Generace R Divadla RADAR

V listopadu loňského roku uvedlo Divadlo RADAR novinku. Výjimečně nešlo o inscenaci, nýbrž o první díl pořadu s názvem Generace R, který byl publikován na Youtube kanále divadla. Za pořadem stojí dlouholetí členové Divadla RADAR – Michael Simandl (MS) a Matouš Martínek (MM). Jak se nápad na pořad zrodil? Co obnáší natáčení a celková příprava? A na jaké další hosty se mohou diváci těšit? Na to vše odpoví oslovené duo tvůrců.

Michael Simandl, autor talkshow Generace R. Narodil se v Praze v roce 1997. V Divadle Radar působí od roku 2008. Hlavní technik Divadla Radar, vedoucí souboru Čerttěvem a člen souboru Za oponou.

Matouš Martínek, moderátor talkshow Generace R. Narodil se v Praze v roce 1998. V Divadle Radar působí od roku 2009. Technik souboru Načerno, člen souboru Za oponou a hostující člen souboru Štronzo.

Na webu divadla uvádíte v popisu pořadu Generace R toto: „Během třicetiletého fungování našeho divadla si jím prošla pěkná řádka osobností. Přinášíme vám rozhovory s bývalými i aktuálními členy, ve kterých si povídáme nejen o tom, jakou roli hrál či stále hraje RADAR v jejich životě.“ Jaké číslo se skrývá pod slovním spojením „pěkná řádka“?

MM: My jsme použili slovní spojení „pěkná řádka“ čistě z racionálního důvodu, protože není úplně možné vyčíslit přesný počet osobností, kteří si Radarem prošli nebo v něm pořád tvoří. Ať už jsou to herci, které vídáme v divadlech, na televizních obrazovkách, úspěšní režiséři či lidé ze zcela jiných oborů. Jenom v současnosti čítají všechny dospělé soubory kolem 100 členů, a když k tomu přičteme, jak dlouho Radar funguje a kolik lidi se v něm vystřídalo, docházíme k jasné odpovědi „pěkná řádka“.

Kvůli nebo díky pandemii?

Vznikl by „radarovský“ pořad nebýt pandemie?

MS: Nápad na takový pořad jsem v hlavě nosil delší dobu, prvně se ta myšlenka zrodila na začátku března minulého roku. Tehdy jsem začal digitalizovat z VHS kazet záznamy inscenací, zkoušek a obecně života v Radaru z minulých let. Když jsem se díval na všechna tato videa, tak mi došlo, jak bohatou a pestrou historii naše divadlo má, ale taky to, že ji zná docela málo lidí. Já do Radaru chodím přes 14 let a spoustu věcí jsem taky netušil.

Ten den se mi v hlavě zrodil nápad na Generaci R.“

Nicméně definitivně mě v tom utvrdila, a to si doteď pamatuji, zkouška souboru Čerttěvem (soubor pro děti ve věku 12-14 let). Objasňoval jsem dětem, kdo je kdo na fotkách z inscenací starších souborů a uvědomil jsem si, že skoro nikdo nikoho nezná, a když už, tak jen ty, které jezdí jako vedoucí na letní dětský tábor. Ten den se mi v hlavě zrodil nápad na Generaci R. Původně jsme chtěli vydat první díl se začátkem letošní sezóny. Tou dobou však byla naplánovaná odložená premiéra Probuzení jara (pozn. red. rozhovor k Probuzení jara zde), ve které oba účinkujeme, a proto premiérový díl vyšel až v listopadu.

Pořad tedy vznikl především jako zdroj informací pro mladou generaci „Radaráků“? To je cílová skupina?

MS: My jsme si stanovili dva cíle, a to seznámit mladší „Radaráky“ nejen s historií divadla, ale taky s osobnostmi našeho divadla. Zároveň, a to je cíl druhý, chceme divákům přiblížit, jak to vypadá za scénou a co probíhá v Radaru, když se tam nehraje a třeba se jen zkouší.

