Je to oslava mládí – říká o Loupežníkovi Iva Kahounová
Režisérka Iva Kahounová se po Dámské šatně pustila do Čapkova Loupežníka. Hra pojednává o prvních láskách a střetu s realitou. V případě boleradického spolku je ten střet s realitou o to víc hmatatelnější. Soubor spravuje divadelní budovu a na výpravu inscenací pak využívá darů od veřejnosti. Nejen o tom jsem si s Ivou povídal v otevřeném rozhovoru, který nahlíží hluboko do zákulisí boleradické scény.
Autor: Tomáš Čivrný
Přiznám se, že titul Loupežník z pera Karla Čapka je pro mě titulem neznámým. Prozraď, o čem to vlastně je?
IK: Tato hra je křehkou vzpomínkou na první zamilování, divoké mládí a sny, které tvrdě narazí na realitu spořádaného života. Loupežník v lidech probouzí vzpomínky na mládí, každému někoho připomíná, někoho z mládí – první lásku, komedianta, knížete, hulána… A když se proberou ze vzpomínek, ze zasnění, uvědomí si skutečnost, která je úplně jiná.
Co si konkrétně představit pod spojením „realita spořádaného života“?
IK: V případě naší hry na tuto otázku odpovídá nejlépe postava Profesora – práce, zodpovědnost, trpělivost, bezpečí a klid, stáří a jeho moudrost. Tato realita stojí v přímém kontrastu k postavě Loupežníka, který reprezentuje absolutní svobodu, mládí, bezprostřední cit a narušení všech zavedených pořádků.
Premiéra se uskutečnila v sobotu 28. 3. 2026. Jak dlouho jste zkoušeli?
IK: Zkoušeli jsme od října, tedy půl roku.
A co bylo na celém zkoušení to nejnáročnější?
IK: Asi udržet rovnováhu mezi přechodem od lehkovážné, až pohádková komedie o mládí a lásce na začátku, k postupně se měnící v téměř psychologické drama o ztrátě ideálů. Udržet tuto rovnováhu, aby inscenace nepůsobila roztříštěně, je těžké a vlastně si nejsem jistá, jak se nám to podařilo.
Společná témata
Tvou předchozí režií byla Dámská šatna, se kterou jste se dostali až na Krakonošův divadelní podzim. I v této hře, pokud se nepletu, hraje roli zamilování a divoké mládí.
IK: V Dámské šatně herečky řeší spíše své vztahy s muži a následná zklamání, lásku ke kumštu nebo vliv profese na soukromý život. O „divokém mládí“ bych tam úplně nemluvila, s Čapkovým Loupežníkem mají společný snad jen ten motiv milostného rozčarování. Tyto dvě hry bych k sobě tedy nekladla. Pokud bych měla hledat paralelu k motivu divokého mládí, sáhla bych spíše ke své inscenaci Pohádky máje. Tamní Ríša je v podstatě takovým „loupežníkem“ – zlodějem dívčích srdcí.
Co tebe jako režisérku na těchto tématech láká?
IK: U obou her je to především jejich poetičnost, krása a čistá radost ze života. Je to oslava mládí. Možná si takové příběhy vybírám právě proto, že už sama mladá nejsem a ráda se k té energii skrze divadlo vracím.
Přihlaste si odběr newsletteru Divadelnik.cz a dostávejte 1x měsíčně unikátní a exkluzivní obsah přímo do svého mailu.
Sbírka
Ke konci ledna 2026 jste odstartovali sbírku na výpravu této inscenace. 42 přispěvatelů vám poskytlo celkem 25 300 Kč. Jak velká část nákladů na Loupežníka to vlastně je?
IK: Odpovím ryze matematicky. Menší polovina nebo větší třetina. Vyber si.
Není to poprvé, co získáváte podporu prostřednictvím sbírky na portálu Darujme.cz. Co bys poradila souborům, které o tom způsobu financování čtou/slyší prvně? Na co si dát pozor, čemu věnovat pozornost?
