Jak se obnovuje divadelní přehlídka? Trhové Sviny 2026
Po tříleté pauze se do Trhových Svinů vrací krajská přehlídka venkovských divadel s postupem na Krakonošův divadelní podzim. O náročném restartu tradice a roli Svazu českých divadelních ochotníků (SČDO) jsem mluvil s organizátorem Jiřím Čajanem a předsedkyní svazu Vlaďkou Koďouskovou.
Jiří, tři roky jsou v divadelním životě dlouhá doba. Co bylo tou hlavní příčinou odmlky?
JČ: Za touto pauzou byly vlastně dva hlavní důvody. Jednak rekonstrukce kulturního domu, která nám na čas úplně vzala zázemí, a pak jeden ročník, kdy se nepřihlásilo dost souborů, aby mělo smysl přehlídku pořádat.
V jaké kondici se přehlídka v roce 2026 vrací?
JČ: Na její přípravě se podílí částečně obměněný tým, což s sebou přináší novou energii a chuť věci posouvat dál. Zároveň ale navazujeme na to, co tu fungovalo dřív, takže nejde o žádný radikální restart, spíš o přirozené pokračování tradice. O to víc si vážíme toho, že ji můžeme znovu pořádat, a upřímně se na ni těšíme.
Nejtěžší bylo znovu všechno rozhýbat
Restartovat tradici po takové pauze bývá často těžší než začít úplně nanovo. Co pro vás bylo v rámci obnovených příprav tím největším oříškem?
JČ: Nejtěžší bylo znovu všechno rozhýbat. Když přehlídka běží pravidelně, má své zázemí, kontakty a soubory s ní počítají. Po tříleté pauze bylo potřeba tohle všechno znovu obnovit. Úplně zásadní bylo sehnat dostatek souborů, aby přehlídka vůbec splnila podmínky pro pořádání. Nakonec se to povedlo, i když to bylo opravdu těsné. Na druhou stranu jsme tu pauzu mohli vnímat i jako nový začátek a příležitost některé věci nastavit trochu jinak. Velkou pomocí v tomhle směru pro mě byla paní Vlaďka Koďousková z SČDO, bez které by se návrat přehlídky realizoval jen velmi těžko.
Jsou diváci po tříletém „půstu“ hladoví po divadle? A jaká byla odezva samotných souborů, když se otevřelo přihlašování?
JČ: U diváků to teprve uvidíme, ale věřím, že návrat přehlídky může být pro řadu z nich příjemná změna a důvod zase do divadla vyrazit. Přehlídka má u nás tradici a své publikum si v minulosti vždycky našla.
Co se týče souborů, tam byla situace složitější. Některé soubory využily jiné přehlídky. Na druhou stranu ale obnovení přivítaly, což nás samozřejmě potěšilo. O to víc si vážíme toho, že se nakonec podařilo dát program dohromady.
Příležitost pro novinky
Využíváte návrat i pro zavedení nějakých novinek? Napadají mě diskuze s diváky, seminář pro účastníky přehlídky, pestřejší nabídka baru…
JČ: Návrat jsme určitě brali i jako příležitost některé věci trochu posunout. Nechtěli jsme ale přehlídku překopat úplně od základu, spíš ji citlivě doplnit a oživit. Novinkou je například hodnocení lektorským sborem za účasti veřejnosti, které může být zajímavé jak pro samotné soubory, tak pro diváky. Největší změnou je ale bezesporu zázemí – přehlídka se vrací do zrekonstruovaných prostor kulturního domu, včetně divadelní kavárny, která nabízí mnohem příjemnější prostředí pro setkávání. A právě na setkávání, lidi, atmosféru se nejvíc těším.
SČDO jako garant i záchranné lano
Vlaďko, jakou konkrétní roli sehrálo SČDO v celém procesu obnovy? Potažmo ty jako předsedkyně. Šlo spíše o metodickou podporu, nebo jste přiložili ruku k dílu i na jiných frontách?
VK: Myslím, že hlavní zásluhu na obnově mají především pořadatelé v Trhových Svinech – ti do toho znovu šlápli s velkou energií. Já jsem se spíš snažila přiložit ruku k dílu a nenechat je v tom samotné. Přeci jen tříletá pauza v divadelním životě je docela znát a mezitím se leccos změnilo – zpřesnily se propozice, některé věci se posunuly. Moje role byla hlavně podpůrná, ale ne jen „na dálku“. Nabídla jsem konkrétní pomoc a letos se zapojím aktivně i přímo do dění přehlídky jako tajemnice poroty. Jinými slovy – nejen radit, ale taky být u toho.
Když se podíváš na systém postupových přehlídek venkovského divadla, jak důležitý článek v tom řetězci Trhové Sviny představují?
VK: Velmi důležitý! V každé oblasti by měla být alespoň jedna postupová přehlídka a v jižních Čechách teď tři roky žádná nebyla, což je opravdu znát. Přitom místní soubory jsou skvělé, takže o to větší radost máme z toho, že se přehlídka v Trhových Svinech znovu rozběhla.
Je pravda, že ještě nemám všechny soubory úplně „zmapované“, mimo jiné i proto, že jižní Čechy zatím nemají přímé zastoupení v SČDO. To ale nic nemění na tom, že mě dění v regionu zajímá a že bychom rádi byli nápomocní všem – bez ohledu na to, jestli jsou členy, nebo ne. A samozřejmě, kdyby se k nám chtěli přidat, budeme jen rádi. Ale to už je čistě na nich – my máme dveře otevřené pro všechny…
Přehlídkové limity
Krakonošův divadelní podzim (KDP) disponuje deseti hracími sloty a s návratem Trhových Svinů máme nyní v republice přesně deset postupových přehlídek venkovského divadla. Pokud každá porota využije právo nominace, program ve Vysokém je plný a pro soubory, které byly z jiných regionů „pouze“ doporučené, de facto nezbývá místo. Není to škoda z hlediska kvality, pestrosti a příležitostí?
VK: To je otázka, na kterou se neodpovídá úplně snadno. Ano, z určitého pohledu to škoda být může – člověk by si přál vidět co nejvíc zajímavých inscenací. Jenže týden bohužel není nafukovací. Já mám ale plnou důvěru v jednotlivé poroty, že nominují opravdu to nejlepší, co se v daném roce „urodí“. A to by mělo tvořit základ programu. A pokud pak zbyde prostor i na některé doporučené inscenace – což se upřímně řečeno téměř vždycky nějak podaří – je to spíš příjemný bonus. Takové malé „ještě něco navíc“, co může program hezky zpestřit.
Má se systém měnit?
Na KDP se většinou hraje jedno představení dvakrát denně. SČDO je vyhlašovatel KDP. Je na stole, nebo alespoň v rovině diskuze, možná změna tohoto systému? V letošním roce jste posunutím hranice „počtu obyvatel“ otevřeli krajské postupové přehlídky ještě více venkovským souborům. Více zájemců, ale počet hracích míst na KDP zůstává stále stejný. Právě k tomu mířím.
VK: Ano, tohle vlastně přímo navazuje na předchozí otázku. Tenhle problém na stole máme a vrací se pravidelně. SČDO je sice vyhlašovatelem KDP, ale zároveň respektujeme možnosti pořadatele, tedy přípravného výboru. A ti se – bez debat – snaží nabídnout co nejširší a nejpestřejší program.
Kde je takříkajíc zakopaný pes?
VK: Narážíme na realitu: čas, finance i organizační kapacity mají své limity. I tak se formát postupně vyvíjí – třeba loni hrály dvakrát denně už jen dva soubory. Pořadatelé navíc zařazují dopolední představení pro děti a studenty, takže se celkový počet titulů přirozeně navyšuje.
Co varianta hrát 2-3 rozdílná představení denně?
VK: Variantu, že by se hrálo od rána do večera každý den, ale dlouhodobě odmítáme. Chceme zachovat to, co dělá Krakonošův divadelní podzim jedinečným – tedy nejen sled představení, ale i prostor pro setkávání, semináře a sdílení zkušeností. Není to „běh na čas“, ale živé divadelní setkání.
A upřímně – pokud soubory o KDP opravdu stojí, nemusí čekat jen na nominaci. Ať přijedou, zapojí se, nasají atmosféru. O to větší pak bývá chuť se sem vrátit „oficiálně“.
Díky za rozhovor.
Program přehlídky Trhové Sviny 2026
Lektorský sbor přehlídky Trhové Sviny 2026
Petr Kolínský
scénograf, pedagog
Absolvoval DAMU obor scénografie, kde posléze působil také jako pedagog. Kromě realizací pro divadlo a film se zabývá přesahem do výstavnictví. Vysoce hodnoceny jsou jeho realizované výstavy na Pražském hradě či v Náprstkově muzeu, na světových výstavách EXPO nebo ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře.
Petr Theodor Pidrman
pedagog, lektor, herec a zdravotní klaun
Vystudoval ateliér Divadla a výchovy na JAMU a pohybuje se mezi amatérským, nezávislým i profesionálním divadlem a studentstvem Masarykovy univerzity. Jako lektor se pravidelně setkává s účastníky přehlídek přednesu, dětského i amatérského divadla. Ve své práci rád otevírá prostor pro hravost, setkání a opravdovost. Občas se stane zázrak a během práce se objeví divadlo.
Tomáš Čivrný
herec, režisér, šéfredaktor Divadelnik.cz
S amatérským divadlem začínal jako herec v libickém spolku VOJAN. Tato zkušenost u něj vybudovala celoživotní vášeň, kterou postupně přetavil do režijní a lektorské činnosti, moderování diskuzních klubů a redakční práce. K lektorské roli přistupuje s přesvědčením, že otevřená a upřímná diskuze se soubory je pokračováním tvůrčího procesu – prostorem pro hledání nových možností, impulsů a vzájemné inspirace.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