Forma, moderátor a název

Bylo na stole více forem pořadu?

MS: Já jsem chtěl od začátku, aby to bylo formou „talkshow“, tedy host a moderátor, co klade otázky. I když, a to se musím přiznat, uvažoval jsem o verzi, kde by byl na kameře jenom host, ale tuto myšlenku jsem celkem rychle opustil. Jakmile jsem byl plně rozhodnutý o formátu, tak jsem začal hledat vhodného moderátora.

Na pozici moderátora jsi vybíral z vícero kandidátů?

MS: Oslovil jsem kolegu ze souboru Za oponou Matouše Martínka, o kterém jsem věděl, že má zkušenosti před kamerou a nebojí se před ní mluvit. Nikoho dalšího jsem hledat nemusel, protože Matouš si chtěl vždy něco takového zkusit. Dokonce hned přišel s dalšími možnostmi, které jsme posléze zakomponovali do současného formátu Generace R.

O jaké konkrétní možnosti šlo?

MM: Například jsem vymyslel způsob nazvučení celé talkshow. Využívat dva mikrofony, přičemž jeden není v záběru vidět. Ale hlavní výhoda naší spolupráce je, že se doplňujeme. Jeden z nás něco vymyslí a druhý tu myšlenku dotáhne do konce.

A název pořadu “Generace R” byl taky vybrán takříkajíc na první dobrou?

MM: Pracovních názvů jsme ze začátku měli hned několik a výběr nebyl vůbec jednoduchý. Prioritou pro nás byla údernost, snadná zapamatovatelnost a výpovědní hodnota. Takže návrhy jako „talkšou(st)“ mi Michael zakázal nadále rozvíjet.

MS: My jsme obecně rozdělováni do určitých generací podle věku, a právě v Radaru se jich setkává hned několik. A proč R? R jednoduše jako Radar.

Technické zajištění, příprava, realizace

Formu pořadu – talkshow jsme už zmínili, ale ještě bych se rád zeptal – proč kamera? Nahrávání audia, tedy podcastu vám nestačilo? Proč?

MS: Chceme ukázat konkrétní tváře, které stojí za tím, co v Radaru vzniká nebo vznikalo. A proto jsme zvolili formát videa. Za mě je to nejvhodnější způsob, což je samozřejmě jenom můj názor.

MM: Navíc video má tu výhodu, že z něj lze poslouchat jen zvuk. Zatímco podcast je o možnost sledovat obraz ochuzen. A pak taky podcasty dneska dělá každý.

Jak to máte s technikou? Půjčujete si ji – od koho, kde? Vlastníte ji?

MM: Já se už od základní školy ve svém volném čase věnuji focení. Takže za ty roky se nějaká ta obrazová technika u mě doma nastřádala. A v loňském roce jsem se konečně rozhoupal koupit si zvukovou kartu a mikrofon, abych si mohl doma nahrávat své písničky. Takže většinu techniky pro začátek jsme měli.

Kdo patří do “štábu” (realizačního týmu)?

MS: Matouš.

MM: A Michael.

MS: Formát, který jsme si nastavili má tu výhodu, že si produkci, a i následnou post produkci, jsme schopni dělat sami.

Příprava a průběh natáčení

Když jsme u té produkce – jak to celé vlastně probíhá? Kolik času zabere příprava, kolik samotné natáčení?

MS: Příprava moc času nezabere, když nepočítám nabíjení baterie do kamery a foťáku. V podstatě stačí jenom namířit správně kamery, nasvítit scénu a zapojit mikrofony. Po zvukové zkoušce jsme připraveni na hosta.

