartovalo?

Co byl ten spouštěcí moment kdy jste si řekli: „Hele, uděláme podcast o amatérském divadle“?

DP: První byl, když se mi Líba v opilosti svěřila, že píše povídky. Tak jsem ji v opilosti pozval do kroužku autorů, který jsme s Jirkou už úspěšně dvakrát založili. Navzájem si tam kritizujeme a komentujeme naše kreativní snahy.

A ten druhý?

DP: Když jsem navštívil festival hororových filmů, v jehož rámci jsem se zúčastnil živého natáčení Recast podcastu, jehož koncept jsme vykradli a nazvali ‚Duel‘. Líba i Jirka byli ze začátku skeptičtí začínat právě tímto formátem, tak jsme se dohodli, že zkusíme klasický formát, kde si budeme zvát různé hosty a budeme se jich ptát na věci, co nás zajímají. No a pak jsem je na ten Duel stejně ukecal.

O výběru názvu

K formátu Duel se ještě vrátíme, teď bych se ale rád zeptal – proč právě cancy?

JJ: Určitě jsme chtěli, aby to byl nějaký divadelní slang a dlouho jsme přemýšleli, co to bude. Návrhů bylo několik, já navrhoval “Hadr dolů,” ale tím bych asi naznačoval posluchači, že to mají vypnout, nebo Pičičanda, což je vtipné slovo, ale zase by nás to trochu degradovalo. Takže jsme výběr zužovali a nakonec se kolektivně dohodli na tom, že použijeme cancy.

DP: Vycházeli jsme z principu, že nikdo nemůže říct, jak se má správně dělat divadlo. I kdyby se to devětadevadesáti divákům líbilo, tomu jednomu se to líbit nebude. A to jsem si trochu zapřeháněl. Prostě není to lineární rovnice, není to vyjmenované slovo, neexistuje jedna správná odpověď. A cancy v divadelním žargonu znamenají slova v textu, co můžete škrtnout, zapomenout, vynechat, a nic se nestane. Jsou to jen cancy.

Dosavadní hosté

Ke konci května 2025 bylo venku 7 dílů. Představte stručně hosty a témata jednotlivých dílů.

DP: Začali jsme kamarády, ať už profesionály, či amatéry, co nám měli co říct k divadlu v zahraničí, dramaturgii, přehlídkám, loutkám, Divadelníku (mrk mrk) a co nám rozšířili obzory.

JJ: Náš podcast je jako bábovka od babičky. Asi je to tím, že se s většinou hostů známe osobně, takže je to velmi přátelské. Stejně jako ta bábovka. Můžete ji koupit v krámě a bude dobrá, ale když ji přinese vaše babička, víte, že bude vždycky o pocit lepší. 

LV: Tak já do toho dám tu systémovost, kluci…

1. díl: Magdalena Schafferova o improvizaci ve Skotsku
2. díl: Jakub Pilař, předseda Amatérské divadelní asociace nejen o systému přehlídek
3. díl: Petra Richter Kohutová o dramaturgii, Databázi českého amatérského divadla a NIPOSu
4. díl: Jakub Hojka o Ilegumově divadelní společnosti a loutkářství
5. díl: Tomáš Čivrný o propagaci amatérského divadla a DS VOJAN Libice n. C.
6. díl: Jaroslav Kodeš o režii, dram. situacích a práci v rozhlase
7. díl: Jiří Jahoda o herectví a bizárech – první část |druhá část

Budoucí hosté

Díky, Líbo. Máte nějaký seznam vysněných hostů, které byste rádi pozvali? Prozraďte, na koho se můžeme v budoucnu těšit.

LV: Jako milovník imerzivního divadla vyhlížím někoho, kdo by mi poodkryl tajemství, jak podobné divadlo vzniká a jak se zkouší. Jak zařídit, že se paralelně odehrává x příběhů, nic není dřív nebo později a všechno do sebe přirozeně zapadá.

JJ: Myslím si, že teď budu mluvit i za Davida, protože Líba neměla to štěstí se s tím člověkem setkat, jinak bych mluvil určitě i za ni. Ale asi nás hodně mrzí, že u nás nemůže být jako host František Zborník, u kterého platí to, co řekl Werich na jedné z forbín: “Bernard Shaw tady moh bejt ještě dvě stě padesát let, protože pořád měl co říct”. František by, myslím, měl co říct ještě tak tři sta let. 

O dílčím formátu – Duel

Vraťme se k tomu formátu Duelů. O co teda vlastně jde?

LV: Duely beru smrtelně vážně, je to souboj na život a na smrt. Dva režiséři, jedna známá hra, neomezený rozpočet a profi herci, co nemůžou říct ne.

JJ: Je to takový hospodský skok do dálky, co bychom dokázali, kdybychom mohli. Jak jsem říkal, byl jsem na začátku skeptický, ale hodně mne to baví. Protože jen neobsazujete známé herce, ale vytváříte nějakou dramaturgicko-režijní koncepci a stavíte to představení od základu. A dá se tím krásně ukázat, že text je ten základní stavební kámen, ale na inscenátorech je pak ten přesah a způsob výkladu, který tomu mohou dát. Za mne je to ve finále hodně inspirativní a přitom by si člověk řekl, že je to vlastně taková blbost.