IK: Žádné nástrahy v tomto počínání nevidím. Na portále je třeba se zaregistrovat, vložit projekt, určit si cílovou částku a pak propagovat. Myslím, že je to velmi bezpečný způsob sbírky.
Ještě chvíli bych rád zůstal u té výpravy. Scénář předepisuje zeď, pevná vrata, balkon, ideálně celou vilu. Kdo se chopil návrhu a realizace scénografie?
IK: Mám dceru scénografku, která vytvořila návrh, vypracovala technické výkresy a místní zruční řemeslníci podle toho vše zhotovili. Potom opět s dcerou v čele jsme ještě s dalšími členy hereckého souboru „nahazovali“ omítku, natírali, lakovali.
O podpoře a pozici produkční
Váš divadelní spolek má ve správě budovu divadla. Jakou podporu máte od městysu? A co sponzoři?
IK: Budova patří místní organizaci Orel. Divadelní spolek je zde v nájmu, a to exkluzivním. To znamená, že sice můžeme budovu využívat ke všem svým aktivitám bez omezení, ale za tento komfort platíme péčí o provozuschopnost budovy, tzn. řešíme revize, údržbu, opravy. O výdaje na velké opravy se dělíme s majitelem. Městys Boleradice podporuje činnost spolku dotacemi na akce, nikoliv na provoz. Podobně sponzoři se zaměřují na podporu nějaké akce – např. přehlídky.
Na webu jsem také objevil výzvu, že hledáte člověka na pozici produkčního. Má jít o výpomoc s provozem divadla, ekonomikou a reporting správní radě. To už zní hodně robustně a profesionálně. Pusť nás trochu do zákulisí a dej ochutnat, jak to divadlo v Boleradicích vlastně řídíte.
IK: Toto souvisí s předchozí otázkou. Abychom vydělali na provoz budovy, musíme uvádět více představení než jsme sami schopni vyprodukovat. Zveme hostující soubory, máme dvě řady předplatného, pořádáme koncerty, pronajímáme budovu i dalším pořadatelům. A to vše zabezpečujeme ve volném čase a samozřejmě zdarma. Časy se mění, lidé už nemají jen jednoho koníčka a chtějí mít víc volného času. Proto produkční. Odebere trochu práce na poli programovém – bude se starat o program divadla, sjednávat hostující soubory, hledat příležitosti. Správa budovy nám zatím zůstane. Až vyzkoušíme, jestli si produkční „na sebe vydělá“, můžeme se posunout dál a zaměstnat třeba správce budovy… Ale to už předbíhám. Aktuálně, v březnu, nastoupila paní produkční, seznamuje se, zapracovává. Držíme pěsti jí i sobě.
Reprízy a přehlídky
Díky a teď už zpátky k Loupežníkovi. Prozraď prosím termíny repríz a prvních zájezdů.
IK: Po březnových a dubnových reprízách zatím zájezdy nechystáme, možná na podzim. Doporučuji sledovat naše webové stránky nebo Facebook.
Jsi zastáncem, že představení se má nejdřív „obehrát“ a pak až s ním vyrážíte na přehlídky nebo naopak jedete co nejdřív od premiéry, takříkajíc za čerstva? Ať tak či onak, na kterou přehlídku zamíříte?
IK: Vyrážíme „za čerstva“. Na konci dubna budeme na krajské přehlídce Hanácký divadelní máj v Němčicích nad Hanou. Z mého pohledu je to lepší v tom, že herci jsou ještě nadšení. A toto nadšení může obrousit nedokonalosti, které s sebou málo obehraná hra nese.
Snad už jen na závěr – odskok k tomu, co vás čeká během dubna.
IK: V dubnu náš divadelní spolek čeká asi největší akce roku, regionální postupová přehlídka Mrštíkovo divadelní jaro. Bude v termínu 15.-19. dubna, přihlásilo se šest souborů, které se utkají o postup na národní přehlídku KDP ve Vysokém nad Jizerou. Srdečně zvu k její návštěvě.
Díky za rozhovor.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