MS: Produkce probíhá pokaždé víceméně stejně. Mám sepsaný seznam „radaráků“, ze kterého čerpáme, když vybíráme dalšího hosta. Přičemž v samotném výběru máme slovo oba. Hosty vybíráme tak, abychom střídali jak členy souborů, tak části široké spektra profesí, které divadlo nabízí. Jinými slovy, nenatočit dva díly o tom samém jen s jinými hosty. Jakmile se na někom shodneme, tak ho oslovím. Pokud se dohodneme na realizaci a zkorigujeme naše termíny, už natáčení nestojí nic v cestě.

Dobře, a jak vypadá příprava moderátora na daného hosta?

MM: Na začátku je vždy bodový scénář od Michaela, jehož otázky se zaměřují na hostův život v Radaru. Zatímco on brouzdá archívem, tak já přemýšlím nad otázkami z osobní sféry. Dohledávám si a ověřuji si informace o osobním životě například i na sociálních sítích. Ale ve směs hovoříme o věcech, které o sobě víme. Například tím, že jsem v Radaru od roku 2009, měl jsem možnost vidět většinu inscenací na živo. A jak dlouho celá příprava trvá, to se nedá s jistotou říct.

Systém dvou hostů

A když se s hostem sejdete na place?

MM: Po přátelském přivítání a seznámení s otázkami jdeme na rozhovor samotný. Ten necháváme volně plynout a jen občas ho směřujeme zpět do připravených kolejí. Michael si mezitím dělá poznámky, na základě kterých, pak některé otázky dále rozvíjíme. Z počátku jsme natáčeli během odpoledne jeden rozhovor, ale teď jsme najeli na systém dvou hostů: jeden před obědem a druhý „po o“. Díky tomu nemusíme natáčet každý měsíc s obavou vidiny do budoucna, kdy nebude možné mít sál k dispozici tak často, až se divadla vrátí do zajetých kolejí.

Postprodukce

Máte dotočeno, rozejdete se domů a na řadu přichází postprodukce…

MS: Ano, Já se starám o editaci videa a jeho vydání na Youtube a Matouš čistí zaznamenaný zvuk do finální podoby, kterou mi pak pošle.

MM: Na které začnu pracovat až poté, co mě Míša po třetí poprosí, abych mu to už konečně poslal.

MS: A když mi to Matouš konečně pošle, tak si srovnám zvuk s obrazem a začne 4hodinový maraton editace videa, kam dodávám i ukázky z výše zmiňovaného digitalizovaného archívu. Po exportaci a nahrání videa na youtube si myslím, že celá postprodukce zabere takových hezkých 8 hodin.

Vývoj a zapracování nápadů

Po třídílném rozhovoru s Luďkem Horkým přibyla jedna kamera a začali jste stříhat polodetail na hosta a záběr celku. Plánujete ještě nějaké další technické “updaty”?

MS: Je tomu tak. V prvním díle jsme měli jenom jednu kameru, ale pak se nám povedlo sehnat druhou, což dost pomohlo kvalitě. U třetí dílu jsme například začali využívat nové a lepší mikrofony a teď u posledního dílu jsme poprvé vyzkoušeli 4K kameru na záběry „celku“. Takže, jak vidíte, pořád se snažíme zvedat celkový dojem a kvalitu pořadu. Ale tím, že přece jenom jsme divadlo, a ne filmové studio a většinu zařízení máme z vlastních zásob, tak je to trochu složitější. Do budoucna bychom se rádi zaměřili na osvětlení a následné vyvážení barev u kamer. To je aktuálně asi největší technický problém.

Vznikají při natáčení nějaké zajímavé vtipné historky, o které by bylo možné se podělit? Chystáte například sestřih nepovedených záběrů?

MS: No, upřímně jsme nad tím nepřemýšleli. Nám zatím moc nepovedených záběru ani nevzniklo, a pokud, tak nejsou zajímavé a ani vtipné, ale do budoucna je možné, že něco takového uděláme, bude-li o to zájem. Uvažovali jsme nad „experimentálním“ dílem, který by byl vysílán živě a tam by byla vidět i příprava pořadu. To je ale zatím jenom ve hvězdách. Teď se soustředíme na běžné díly.

