Do třetice všeho Vojanovského
Když se v roce 2024 v hlavě Lukáše Frydrycha zrodil nápad svolat na jedno místo všechny tuzemské ochotnické soubory nesoucí v názvu jméno slavného herce Eduarda Vojana, málokdo tušil, jak silná tradice právě vzniká. Po premiérovém setkání v Desné a loňském druhém ročníku v Libici nad Cidlinou se pomyslná štafeta přesunula na Svitavsko. Letošní třetí setkání Vojanů hostil v sobotu 23. května divadelní soubor v Brněnci.
Číslovka tři s sebou přinesla drobnou organizační daň v podobě nižší účasti. Z celkových šesti pozvaných spolků dorazily tentokrát čtyři. Na síle prožitku to však setkání neubralo ani o píď. Naopak. Od prvních okamžiků se Brněncem šířil pocit, který přesně vystihla jedna z účastnic Vlaďka Koďousková z DS Vojan Desná Mladá haluz:
„Člověk měl pocit, že se opravdu sjela jedna velká divadelní rodina. A jak už to v rodinách bývá – hodně se povídalo, smálo, vzpomínalo… a hlavně nikomu se nechtělo domů.“
Zázemí jako na divadelním all inclusive
Jako hostitelský soubor jsme chtěli pro naše divadelní souputníky připravit to nejlepší možné zázemí, což se díky nově zrekonstruovaným prostorám povedlo na jedničku. Centrem veškerého dění se stal modernizovaný společenský sál situovaný v těsné blízkosti historické Schindlerovy továrny.
Spojení genia loci staré industriální architektury s moderním komfortem hosty doslova nadchlo. Domácí tým se, ve spolupráci s několika členkami vysockého souboru Divadla Krakonoš, postaral o nadšené přijetí.
Nechybělo bohaté občerstvení a někteří z hostujících ochotníků se nechali slyšet, že si v Brněnci chvílemi připadali spíše jako na luxusním zájezdu typu all inclusive než na klasickém divadelním setkání.
Naše fabrika: Když divadlo tvrdě vtáhne do reality
Hlavním bodem programu a vrcholem celého setkání bylo uvedení inscenace Naše fabrika. Jde o projekt, který plně využívá specifika zdejšího místa a jeho pohnuté historie. Pro diváky z ostatních vojanovských spolků to byl podle jejich vlastních slov zážitek, ze kterého mrazilo. Jak uvedla další z účastnic: „Přijela jsem se podívat na divadlo a ocitla jsem přímo v ději v pohřebním průvodu za rakví továrníka Arnolda Löw-Beera.“
Představení nenechalo nikoho chladným. Syrová atmosféra, autentická jízda v „dobytčáku“, štěkot psů a všudypřítomný křik vyvolaly v divácích absolutní ticho, v němž by se dalo napětí krájet. Právě schopnost neubíhat od reality, ale naopak do ní diváka velmi tvrdě a nekompromisně vtáhnout, vynesla celému inscenačnímu týmu obrovský obdiv a uznání od kolegů z branže.
Tradice, kterou by byla škoda ztratit
Třetí setkání Vojanů opět ukázalo, že jde o hlubokou potřebu sdílení, upevňování divadelního přátelství, sbírání společných zážitků a dobíjení baterek mezi „svými“ – i za cenu toho, že člověka po dlouhé cestě tam i zpět a propovídaném čase druhý den bolí úplně všechno.
Vojanovská rodina už teď upírá zrak k příštímu roku. Doufejme, že se opět najde místo a motivace, kde se tato jedinečná komunita znovu sejde. Byla by totiž obrovská škoda takto krásně nastartovanou tradici ztratit.
Za divadelníky z Brněnce děkujeme všem za účast a skvělou energii.
Na čem jednotlivé soubory pracují?
Pusťte si krátkou reportáž, která vám přiblíží aktuální plány souborů z Desné, Brněnce, Studené a Libice nad Cidlinou. Své si řeklo i Divadlo Krakonoš z Vysokého nad Jizerou.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