Ty umíš nalákat! Jaké inscenace jste už v Duelu stavěli?

JJ: Líbo?

LV: Kryju ti záda.

1. duel: Maryša
2. duel: Sluha dvou pánů
3. duel: Macbeth

Ohlasy posluchačů

Jaké máte zatím od posluchačů ohlasy?

LV: Poslouchá nás moje maminka, ne že by byla takový fanda do amatérského divadla, ale říká, že to dělá, aby mě taky někdy slyšela, asi málo volám domů.

DP: Roman nás poslouchá, ale Jirka nám nechce říct, jestli se mu to líbí.

JJ: Pravda je, že nás Roman poslouchá, a pravda je, že to nechci říci. Ale není to proto, že bych to tajil, ale kdybyste znali Romana, on je to takový Prof. PhDr. Jan Císař, CSc. moderní doby, mluví o nás tak sofistikovaně, že jsem to zatím ještě nepochopil. Možná se mu to líbí a možná ne.

Newsletter KUKÁTKO: Každý poslední den v měsíci můžete mít super informace a dosud nepublikovaný obsah portálu Divadelník.cz přímo ve své e-mailové schránce. Maximum exkluzivního obsahu, minimum recyklace. Přihlaste si odběr ZDE

Technické okénko

Jak to vlastně celé vzniká? Nahráváte spolu naživo nebo každý zvlášť?

DP: Zatím máme průměrně 1–2 technické problémy na epizodu. Nahráváme každý zvlášť, což má výhody i nevýhody. Těší nás, že lidi Líbě chválí, že to zní, jako kdybychom byli spolu ve studiu.

JJ: Já jsem velký stoupenec toho, abychom se scházeli u jednoho stolu, ale David s tím má pořád nějaký problém. Popravdě je náš bezkontaktní způsob natáčení super. David může být dál v Americe. Já a Líba v Praze. A hlavně můžeme sahat po hostech kamkoli a oni se připojí z pohodlí domova.

LV: S Davidem nás dělí oceán a nezanedbatelný časový posun. Ale jak říká Jirka, má to i své výhody, je to takové hygienické. Ale třeba někdy v budoucnu by se nám ten společný stůl mohl podařit. Jak říká klasik, slibem nezarmoutíš.

Davide, kolik času zabere střih jednoho dílu?

DP: Záleží na epizodě, nejkratší čas postprodukce byl 8 hodin, nejdelší 18 hodin. Za oboje může Líba.

LV: A já ti ehmmm, vlastně, jakoby za to prostříhání moc děkuju.

Kde podcast poslouchat?

Na jakých platformách je možné Divadelní cancy poslouchat?

DP: Těch je nepřeberně. Ale Líba to určitě spočítá. Jirka netuší, že to celé po nahrání i publikujeme.

LV: Na Spotify, Apple podcast, Youradio Talk, Cesky podcast a po nátlaku jsme přidali i YouTube, takže zatím na pěti, ale když jsem tuhle větu začínala, tak jsme byli jen na třech.

JJ: Cože? My to i publikujeme?

O aktivitách mimo podcast

A když zrovna neděláte podcast, jak vypadá vaše divadelní činnost? Hrajete, režírujete – kde? Jezdíte na přehlídky, ať už se svými inscenacemi nebo jako diváci?

JJ: Je pravda, že jsem v tuhle chvíli aktivní spíš herecky, kde nejnovější inscenace je asi Za Gaučem, kde jsem se pustil do odvážného počinu a text, který jsem napsal, režíruje na mou žádost Míra Řebíček, abych v tom mohl hrát. Je to výborná zkušenost. Potlačit autora a dát jako herec plnou důvěru režisérovi je náročné pro ego, ale myslím, že to vyšlo.

Dále bych upozornil, že v tomhle roce budeme derniérovat inscenaci Sex, kterou režíruje Jarda Kodeš a kde se spojili čtyři divadelní soubory (nučická Žumpa, pražský Máj, plzeňský Ragueneau a rumburský Hraničář). A ještě se souborem Sumus hraji v představení Bouře a Hidžáb a Hippokrates. Autorsky jsem si dal úkol, že udělám dramatizaci Velkého Gatsbyho, a to bych chtěl i režírovat. Protože mi režie chybí a trochu ji flákám. Přehlídky se snažím nějak stíhat. Určitě chci alespoň kousek Pikniku v Mostě a rád bych stihl poděbradský FEMAD.

LV: Jsem součástí studentského, teda už spíš alumni, divadla Viníci. Máme za sebou, řekla bych, úspěšnou sezónu, nazkoušeli jsme hru Fyzikové od Dürrenmatta pod vedením Matyáše Kožíška, kterého jste mohli slyšet v jednom z duelů a vystupujeme i s autorskou komedií Elišky Přítulové, Hledá se režisér.

DP: Já teď nic. Akorát píšu do šuplíků a Líba a Jirka (a Han) mi to kritizují a cupují na kousky. Což je hrozně fajn.

Díky za rozhovor. Zlomte vaz s další tvorbou, i tou mimopodcastovou!

Sledujte Divadelní cancy také na Facebooku nebo Instagramu.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!