Sledovanost a propagace

“Vycházíte” pravidelně v neděli, je to tak? Proč neděle?

MS: Ano, v podstatě vycházíme každou neděli. Jenom bych to rád upřesnil. Vždy první neděli v měsíci vyjde nový díl s novým hostem a v případě, že je dílů se stejným hostem více, tak každou následující neděli se na Youtube objeví další. Neděli jsme si vybrali vlastně ze dvou důvodů. U nás v divadle se velmi často hrálo v neděli, kdy se divák mohl odreagovat před nadcházejícím pracovním týdnem a o něco podobného jsme se pokusili my. A druhý důvod je čistě časový. Přes týden nestíháme s Matoušem editovat a když vydáváme díly až v neděli, tak máme na střih celou sobotu.

Jste spokojeni s dosavadní sledovaností? Jak, a kde všude, jednotlivé díly pořadu propagujete?

MS: Co se týče sledovanosti, tak si nemáme na co stěžovat. Samozřejmě, že se sledovanost odráží podle daného hosta, ale co vidím jako velkou výhodu, je, že naše videa nemají pomyslné datum spotřeby. Aktuální budou i za pár let, takže spousta diváku si k nim cestu teprve najde. Nicméně i tak se nám daří držet stabilní sledovanost, přestože jsme pořád na začátku. A to i díky propagaci, na které pracujeme. Konečně jsme založili po dlouhé době oficiální Facebook Divadla Radar jako celku, kde o Generaci R pravidelně píšeme. Stejně tak propagujeme i na Instagramu souboru Za oponou, jehož jsme součástí. A samozřejmě na našem webu.

K datu 13. 2. 2021 je online celkem 7 dílů s celkovým počtem přes 1 000 zhlédnutí.

MS: Za co jsem rád, jsou ohlasy, které jsou ve směs pozitivní. Najde se mezi nimi i konstruktivní kritika a ta je většinou ku prospěchu věci a vlastně se nám snaží pomoc. Doufám, že to tak bude i nadále.

Budoucnost pořadu

Plánujete natáčení i po “koroně” nebo je to čistě záležitost pro “oživení” současného stavu?

MM: Určitě ano. Korona nám v něčem i paradoxně pomohla při vzniku Generace R, ale až svět bude zase normální, tak my určitě neskončíme. Máme vymyšlených mnoho dílů dopředu a taky speciály, které budou věnovány historii jednotlivých souborů. Pomyslnou dovolenou budeme mít jenom přes prázdniny, tedy mimo sezónu, kde budeme snad objíždět divadelní přehlídky třeba zrovna s Probuzením Jara a nebo budeme trávit čas na našem letním táboře.

Na jaké hosty se můžeme těšit v následujících měsících?

MS: Do konce sezóny se můžete těšit na další zajímavá jména z našeho divadla. Třeba hned v březnu vydáme rozhovor s Lukášem Křížkem. Navazovat budeme rozhovorem s Eliškou Toperczerovou, Lucii Valenovou a v červnu zakončíme divadelní rok rozhovorem s Martinem Písaříkem. No a do budoucna bychom samozřejmě rádi pozvali všechny zajímavé „radaráky“ a taky dnes už třeba významné osobnosti jako jsou: Vojta Dyk, Lenka Zahradnická, Jiří Panzner, Vojtěch Vondráček, Štěpán Pácl a mohl bych pokračovat dál. Myslím, že se máte ještě na co těšit.

Do poloviny února 2021 uveřejnil tandem Michael Simandl a Matouš Martínek na Youtube Divadla RADAR rozhovory s Luďkem Horkým, Bárou Heřmánkovou, Ondřejem Pečeným a Janou Kobesovou.

Ještě jste talkshow divadla RADAR neviděli? A máte chuť? Sledovat jej můžete po kliknutí níže: