Volfířov ožije divadlem. Startuje nový festival La-Dění

Volfířov, malá obec kousek od Dačic (Jihočeský kraj), letos poprvé zažije festival neprofesionálních divadelních souborů s názvem La-Dění. Kdo a Proč se rozhodl v obci o 750 obyvatelích uspořádat přehlídku? A co všechno diváky během podzimu čeká? O zákulisí nového festivalu jsem si povídal s Milanem Krotkým.

---

O festivalu a jeho vzniku

Milane, odkud se vzal nápad na festival La-Dění? Byla to spíš spontánní myšlenka nebo dlouhodobý záměr? Pokud se nepletu, ve Volfířově není žádný aktivní divadelní spolek.

MK: Je pravda, že ve Volfířově není aktivní divadelní spolek. V místním kulturním domě se ale už před covidem čas od času představení amatérských divadelníků konala. A právě na to jsme se rozhodli navázat. Přišlo nám ale fajn dát těmto představením nějakou společnou střechu, a tak jsme se začali bavit o takovém menším festivalu, který dostal název La-Dění.

Název zní hravě. Kdo s ním přišel a co přesně má symbolizovat? Je v tom nějaký odkaz přímo na místo dění, na Volfířov?

MK: Název La-Dění je můj nápad. Líbila se mi hravost a zvukomalebnost toho slova. A pak taky, že už v názvu je ukryto jedno z hlavních poselství festivalu, tedy: pojďte se společně potkat a naladit na sledování divadla. Slovo za pomlčkou zase odkazuje na to, že se něco bude dít – nebo se to udá. Tedy je to vzkaz: Podívejte se, i v tak malé obci můžeme pořádat nejenom parádní divadelní představení, ale klidně celý divadelní festival, a vy (diváci a návštěvníci) tak budete mít možnost vidět ne jedno, ale celou řadu divadelních představení.

Program a dramaturgie

Na diváky čeká hned 6 představení. Ty proběhnou o nedělích od 12. 10 do 23. 11. Proč právě podzimní nedělní odpoledne a podvečery?

MK: Myslíme si, že tento čas je ideální pro společná setkání – venku je brzo tma a v neděli se toho obecně neděje tolik, jako třeba v pátek nebo v sobotu. Podzimní období roku nám jako vhodné pro pořádání takové akce vyšlo z toho, že se podobný festival amatérského divadla v okolí nekoná. Jak jsi říkal, Volfířov je poměrně malá obec, ale náš cíl je oslovit mnohem širší okruh potenciálních divadelních nadšenců.

Hlad po divadle?

Máš na mysli Dačice?

MK: Samozřejmě, ale míříme třeba i na diváky ze Studené, která má také divadelní soubor a srdečně zveme i milovníky umění z Třeště nebo Dobronína na Jihlavsku. Tam všude, jak sám dobře víš, má totiž ochotnické divadlo dlouhou tradici. A my doufáme, že i oni stejně jako my budou dostatečně divadelně vyhladovělí a než začnou přehlídky na jejich domovských prknech, třeba zavítají k nám.

Pět odstínů komedie

Festival láká na „pět odstínů komedie“. Co jsou ty odstíny?

MK: To je jednoduché. Všechna představení jsou v žánru komedie, jednou je to ale komedie situační, jindy zase pohádka s prvky komedie. Vidět můžete taky hořkou komedii, která je do velké míry formou dnes tak oblíbené stand up comedy. A nechybí ani diváky i porotou na festivalech ceněná komedie autorská.

A jak náročné pro tebe bylo poskládat tento program?

MK: Letos byly podle mě naprosto ideální podmínky pro poskládání programu s takovou dramaturgií. Prostě se urodilo. Divadelníci z bližšího i vzdálenějšího okolí zrovna měli nazkoušeno, a tak se stačilo jenom domluvit, kdy mají volný termín.

Bez týmu by to nešlo

Máš s organizací festivalů nějaké předchozí zkušenosti?

MK: Dramaturgie festivalu je sice moje práce, mám relativně hodně nakoukáno, ale na pořádání festivalu rozhodně nejsem sám. Ve velmi úzkém tandemu se mnou pracuje paní Romana Bártů a několik dalších lidí, kteří už dlouhá léta pořádají krajskou postupovou přehlídku činoherního a hudebního divadla s názvem Kejklování právě ve zmíněných Dačicích. Tak si troufám tvrdit, že společně už nějaké pořadatelské zkušenosti máme.

Který z titulů se podle tebe stane největším překvapením pro diváky a proč?

MK: Myslím, že to mohou být Tři holky jako květ v podání DS Jablonský z Jindřichova Hradce. A to právě tou formou, jakou je hra napsaná, tedy že je příběh odehrán a odvyprávěn na scéně jednotlivě, každou herečkou zvlášť, to holkám dává širokou paletu možností, jak uplatnit jejich všestranný herecký talent. Do jednoho celku se pak vše spojí až v posledním závěrečném obraze celé hry. Téma, o kterém hra pojednává, pak zaujme všechny generace od mladých přes střední generaci až po seniory.

Ale samozřejmě jako každý správný dramaturg věřím, že překvapení si divák najde v každém představení vybraném do našeho programu.

Organizace a místní komunita

Jaká je podpora od obce? A co první ohlasy od místních obyvatel? Na jaké kulturní/sportovní dění jsou obyvatelé obce zvyklí?

MK: Obec festival financuje, a navíc pro něj zdarma zapůjčila sál Kulturního domu. Co se týká prvních ohlasů, tak mám pocit, že převládá zvědavost, co že se to na podzim v tom jejich kulturáku chystá. V obci se jinak pořádají hasičské závody a na konci prázdnin loučení s létem a volejbalový turnaj, v kulturním domě bývá ples, různé taneční zábavy, degustace vína, vítání občánků… Tak snad se počáteční zvědavost po prvním představení přetaví v pozitivní šeptandu a místní festival vezmou jako pevnou součást jejich kulturního kalendáře.

Hrát se bude v kulturním domě. Jak vypadá jeho zázemí a technické vybavení?

MK: V předchozích letech nechala obec Volfířov interiér kulturního domu zrekonstruovat tak, že je tam myslím divácky velmi příjemné prostředí. Co se týká jevištní technické vybavenosti, některé věci si půjčujeme. Se soubory, které mají tu možnost, jsme pak domluvení, že si alespoň část techniky přivezou vlastní.

O propagaci

Volfířov má nějakých 750 obyvatel, La-Dění má přitáhnout nejen místní, ale i lidi z okolí. Jak se snažíš tyto diváky oslovit, aby si běhen 6 podzimních nedělí udělali výlet do Volfířova?

MK: Kromě klasických věcí, jako je místní zpravodaj, plakátovací plochy nebo sociální sítě, hodně spoléháme na kamarády, které nejenom kolem ochotnického divadla máme. Velkou komunitu například tvoří abonenti Horáckého divadla Jihlava, kteří za divadlem pravidelně jezdí hned z několika míst v našem okolí. Snažím se je oslovit prostřednictvím delegátů, kteří mají právě tyto svozy na starosti.

Nějakou reklamu nám pak udělá regionální televize v Dačicích a doufám, že jsem právě nalákal také některého ze čtenářů Divadelník.cz, aby si udělal výlet.

O budoucnosti festivalu

Pokud se první ročník podaří a bude moct pokračovat i v dalším roce, máš už v hlavě nápady, jak by se mohl festival dál rozvíjet?

MK: Samozřejmě, člověk by neměl nikdy přestat snít. Když to všechno klapne, časem se dramaturgie festivalu může rozšířit třeba o další žánry, než je jenom komedie. Když to letos klapne i finančně, tak můžeme příště zvát také soubory z větší vzdálenosti od Volfířova než letos.

Které soubory a inscenace bys rád ve Volfířově představil divákům?

MK: Široká otázka… Mohl bych jich jmenovat celou řadu a určitě bych na někoho zapomněl, což nechci. Na světě je přece nepočítaně skvělých amatérských divadelních spolků, které hrají parádní kusy, obsazují do nich zajímavé herce, kteří se amatérskému divadlu a všemu kolem něj věnují s velkou láskou a nasazením. Nemusím chodit daleko, jeden takový se mnou vede tento rozhovor a já za to děkuji.

Rádo se děje! A na závěr – kdybys měl celý festival shrnout jednou větou, která by lidi nalákala, jak by zněla?

MK: Pojďte se na podzim společně La-Dit na divadlo ve Volfířově!

Díky za rozhovor.

Podrobnosti o přehlídce najdete zde.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím,
vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!